Německu už během zimy nehrozí nedostatek plynu, zásoby přes léto rychle doplní
Berlín 16. ledna (zpravodaj ČTK) - Německu během stávající zimy už nehrozí nedostatek plynu, a to ani v případě extrémních a dlouhotrvajících mrazů. Na dnešní tiskové konferenci to prohlásil šéf německého svazu provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES Sebastian Heinermann. Ještě v polovině prosince přitom svaz nevylučoval problémy se zásobováním plynem, v pozitivně přehodnoceném výhledu ale Heinermann poukázal na nadprůměrné zásoby plynu v úložištích a na optimalizaci dovozního systému.
Německé zásobníky plynu jsou nyní naplněny ze zhruba 84 procent. Podle Heinermanna lze očekávat jejich rychlé naplnění po konci topné sezony. V případě příznivých teplot mohou být zcela plné již koncem července.
"Pokud se nevyskytnou žádná mimořádná rizika, tak se již po zbytek zimy není třeba obávat nedostatku plynu, a to ani při extrémních mrazech. Před další zimou na přelomu let 2024/2025 bude možné zásobníky znovu zcela naplnit," řekl Heinermann.
Prosincová analýza nevylučovala nejen nedostatek plynu, ale varovala také před nedodržením zákonného limitu udržet stav zásob plynu k 1. únoru na 40 procentech. Nyní je už ovšem podle INES jasné, že ani jedno z těchto nebezpečí Německu nehrozí. Zmíněný limit bude splněn i v případě silných mrazů.
Na počátku ledna byly německé zásobníky plné z 91 procent. Nyní podle Spolkové agentury pro sítě, která plní funkci regulátora, zásoby plynu činí 83,8 procenta. I při nejhorším scénáři, kdy Německo sevřou mrazy, vychází INES z předpokladu, že stav zásobníků do počátku dubna neklesne pod 15 procent. V případě průměrné zimy vyprázdní Německo zásobníky na 54 procent, ale od dubna začne s jejich doplňováním. Pokud po zbytek zimy budou nadprůměrné teploty, jaké Evropa zažila v roce 2020, očekává INES pozvolné doplňování zásob již od února s tím, že na počátku května se naplněnost přiblíží k 90 procentům.
Zcela plné budou zásobníky podle INES nejpozději do konce září. Za příznivých podmínek to ale může být již na konci července. Německo tak opět nebude mít problém dodržet limity zákona o energetické bezpečnosti. Ten vyžaduje, aby 1. října byly zásobníky plné z 85 procent a k 1. listopadu z 95 procent. Listopadové hodnoty Německo dosáhlo už na konci loňského září, do listopadu pak hodnotu 100 procent dokonce přesáhlo. To je možné díky tomu, že kalkulovaná kapacita zásobníků je nižší než skutečné technické možnosti zařízení. Úložiště proto pojmou více plynu, než je jejich zaručený objem.
Německý svaz INES má nově 16 členů, kteří spravují přes 90 procent kapacity německých úložišť s plynem a kolem 25 procent kapacit úložišť v Evropské unii.
Aleš Zápotocký ank
Bloomberg: Čínské banky kvůli sankcím USA zpřísňují přístup k ruským klientům
Peking/Moskva 16. ledna (ČTK) - Čínské státní banky zpřísňují financování ruských klientů. Přístup mění poté, co Spojené státy schválily sekundární sankce proti zahraničním firmám, které pomáhají Moskvě v jejím válečném tažení proti Ukrajině. Čínští věřitelé by jinak mohli ztratit přístup k americkému dolarovému systému vypořádání mezibankovních plateb, píše s odkazem na své zdroje agentura Bloomberg. Kreml zprávu odmítl komentovat.
Americké ministerstvo financí v prosinci uvedlo, že použije sekundární sankce proti bankám, které zprostředkovávají Rusku obchody s vybavením nezbytným pro jeho válečnou mašinérii. Nejméně dvě čínské banky si tak v posledních týdnech objednaly revizi svých ruských obchodů se zaměřením na přeshraniční transakce. Banky přeruší styky s klienty na sankčním seznamu a přestanou poskytovat jakékoli finanční služby ruskému vojenskému průmyslu bez ohledu na měnu nebo místo transakce, uvedly zdroje Bloombergu.
Banky zintenzivňují hloubkovou kontrolu klientů, včetně kontroly, zda jejich obchodní registrace, oprávnění příjemci a koneční správci pocházejí z Ruska, uvedli lidé obeznámení se situací, se kterými Bloomberg hovořil. Banky kontrolu rozšíří i na klienty, kteří nejsou ruskými občany a podnikají v Rusku nebo převádějí kritické položky do Ruska prostřednictvím třetí země, dodali.
Tento vývoj podle Bloombergu podtrhuje, do jaké míry se Čína podřizuje americkým sankcím navzdory tomu, že je neschvaluje, a navzdory slibům, že bude s Ruskem udržovat hospodářské vztahy. Vláda prezidenta Si Ťin-pchinga se vyhýbá poskytování významné vojenské pomoci Rusku. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ale dává diplomatickou podporu a posiluje obchod v oblastech, kterých se sankce netýkají.
Kreml dnes zprávu odmítl komentovat s vysvětlením, že téma je příliš politicky citlivé. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov na dotaz ohledně zprávy podle agentury Reuters jen uvedl, že Čína zůstává důležitým strategickým partnerem Ruska, s nímž Moskva nadále rozvíjí vztahy.
Čínský vývoz do Ruska v průběhu války prudce vzrostl. Země se stala největším dovozcem fosilních paliv z Ruska, přičemž dodávky uhlí se od roku 2020 více než zdvojnásobily. Sankce připravily ruskou centrální banku o přístup k přibližně polovině jejích mezinárodních rezerv, takže jí zůstalo pouze zlato a jüany. Používání čínské měny tak stouplo, přičemž podíl vypořádání v jüanech se v září vyšplhal na 27 procent z 15 procent na konci roku 2021.
Čtyři největší čínské státní banky už v minulosti dodržovaly předchozí americké sankce proti Íránu a Severní Koreji. Činily tak proto, aby neztratily přístup k americkému dolarovému systému vypořádání mezibankovních plateb.
vjn jrm
