Většina z 11 schválených bitcoinových EFT nepřežije, řekl šéf Grayscale
Davos (Švýcarsko) 19. ledna (ČTK) - Většina z 11 investičních fondů na spotové bitcoiny obchodovaných na burze (ETF), které minulý týden schválila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), nepřežije. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu to v rozhovoru s televizí CNBC řekl šéf společnosti Grayscale Michael Sonnenshein. Bitcoin dnes dál oslabuje a klesl pod 41.000 USD (asi 933.700 Kč).
Fond společnosti Grayscale je největší na světě, ve správě má aktiva za více než 25 miliard dolarů. V poměru s dalšími emitenty má ovšem ETF Grayscale Bitcoin Trust nejvyšší poplatek, účtuje si 1,5 procenta. Někteří emitenti bitcoinových ETF si po omezenou dobu neúčtují žádné poplatky, které mírně zvýší až postupně. Většina schválených ETF má poplatky 0,2 až 0,4 procenta.
Sonnenshein vysoké poplatky v rozhovoru hájí tím, že ETF společnosti Grayscale je největší na světě, má za sebou úspěšných deset let a diverzifikovanou základnu investorů. Ostatní mají podle něj nižší poplatky proto, že jejich produkty za sebou nemají žádnou historii a emitenti se snaží přilákat investory.
Šéf společnosti Grayscale odhaduje, že dva nebo tři bitcoinové fondy dosáhnou dostatečného objemu aktiv, aby mohly efektivně fungovat a udržet se na trhu. Ostatní produkty podle něj možná nebudou mít dostatečnou podporu a mohou být z trhu staženy.
Od schválení SEC přitáhly nejvíce investorů fondy ETF od investičních společností BlackRock a Fidelity. Fond iShares Bitcoin ETF společnosti BlackRock nashromáždil k 17. lednu aktiva ve správě za 1,07 miliardy dolarů a fond Fidelity Wise Origin Bitcoin ETF pak aktiva za 874,6 milionu dolarů, ukázaly údaje společnosti JP Morgan. Fond ETF společnosti Grayscale naopak zaznamenal za stejné období odliv aktiv za 1,62 miliardy dolarů.
Bitcoin dnes krátce po poledni podle specializovaného serveru CoinDesk za uplynulých 24 hodin odepisoval 2,2 procenta a pohyboval se kolem 41.430 dolarů. Předtím klesl až na 40.617,60 USD. Od začátku roku tato nejznámější kryptoměna odepsala přes šest procent. Po schválení bitcoinových ETF se cena bitcoinu minulý týden krátce dostala až na 49.000 dolarů.
Výzkumná společnost CryptoQuant v prosinci prognózovala, že bitcoin po schválení ETF klesne v následujícím měsíci až na 32.000 dolarů. Podle expertů je možné, že pozitivní očekávání se už promítla do ceny a že někteří investoři už po odeznění příznivých zpráv bitcoiny prodávají.
lsk spr
Odklon dopravy od Suezského průplavu ztěžuje situaci egyptské ekonomiky
Káhira 18. ledna (ČTK) - Odklon lodní dopravy od Suezského průplavu v důsledku útoků jemenských povstalců Húsíů na lodě proplouvající Rudým mořem ztěžuje situaci už tak strádající egyptské ekonomiky. Téměř všechny hlavní zdroje zahraniční měny pro Egypt, tedy vývoz zemního plynu, cestovní ruch, převody peněz Egypťanů pracujících v zahraničí a nyní i příjmy ze Suezského průplavu se v poslední době dostaly pod silný tlak. Roste potřeba reforem a pomoci ze zahraničí, píše agentura Reuters.
Předseda Správy Suezského průplavu minulý týden uvedl, že za prvních 11 lednových dní klesly příjmy z provozu průplavu o 40 procent. Za rok do loňského 30. června přitom vydělal průplav Egyptu rekordních 8,76 miliardy dolarů (téměř 200 miliard Kč) a ve třetím čtvrtletí dalších 2,40 miliardy dolarů (téměř 55 miliard Kč).
Generální ředitel přepravní společnosti Maersk ve středu uvedl, že očekává, že narušení lodní dopravy způsobené útoky na plavidla bude pravděpodobně trvat nejméně několik měsíců. Maersk a další velké lodní společnosti daly pokyn stovkám komerčních lodí, aby se vyhýbaly Rudému moři, a poslaly plavidla na delší trasu kolem Afriky.
"Pokud bude pokles příjmů ze Suezského průplavu pokračovat, může to být vážná rána. Je to velká komplikace, protože je to přímý zdroj devizových příjmů pro vládu," řekl Reuters analytik Allen Sandeep ze společnosti Naeem Brokerage.
Další zdroje příjmů, jako jsou převody peněz od dělníků pracujících v zahraničí, směřují především k soukromým osobám. Ty se ale podle údajů centrální banky v rozpočtovém roce, který skončil 30. června, propadly o 9,85 miliardy dolarů a v červenci až září o dalších 1,93 miliardy dolarů. Egypťané v zahraničí se zdráhají posílat výdělky domů. Vadí jim, že oficiální kurz je podstatně nižší, než jaký nabízí černý trh, a že peníze rychle znehodnocuje inflace.
Kurz egyptské libry na černém trhu klesl z 39 EGP před vypuknutím války v Pásmu Gazy 7. října na přibližně 57 EGP za dolar. Oficiální kurz zůstává od března na pevné úrovni 30,85 libry za dolar. Inflace je rekordně vysoká od června, v prosinci dosáhla 33,7 procenta.
Vývoz zemního plynu klesl podle údajů centrální banky v období od července do září meziročně o dvě miliardy dolarů. Na vině byl pokles místní produkce a nižší mezinárodní ceny. Ve fiskálním roce 2022/2023 Egypt vyvezl zemní plyn za 7,20 miliardy dolarů.
Cestovní ruch pak vydělal v sezoně 2022/2023 rekordních 13,63 miliardy dolarů. Od vypuknutí krize v Pásmu Gazy slábne, i když údaje o příjmech za měsíce počínaje zářím vláda nezveřejnila.
Mnozí analytici se domnívali, že Egypt vyčkával s devalvací měny a dalšími bolestivými reformami potřebnými k nastartování ekonomiky až do poloviny prosince, kdy se konaly prezidentské volby. Podle očekávání zvítězil prezident Abdal Fattáh Sísí, který podle úřadů získal asi 90 procent hlasů. "Když to všechno shrneme, zdá se, že se egyptská krize blíží na rozcestí," uvedl analytik James Swanston ze společnosti Capital Economics.
vjn jrm
