53 eur

Průzkum: Využití umělé inteligence považuje 84 procent českých firem za důležité

Praha 7. prosince (ČTK) - Využití umělé inteligence (AI) považuje 84 procent českých firem za důležité, její potenciál více vidí menší podniky než ty velké. Zaměstnanci společností zůstávají často odkázáni na volně dostupné technologie, často navíc bez možnosti zaškolení nebo jiné firemní podpory. Vyplývá to z průzkumu poradenské firmy RSM mezi 162 podniky. "Průzkum se nezaměřuje jen na velké technologické klienty, ale skutečné firmy napříč velikostí a odvětvími. Vyplývá z něj, že firmám a jejich managementu chybí schopnost zavádět a využít pokročilé nástroje," uvedla řídící partnerka poradenské společnosti RSM Monika Marečková. Za důležité nebo strategicky důležité přitom podle průzkumu považují využití umělé inteligence zejména firmy z automobilového průmyslu, IT, marketingu, strojírenství a služeb včetně těch administrativních. Nejnižší důležitost technologii přisuzují naopak manažeři ve stavebnictví, farmacii, zdravotnictví a kultuře. Za velmi důležitou nebo strategicky důležitou technologii považuje 45 procent firem s méně než 50 zaměstnanci. Pro srovnání větší společnosti s 50 až 250 zaměstnanci se s názorem shodují ve 28 procentech případů a velké firmy s více než 250 zaměstnanci v 15 procentech. Za profese nejvíce ohrožené umělou inteligencí bývají považováni operátoři na výrobních linkách, pokladní, účetní, asistenti zákaznické podpory nebo zaměstnanci logistiky, připomněla RSM. Nejnižší míru zavedení má zatím interní správa financí s 12 procenty a týmy účetnictví s 16 procenty. "Navzdory tomu, že právě účetnictví lze do velké míry automatizovat a pomocí AI hledat například nesrovnalosti ve velkých datových souborech nebo odhalovat podezřelé transakce, firmy si zatím s implementaci nástrojů do svých systémů nevědí rady. Nejčastěji z důvodu chybějících specialistů v oboru a obav z možného úniku dat nebo porušení GDPR," podotkla Marečková. Jedním z důvodů, proč se pokročilému AI v tuzemských firmách zatím nedaří tak, jak by mohlo, je podle RSM i nedostatečná podpora vedení a otevření tématu na strategické úrovni. Samotným zaměstnancům chybí nejen povědomí o důležitosti technologie pro jejich podnik, ale také podpora pro to, aby oni sami mohli práci s ní rozvíjet. Přesně polovina zaměstnanců se domnívá, že jejich společnost neposkytuje možnost interního či externího školení v oblasti AI. fd rdo

ČNB zřídí sekci výzkumu a statistiky, měla by vytvořit nový ekonomický model

Praha 6. prosince (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) vytvoří od 1. ledna novou sekci výzkumu a statistiky, která nahradí současnou sekci statistiky a datové podpory. Mezi hlavní úkoly nové sekce bude patřit posílení role výzkumu v centrální bance a vytvoření alternativního makroekonomického modelu pro rozhodování bankovní rady, uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě. Posílení výzkumu a vylepšení ekonomických modelů doporučily centrální bance i tři externí posudky, které si nechala zpracovat a jejichž výsledky v listopadu zveřejnila. Novou sekci, která bude podléhat členovi bankovní rady Jakubu Seidlerovi, povede dosavadní ředitelka odboru finančního výzkumu sekce finanční stability Simona Malovaná. Dosavadní ředitel sekce statistiky a datové podpory Petr Staněk ve funkci skončí ke konci letošního roku. Vytvoření nové sekce nebude mít vliv na celkový počet pracovních míst v ČNB, zdůraznila centrální banka. V nové sekci ČNB sloučí výzkum, který byl dosud rozdělený mezi sekci finanční stability a sekci měnovou. Centrální banka si od změny slibuje to, že se zvýší význam ekonomického výzkumu v bance a zároveň vzroste její schopnost analyzovat a modelovat ekonomické trendy. Úkolem nové sekce bude také vytvoření alternativního ekonomického modelu k tomu, který ČNB v současnosti používá. Centrální banka se tak chce přiblížit praxi většiny centrálních bank vyspělých zemí, kde je běžné využívat více predikčních modelů. Posílení výzkumu a úpravu predikčních modelů doporučily ČNB tři externí posudky, které si zadala letos v lednu a minulý měsíc dostala jejich výsledky. Posudky pražské Vysoké školy ekonomické, Oxfordské univerzity a londýnské Univerzity královny Marie shodně konstatovaly, že model ČNB má určité nedostatky. Některé z posudků doporučují doplnění modelu dalšími vstupními daty, která by zajistila údaje z dalších oblastí ekonomiky a zpřesnila tak výstupy modelu. Další posudek doporučuje využívat jiný typ modelu. ČNB v rámci měnové politiky usiluje o zajištění cenové stability. Banka se v rámci takzvaného inflačního cílování snaží nastavit takové ekonomické podmínky, aby dlouhodobě udržela inflaci na dvouprocentním cíli. Hlavním nástrojem provádění měnové politiky je nastavení úrokových sazeb, základní úroková sazba v současnosti činí čtyři procenta. str mha

- Analytici: Maloobchodní tržby rostou díky nízké inflaci a vyšším reálným mzdám
- Swiss Re: Přírodní katastrofy globálně způsobily ztráty za 310 miliard dolarů
- Studie CRIF: Počet osobních bankrotů v ČR letos stoupl o pět procent na 12.535

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.