Stát loni vybral na daních 1,42 bilionu korun, meziročně o 2,5 pct. víc
Praha 7. ledna (ČTK) - Stát loni vybral na daních 1,42 bilionu korun, proti roku 2023 se daňové inkaso zvýšilo o 2,5 procenta. Z hlavních daní nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob, na kterém stát vybral o 11,8 procenta víc než předloni. Meziročně výrazně vzrostl objem vybrané daně z nemovitosti kvůli zvýšení základního koeficientu. V porovnání s rokem 2023 kleslo inkaso daně z příjmu právnických osob a také daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o plnění státního rozpočtu za loňský rok.
Hlavním daňovým příjmem státu je dlouhodobě daň z přidané hodnoty (DPH). Loni se na ní vybralo 584,1 miliardy korun, meziročně o tři procenta víc. Zvýšení inkasa DPH tak odpovídalo celkovému růstu výběru všech daní. Sazby DPH se v loňském roce změnily, když se dvě snížené sazby deset a 15 procent sloučily do jedné dvanáctiprocentní. Zároveň se část položek ze snížených sazeb přesunula do základní sazby 21 procent.
Z hlavních daní zaznamenalo loni nejdynamičtější růst inkaso daně z příjmu fyzických osob. Meziročně vzrostlo o 11,8 procenta na 263,1 miliardy korun. Podle ministerstva financí k tomu přispěl růst mezd, ale také daňové změny, mimo jiné snížení hranice pro vyšší sazbu daně z příjmu.
Proti roku 2023 naopak klesl výběr daně z příjmu právnických osob. Firmy na ní zaplatily 292,4 miliardy korun, o 6,7 procenta méně než předloni. Důvodem poklesu bylo podle ministerstva vyrovnání záloh daně z předchozího období. O 6,3 procenta se také meziročně snížil výběr windfall tax, dosáhl 39,1 miliardy korun. Zároveň se ale na této mimořádné dani, kterou za roky 2023 až 2025 odvádějí energetické a petrochemické firmy a velké banky, vybralo víc než dvojnásobek proti tomu, kolik stát pro rok 2024 očekával.
Inkaso spotřebních daní meziročně vzrostlo o deset procent na 171,2 miliardy korun. Přispěl k tomu zejména vyšší výběr daně z minerálních olejů díky vrácení sazby daně z nafty na původní úroveň. Vzrostlo také inkaso daně z tabákových výrobků, naopak výběr daně z lihu navzdory zvýšení sazeb stagnoval. Ministerstvo financí to dává do souvislosti s poklesem spotřeby tvrdého alkoholu.
Na dani z nemovitosti se loni vybralo 23,1 miliardy korun, meziročně o 85,6 procenta víc. Hlavní příčinou růstu bylo zvýšení základního koeficientu daně o 80 procent, v menší míře ho ovlivnily i úpravy místních koeficientů, o kterých rozhodly obce. Výnos daně z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí, její loňský růst ale kompenzovalo snížení podílu obcí na jiných celostátních daních.
Státní rozpočet získal loni z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 964,1 miliardy korun, meziročně o 2,8 procenta víc. Rozpočet skončil se schodkem 271,4 miliardy korun, což bylo o 17,1 miliardy korun méně než v roce 2023. Schodek byl ale pátý nejhlubší v historii Česka.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje loni připadalo 9,76 procenta a na obce 24,92 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti měly obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa.
Celostátní daňové příjmy v letech 2023 a 2024 (v mld. Kč) - výběr:
Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení) DPH Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou Daň z příjmu fyzických osob placená plátci Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky Spotřební daně
2023 1387 567,2 313,3 43,7 176,7 15 155,6
2024 1421,6 584,1 292,4 46,6 201,3 15,2 171,2
Zdroj: Ministerstvo financí
str snm
Průzkum: Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny je nejslabší za více než rok
Frankfurt 6. ledna (ČTK) - Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v lednu druhý měsíc za sebou klesla a dostala se na nejslabší úroveň za více než rok. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila výzkumná společnost Sentix. Za hospodářské problémy eurozóny je podle průzkumu nadále z velké části zodpovědné Německo.
Souhrnný index důvěry investorů v ekonomiku eurozóny v lednu klesl na minus 17,7 bodu z minus 17,5 bodu v předchozím měsíci. Sestoupil tak nejníže od listopadu 2023. Analytici nicméně v anketě agentury Reuters předpovídali výraznější pokles indexu, a to na minus 18 bodů.
"V eurozóně hrozí trvalé zamrznutí ekonomického motoru," uvedla společnost Sentix. "Naproti tomu ekonomika Spojených států zůstává silná, ačkoliv euforie kolem (nově zvoleného amerického prezidenta Donalda) Trumpa polevila," dodává Sentix. Investoři předpokládají, že Trumpova administrativa bude uplatňovat vstřícnou politiku vůči podnikům, což přispělo k silnému růstu amerických akciových trhů po listopadových prezidentských volbách.
Společnost Sentix ve své zprávě poukázala na pokračující nepříznivý vývoj německé ekonomiky, která je největší v Evropě. "Klesající německá ekonomika působí na eurozónu jako olověné závaží," uvedla. "Ani zbytek světové ekonomiky však neposkytuje žádné výraznější růstové impulzy. Ačkoliv americká ekonomika zůstává silná, jsou zde otazníky ohledně toho, zda euforie kolem Trumpa povede ke globálnímu oživení," dodala.
Index důvěry investorů v německou ekonomiku v lednu klesl na minus 33,3 bodu z prosincových minus 33,2 bodu. "Tyto údaje nadále signalizují, že německá ekonomika se nachází v recesi a že se z ní v nejbližší době nedokáže vymanit," uvedl Sentix. "Příští spolková vláda bude muset provést razantní změnu kurzu," píše se ve zprávě. Německo v únoru čekají předčasné parlamentní volby, na začátku loňského listopadu se totiž rozpadla tříčlenná koaliční vláda kancléře Olafa Scholze.
Spolkový statistický úřad příští týden zveřejní odhad loňského vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle říjnového výhledu německé vlády by měl HDP za loňský rok vykázat pokles o 0,2 procenta. Vládní prognóza předpokládá, že se ekonomika letos vrátí k růstu, který odhaduje na 1,1 procenta. Německo je největším obchodním partnerem České republiky a řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá.
pmh spr
