Viceguvernérka ČNB: Rozhodnutí o přijetí eura vyžaduje širší politickou shodu
Praha 7. ledna (ČTK) - Viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová míní, že rozhodnutí o přijetí eura musí předcházet širší politická shoda. Byla by chyba, kdyby jedna vláda přistoupení k euru, které potrvá roky, prosadila a další vláda by tento proces zastavila. Zamrazilová to dnes řekla v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.
"Ten proces by se asi nestihl v jednom období vůbec a myslím, že by bylo špatné jak ekonomicky, tak politicky, kdyby prostě zase na sílu někdy některá vláda ten vstup zahájila a potom ho po několika letech vláda další zastavila," uvedla.
Debatu o euru rozproudil v novoročním projevu prezident Petr Pavel výzvou, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k jeho přijetí. Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve řekl, že vláda se v programovém prohlášení nedomluvila, že by se v tomto volebním období přijetím společné evropské měny zabývala. V současnosti ČR zatím neplní potřebná kritéria, dodal. Z koaličních stran jsou pro přijetí eura především STAN, Piráti a TOP 09, proti se staví ODS. Proti euru jsou zástupci opozičních hnutí ANO a SPD. Zavedení eura v ČR by podle místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové mělo být předmětem referenda, které toto opoziční hnutí hodlá připravit.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři tzv. maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen, úroková míra pak nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Další kritérium stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP, poslední vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Podle Zamrazilové bude možná potřeba změnit i některé zákony. "A bez toho, aby politická reprezentace došla k nějakému celkovému konsensu, by vlastně ani ten proces vstupu do ERM II nebyl pravděpodobně možný. Tu debatu je potřeba zahájit, ale věcně, bez emocí," řekla.
hj dr
Analýza: Všechny účastnické fondy penzijního spoření loni klientům vydělaly
Praha 7. ledna (ČTK) - Všechny účastnické fondy penzijního spoření za rok 2023 klientům vydělaly, ten nejúspěšnější přes 30 procent. Po předloňském propadu, který byl největší za desetiletou historii účastnických fondů, byl loňský rok naopak pro akciové strategie jedním z nejlepších. Zajímavé výnosy loni zaznamenali i klienti, kteří spoří v konzervativních fondech. Vyplývá to z analýzy společnosti Freedom Financial Services, kterou má ČTK k dispozici.
Účastnické a transformované fondy má v ČR téměř polovina občanů. Aktuálně je v platnosti asi 4,3 milionů smluv a z toho je přes 40 procent v režimu účastnických fondů doplňkového penzijního spoření, které nahradilo od roku 2013 penzijní připojištění.
Největší zhodnocení napříč všemi kategoriemi zaznamenaly NN Růstový s 31,1 procenta a Uniqa Akciový s 28,9 procenta. "Zajímavých výsledků dosáhli ovšem také klienti, kteří investovali do konzervativnějších fondů. Nejlepšího výsledku v loňském roce dosáhl Rentea dluhopisový účastnický fond se zhodnocením 10,80 procenta. Nad deset procent vynesly ještě KB dluhopisový a ČS povinný konzervativní fond,“ uvedl analytik Freedom Financial Services Robert Novoměstský.
Penzijní spoření je podle něj dlouhodobý produkt s horizontem 20 až 30 let. Důležitější než výsledek za jeden rok je dlouhodobé průměrné zhodnocení, které účastnický fond přináší. V tomto kontextu neměly masivní propady dynamických fondů v roce 2022 takový význam, protože dlouhodobě přinášejí klientům výnos průměrně kolem pěti, šesti procent ročně, dodal.
Nejvyššího dlouhodobého průměrného ročního zhodnocení dosahuje mezi fondy s kompletní 11letou historií účastnický fond Conseq Globální akciový, a to 7,5 procenta. Naopak pohled na dlouhodobou výkonnost konzervativních účastnických fondů příliš povzbudivý není.
Celková inflace od roku 2013 do konce loňského roku znehodnotila vložené peníze o více než 50 procent. Z fondů s kompletní historií dosáhly největšího celkového reálného zhodnocení Conseq Globální akciový se 46,9 procenta, následuje ČSOB dynamický se 27,6 procenta a třetí místo zaujímá ČS dynamický s 24,2 procenta. Inflace smazala vyváženým portfoliím pětinu a konzervativním strategiím téměř třetinu hodnoty za 11 let, upozornil Novoměstský.
fd ptd
