CRIF: Loni bylo vyhlášeno 659 bankrotů firem, o 40 méně než o rok dříve
Praha 8. ledna (ČTK) - V loňském roce bylo v ČR vyhlášeno 659 bankrotů firem, což bylo o 40 méně než o rok dříve. Zároveň bylo podáno 1056 návrhů na bankrot společností, kde je naopak mírný meziroční růst. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou má ČTK k dispozici.
V prosinci bylo vyhlášeno 41 bankrotů firem, nejméně za měsíc z celého loňského roku. Rovněž bylo podáno 96 insolvenčních návrhů, to je v rámci loňského roku naopak nadprůměrný počet. To může naznačovat mírně vyšší počet bankrotů v prvních měsících letošního roku, uvedla firma.
"Prosinec je zpravidla měsícem, kdy je vyhlášeno méně bankrotů než během roku. V prosinci 2023 však bylo vyhlášeno zdaleka nejméně firemních bankrotů za poslední roky. Méně jich bylo vyhlášeno naposled v prosinci 2020, kdy však byla situace ovlivněna pandemií a výraznou státní podporou i těch firem, které by se jinak dostaly do problémů," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Celkový počet firemních bankrotů klesl v roce 2023 o šest procent. Průměrně zbankrotovalo 16 z 10.000 aktivních společností. "Z hlediska počtu bankrotů jsou české firmy proti světu v lepší kondici. V poslední době se počet insolvencí v okolních zemích roste a vzhledem k propojenosti evropských ekonomik je tudíž pravděpodobné, že to bude mít dopad i na české firemní prostředí," dodala Kameníčková.
Aktuální hospodářské výkyvy v některých zemích mohou podle ní ovlivnit i stabilitu českých firem. Je tak možné předpokládat, že nadcházející období může přinést zvýšení počtu firemních úpadků.
Z hlediska tržeb největší společností, která se v roce 2023 dostala do úpadku, je ostravská firma Tameh Czech, specializující se na výrobu tepla. Firma v roce 2022 vykázala tržby přes sedm miliard Kč. Tameh dodává energie huti Liberty Ostrava. Insolvenční návrh na sebe Tameh podal sám. Uvedl, že mu Liberty, jeho jediný zákazník, za služby už půl roku neplatí a dluží mu dvě miliardy korun.
Další velkou společností, která vykazovala ještě v roce 2022 obrat přes dvě miliardy Kč, je maloobchod s potravinami Rosa market, jehož konkurz byl vyhlášen v červnu 2023. Výrazným konkurzem uplynulého roku prošla v dubnu loňského roku také společnost Mammoth, která ještě v roce 2022 vykazovala výrazný růst.
Nejvíce firemních bankrotů bylo v roce 2023 vyhlášeno v Praze (288), Jihomoravském (82) a Moravskoslezském kraji (74). V Moravskoslezském kraji se zároveň počet firemních bankrotů oproti předchozímu roku poměrně výrazně zvýšil, a to o 37 procent. Připadá tam také nejvyšší počet bankrotů na množství aktivních firem, a to 23 bankrotů na 10.000 společností.
V rámci odvětví bylo loni vyhlášeno nejvíce bankrotů v odvětví obchodu (152), ve zpracovatelském průmyslu (108) a ve stavebnictví (68). Nejvíce bankrotů na 10.000 subjektů připadlo v odvětví dopravy a skladování (26) a zpracovatelském průmyslu (20), naopak nejméně ve vzdělávání, zdravotní a sociální péči (čtyři) a v informačních a komunikačních činnostech (šest).
fd rdo
Viceguvernérka ČNB: Rozhodnutí o přijetí eura vyžaduje širší politickou shodu
Praha 7. ledna (ČTK) - Viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová míní, že rozhodnutí o přijetí eura musí předcházet širší politická shoda. Byla by chyba, kdyby jedna vláda přistoupení k euru, které potrvá roky, prosadila a další vláda by tento proces zastavila. Zamrazilová to dnes řekla v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.
"Ten proces by se asi nestihl v jednom období vůbec a myslím, že by bylo špatné jak ekonomicky, tak politicky, kdyby prostě zase na sílu někdy některá vláda ten vstup zahájila a potom ho po několika letech vláda další zastavila," uvedla.
Debatu o euru rozproudil v novoročním projevu prezident Petr Pavel výzvou, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k jeho přijetí. Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve řekl, že vláda se v programovém prohlášení nedomluvila, že by se v tomto volebním období přijetím společné evropské měny zabývala. V současnosti ČR zatím neplní potřebná kritéria, dodal. Z koaličních stran jsou pro přijetí eura především STAN, Piráti a TOP 09, proti se staví ODS. Proti euru jsou zástupci opozičních hnutí ANO a SPD. Zavedení eura v ČR by podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové mělo být předmětem referenda, které toto opoziční hnutí hodlá připravit.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP, poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Podle Zamrazilové bude možná potřeba změnit i některé zákony. "A bez toho, aby politická reprezentace došla k nějakému celkovému konsensu, by vlastně ani ten proces vstupu do ERM II nebyl pravděpodobně možný. Tu debatu je potřeba zahájit, ale věcně, bez emocí," řekla.
hj dr
