MMF zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,1 procenta
Johannesburg 29. ledna (ČTK) - Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky. Podle aktualizované prognózy se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 3,1 procenta, zatímco v říjnu MMF letošní růst odhadoval na 2,9 procenta. Za zlepšením prognózy podle fondu stojí příznivější hospodářské vyhlídky ve Spojených státech a v některých velkých rozvíjejících se ekonomikách.
Tempo růstu globální ekonomiky by tak podle aktualizované prognózy mělo zůstat stejné jako loni. Měnový fond v dnešní zprávě také potvrdil, že v příštím roce i nadále počítá s růstem světové ekonomiky o 3,2 procenta. "Oživení globální ekonomiky z pandemie covidu-19, ruské invaze na Ukrajinu a krize životních nákladů je překvapivě odolné," uvedl fond. "Inflace klesá rychleji, než se očekávalo," dodal.
Odhad letošního růstu ekonomiky ve Spojených státech měnový fond zlepšil na 2,1 procenta, zatímco dosud předpokládal 1,5 procenta. Růst největší ekonomiky světa by tak i navzdory zlepšení výhledu zpomalil z loňských 2,5 procenta. V příštím roce navíc MMF očekává další zpomalení, a to na 1,7 procenta.
Růst ekonomiky eurozóny v letošním roce podle MMF zrychlí na 0,9 procenta z loňského tempa 0,5 procenta. Fond nicméně odhad letošního hospodářského růstu v zemích používajících euro zhoršil proti říjnové prognóze, která počítala s růstem HDP eurozóny o 1,2 procenta. V příštím roce MMF nyní očekává zrychlení růstu na 1,7 procenta.
"Předpokládá se, že motorem oživení (ekonomiky eurozóny) bude silnější spotřeba domácností, protože poleví dopady cenového šoku u energií a zároveň klesne inflace, což podpoří růst reálných příjmů," uvedl MMF.
Odhad letošního růstu čínské ekonomiky fond zlepšil na 4,6 procenta z dříve předpokládaných 4,2 procenta. Ke zlepšení letošního výhledu MMF přikročil také například u Indie, Brazílie a Mexika.
Výrazným zlepšením prošel výhled pro Rusko. Měnový fond nyní předpokládá, že ekonomika Ruské federace letos vykáže růst o 2,6 procenta, zatímco v říjnu růst odhadoval na 1,1 procenta. Zlepšení výhledu ruské ekonomiky podle MMF odráží pokračování jejího překvapivě silného růstu z loňského roku, za kterým stály vysoké vojenské výdaje.
Ruská ekonomika loni podle MMF vykázala růst o tři procenta, zatímco o rok dříve o 1,2 procenta klesla. V příštím roce očekává měnový fond zpomalení růstu na 1,1 procenta. Ředitel evropského odboru MMF Alfred Kammer loni na podzim uvedl, že krátkodobý hospodářský růst v Rusku v současnosti podporují rozsáhlé vojenské výdaje, zatímco dlouhodobější vyhlídky ruské ekonomiky označil za pochmurné, a to kvůli omezenému přístupu k technologiím.
pmh spr
Český HDP loni klesl o 0,4 procenta, podle analytiků je to důsledek inflace
Praha 30. ledna (ČTK) - Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po růstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta. Předběžný odhad vývoje ekonomiky dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků je loňský hospodářský pokles důsledkem vysoké inflace, údaje za čtvrté čtvrtletí ale dávají naději na obrat k lepšímu. V evropském srovnání česká ekonomika loni zaostávala, Evropská unie jako celek loni podle Eurostatu hospodářsky rostla o 0,5 procenta.
Od vzniku Česka je to pošesté, co ekonomika za celý rok poklesla. V předchozích případech se HDP snížil v hospodářské krizi v letech 1997 a 1998, za globální finanční krize v roce 2009, v roce 2012, a za pandemie covidu-19 v roce 2020. Loňský výsledek českého HDP byl nejslabší od roku 2020.
Pokles ekonomiky v loňském roce byl podle statistiků ovlivněn poklesem výdajů na konečnou spotřebu domácností a změnou stavu zásob. Naopak pozitivní vliv měla především zahraniční poptávka.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek vidí hlavní příčinu loňského poklesu HDP ve vysoké inflaci, kvůli které klesla spotřeba domácností. "V jistém smyslu je loňský hospodářský propad daní za vysoké ceny energií, které se propsaly do všech stránek ekonomického života a které si vynutily masívní přizpůsobení této nové realitě," uvedl Dufek. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler podotkl, že bez silného kladného příspěvku automobilového sektoru by byl pokles HDP větší než jedno procento.
V samotném posledním čtvrtletí roku 2023 vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,2 procenta. "Růst podpořila hlavně zahraniční poptávka a po dlouhé době také výdaje na konečnou spotřebu domácností," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Mezičtvrtletní ekonomický růst vnímají odborníci jako pozitivní signál. "Obrat u spotřeby domácností ukazuje, že ekonomika by již měla mít to nejhorší za sebou. Inflace na začátku roku klesne na hodnoty mírně nad cílem České národní banky, což umožní obnovit reálný růst mezd po dvou letech poklesu reálné mzdy, což podpoří poptávku v ekonomice," řekl ekonom Deloitte Václav Franče.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že přírůstek 0,2 procenta byl nejlepší výsledek za posledních šest čtvrtletí. Výsledek ale nechce přeceňovat. "Zda ukazuje čtvrtletní růst HDP z čtvrtého čtvrtletí 2023 na začátek růstové vlny, která bude sílit, je v tuto chvíli nejisté. Na jednu stranu se díky zklidněné inflaci bezpochyby zlepšuje příjmová situace domácností, což bylo patrné i v lednovém indikátoru důvěry ČSÚ. Na druhou stranu čelí podniková sféra nadále silnému protivětru," dodal.
str rdo
