59 eur

Studie: Účetní závěrku za rok 2023 zveřejnilo z 600.000 firem jen 44 procent

Praha 3. prosince (ČTK) - Účetní závěrku za rok 2023 zveřejnilo z téměř 600.000 společností jen 44 procent. Nejhůře své povinnosti plní subjekty ze sektoru nemovitostí, kde své hospodaření nezveřejňuje 60 procent firem. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou dnes ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau. Všechny firmy, které jsou zapsané v obchodním rejstříku, mají přitom povinnost zveřejnit svou účetní závěrku. Podle zákona o účetnictví je nezveřejnění účetní závěrky přestupek, za který lze uložit pokutu až do tří procent hodnoty aktiv společnosti. Přestupky projednává finanční úřad. "Dlouhodobě více než 50 procent firem v ČR tuto zákonnou povinnost ignoruje s rizikem vysoké pokuty. Pro porovnání na Slovensku, kde ale místo firem předává data do Registru účetních závěrek rovnou finanční úřad, podíl zveřejněných závěrek dlouhodobě neklesá pod 80 procent,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Za posledních deset let se podíl zveřejněných účetních závěrek v Česku pohyboval kolem 44 procent. Nejméně, konkrétně 39 procent, jich bylo odesláno za rok 2020. Naopak v letech 2017 až 2019 zveřejnilo závěrky přes 50 procent subjektů. Za rok 2023 bylo dosud zveřejněno přes 260.000 českých závěrek. Nejlépe se s požadavkem zveřejňovat účetní závěrky vyrovnávají společnosti poskytující zdravotní a sociální péči. Z nich výsledky hospodaření zveřejnilo zhruba 8000 společností z 12.700. Pomyslné druhé místo s podílem 53 procent obsadil sektor zabývající se zásobováním elektřinou, plynem, teplem a vzduchotechnikou. V konkrétních číslech jde o přibližně 1100 závěrek z 2100 povinných. Na opačném konci spektra jsou subjekty zabývající se nemovitostmi, kde z téměř 93.000 firem jich přes 55.000 nezveřejňuje své hospodaření. Na druhém místě od konce je nejpočetnější oblast obchodu, kde ze 134.000 společností dalo závěrku k dispozici necelých 55.000. S podílem 43 procent je na třetím místě od konce sektor těžby a dobývání. Jde přitom o druhou nejmenší skupinu s pouhými 428 firmami. "Přestože povinnost zveřejňovat účetní závěrku vyplývá ze dvou zákonů a zároveň podléhá ze zákona sankcím, zhruba polovina firem ji neplní, mnohé i dlouhodobě,“ upozornila Kameníčková. Situaci podle ní nepomáhá ani fakt, že informace o sankcionování provinilců nejsou veřejnosti k dispozici. "Utajování účetní závěrky může být varovným signálem. U firem, které své výsledky tají, je pravděpodobnost výskytu bankrotů vyšší než u těch, které účetní závěrku pravidelně zveřejňují," připomněla. fd mha

ČSÚ: Výdaje domácností na rozhlas a televizi loni stouply na 22,3 miliardy Kč

Praha 3. prosince (ČTK) - Výdaje domácností na služby a produkty rozhlasového a televizního vysílání stouply v loňském roce na 22,3 miliardy korun z 20,2 miliardy korun v roce 2022. V dnes zveřejněné publikaci Audiovizuální a mediální sektor v ČR - 2023 to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Poplatky za rozhlasové a televizní vysílání tvořily podle údajů z výročních zpráv České televize a Českého rozhlasu přibližně 7,8 miliardy korun, zbylé výdaje tvořily služby zprostředkovatelů televizního a rozhlasového vysílání, streamovací služby či předplatné internetových kanálů jako například Netflix, sdělili statistici. V Česku loni zajišťovalo televizní vysílání 121 provozovatelů a rozhlasové 42 provozovatelů, podobně jako v předchozím roce. Televizní diváci měli v loňském roce k dispozici šest veřejnoprávních programů a 37 soukromých programů s celostátním pokrytím, soukromí provozovatelé k tomu lokálně nabízeli téměř 300 regionálních programů. Posluchači mohli všude na území Česka naladit deset veřejnoprávních a 14 soukromých rozhlasových stanic. Z regionálních rozhlasových programů pak měli k dispozici 14 veřejnoprávních a 58 komerčních. Veřejnoprávní televize loni odvysílala přes 44.000 hodin vysílání, z čehož 23 procent zaujímaly zpravodajské pořady, 20 procent dramatické, 19 procent sportovní a 17 procent publicistické a dokumentární pořady. "Obchodní sdělení, reklamy a upoutávky tvořily u veřejnoprávní televize necelé jedno procento, zatímco u soukromých provozovatelů představoval tento typ vysílání 13 procent vysílacího času. Komerční stanice také více času věnovaly hudebním a zábavním pořadům," uvedl ČSÚ. U rádií převládalo hudební vysílání. U soukromých rozhlasových stanic tvořila hudba 74 procent vysílacího času, u veřejnoprávních 59 procent. Větší díl vysílacího času byl na veřejnoprávních programech zaměřen na zpravodajství a publicistiku, kde měly čtvrtinový podíl, na soukromých stanicích to bylo necelých šest procent. "Na stanicích Českého rozhlasu bylo také přes pět procent vysílání věnováno pořadům pro děti a tři procenta kulturně dramatickým pořadům, kterým bylo na soukromých stanicích přiděleno jen mezi jedním a dvěma procenty vysílacího času. Větší podíl na komerčních rozhlasových stanicích naopak zabíraly moderátorské vstupy a reklama," podotkli statistici. Výdaje domácností na rozhlasové a televizní vysílání zřejmě porostou. Ve Sněmovně je nyní novela zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, která mimo jiné zvyšuje poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. Poplatek pro ČT má stoupnout o 15 korun na 150 korun měsíčně a poplatek pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. Sněmovní opozice klade této novince značný odpor. První čtení novely trvalo ve Sněmovně 18 hodin. ČT i Český rozhlas již dříve avizovaly, že v případě nezvýšení poplatků budou muset přistoupit k úsporám a propouštění. fsl rdo

- Horská: Jen oživení ekonomiky mezery v rozpočtech nezaplní, nutné jsou i reformy
- Z komodit na světových trzích letos výrazně zdražuje kakao a káva
- Agentura Moody's zhoršila výhled ratingu Maďarska, obává se o miliardy z EU

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.