Inflace v lednu klesla, část odborníků ji čeká pod třemi procenty
Praha 13. února (ČTK) - Meziroční inflace v lednu výrazně klesla, většina ekonomických analytiků, které ČTK oslovila, ji očekává těsně pod třemi procenty. V prosinci byla inflace 6,9 procenta. Za snížením meziročního tempa růstu cen bylo podle odborníků zlevnění potravin, projeví se také odeznění statistického vlivu úsporného tarifu na energie z roku 2022, který v posledních třech měsících loňského roku vykazovanou inflaci zvyšoval. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní údaje o lednové inflaci ve čtvrtek.
Analytici Komerční banky předpokládají, že spotřebitelské ceny v lednu meziročně vzrostly o 2,7 procenta. Upozorňují přitom na odeznění statistického vlivu úsporného tarifu, bez jehož započtení by už v prosinci byla inflace 4,2 procenta. "V důsledku nižší DPH a předchozího poklesu ke konci roku 2023 očekáváme mírné meziroční zlevnění potravin. Meziročně nižší v lednu pravděpodobně byly rovněž ceny pohonných hmot," doplnili další důvody zpomalení inflace.
Podle analytiků České spořitelny dosáhla v lednu meziroční inflace 2,9 procenta, kolem odhadu ale panují značné nejistoty kvůli tradičním lednovým úpravám ceníků. "Již od druhé poloviny minulého roku působí v protiinflačním směru silně utlumená poptávka domácností, pokles cen zemědělských komodit a vývoj cen některých komodit na světových trzích," uvedli odborníci České spořitelny.
Stejný odhad meziroční inflace má i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. "Přijatelná prognózovaná úroveň lednové inflace vychází z předpokladu poměrně mírného přecenění začátku letošního roku, zejména v oblasti cen energií. Citelný nárůst regulované složky cen energií sice působí proinflačně, nicméně burzovní ceny energií naopak vykazují znatelný protiinflační tlak. V lednu navíc klesaly ceny většiny potravin, a to jak kvůli předchozím dramatickém snížení výrobních cen zemědělců, jež je jedno z nejvýraznějších v historii ČR, tak i kvůli snížení DPH na potraviny, které vstoupilo v platnost začátkem roku s konsolidačním balíčkem," uvedl.
Naopak analytici Raiffeisenbank očekávají lednovou meziroční inflaci 3,8 procenta. Podle nich sice základní potraviny zlevnily, pokles jejich cen byl ale kompenzován zdražením jiných potravin. Ceny energií by se měly zvýšit kvůli zdražení regulované složky ceny, ale celkově porostou méně než v předchozích letech.
Česká národní banka (ČNB) minulý týden zveřejnila novou makroekonomickou prognózu, podle níž by lednová inflace měla klesnout ke třem procentům. S podobnými odhady počítá i lednová prognóza ministerstva financí.
Lednový růst spotřebitelských cen do velké míry určuje celoroční vývoj inflace. Odborníci předpokládají, že průměrná inflace letos výrazně zpomalí z loňských 10,7 procenta. Podle analytiků České spořitelny bude letošní průměrná inflace 2,6 procenta, podle analytiků Komerční banky 2,7 procenta. ČNB očekává průměrnou inflaci 2,6 procenta, ministerstvo financí 3,1 procenta.
str snm
Hrozba hospodářské recese v USA se podle průzkumu mezi ekonomy snížila
Washington 13. února (ČTK) - Hrozba hospodářské recese ve Spojených státech se snížila. Případný pokles americké ekonomiky v letošním roce by byl spíše důsledkem vnějšího šoku, například konfliktu zahrnujícího Čínu, než domácích faktorů, jako jsou vysoké úrokové sazby. Vyplývá to podle agentury AP z výsledků průzkumu americké Národní asociace podnikových ekonomů (NABE).
Hospodářskou recesi ve Spojených státech v letošním roce podle průzkumu očekává pouze čtvrtina podnikových ekonomů. "Respondenti jsou optimističtější ohledně vyhlídek domácí ekonomiky," uvedl Sam Khater, předseda výboru NABE pro průzkumy v oblasti hospodářské politiky a hlavní ekonom přední americké hypoteční společnosti Fannie Mae.
Respondenti podle výsledků průzkumu předpokládají, že inflace ve Spojených státech bude v letošním roce přesahovat 2,5 procenta. Inflace by tak měla zůstat nad dvouprocentním cílem americké centrální banky (Fed). Ta ve snaze o omezení inflace zvýšila v období od března 2022 do července 2023 jedenáctkrát své úrokové sazby. Její hlavní sazba se tak dostala do pásma 5,25 až 5,50 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za více než dvě desetiletí.
Předloni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za více než 40 let. V závěru loňského roku ale činila pouze 3,4 procenta. Údaje o lednovém vývoji zveřejní americká vláda v úterý, podle serveru Investing.com se očekává sestup inflace na 2,9 procenta.
Na lednovém zasedání Fed podle očekávání ponechal úroky beze změny. Jeho šéf Jerome Powell uvedl, že úrokové sazby ve Spojených státech již dosáhly svého vrcholu a v letošním roce se zřejmě budou snižovat. Označil však za nepravděpodobné, že Fed snižování úroků zahájí již na svém březnovém zasedání.
Mezi ekonomy podle průzkumu rostou obavy, že Fed by mohl udržovat úroky na zbytečně vysoké úrovni. Zhruba 21 procent respondentů nyní považuje měnovou politiku Fedu za příliš restriktivní, zatímco v loni v létě to bylo pouze 14 procent, napsala agentura AP.
pmh jrm
