Zhruba 100.000 lidí bude muset v lednu podat přiznání k dani z nemovitosti
Praha 19. prosince (ČTK) - Zhruba 100.000 daňových poplatníků bude muset do konce ledna podat daňové přiznání k dani z nemovitosti kvůli změnám, které zavádí vládní konsolidační balíček. Dnes na to upozornila Finanční správa. Povinnost se bude týkat stavebních pozemků, některých garáží nebo místností v obytném domě pronajímaných turistům. Naopak změny koeficientů daně z nemovitosti, které konsolidační balíček také přináší, Finanční správa sama zohlední při vyměření daně a přiznání kvůli nim není nutné podávat.
"Pokud jde o změny sazeb či místních koeficientů obcí, finanční úřady samy stanoví novou výši daně, kterou na konci dubna či v průběhu května sdělí poplatníkovi. Stejně tak při stanovení daně zohledníme řadu dalších změn, které novela přinesla. Přesto zhruba 100.000 poplatníků bude muset podat do konce ledna daňové přiznání. Zpozornět by měli zejména majitelé garáží, pozemků nebo rekreačních staveb, protože nově se bude zdanění řídit podle údajů v katastru nemovitostí, a nikoliv podle skutečného účelu používání," uvedla v tiskové zprávě generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.
U garáží se povinnost podat daňové přiznání bude týkat těch, které jsou jako garáž zapsány v katastru nemovitostí, ale majitelé je jako garáž nevyužívali a dosud je uváděli jako příslušenství k domu nebo jako ostatní zdanitelnou stavbu. Přiznání budou muset podat také majitelé pozemků, kteří získali stavební povolení nebo už na pozemku staví. Nově se přitom nebude zohledňovat, zda už na pozemku stojí nějaká jiná stavba.
Nově bude také povinnost podat přiznání a zaplatit vyšší daň, pokud je v obytném domě místnost používaná k pronájmu turistům a zároveň se těmto turistům poskytují dodatečné služby, jako například snídaně, úklid či převlékání lůžkovin. Daňové přiznání bude také muset podat uživatel nemovitosti, s výjimkou obytných nemovitostí, u níž není v katastru zapsán vlastník. Povinnost podat daňové přiznání se bude nově týkat také zpevněných ploch pozemků, jako jsou plochy pro parkování traktorů na orné půdě.
"Jsme si vědomi komplikovaných pravidel pro stanovení této daně, kterou každoročně platí přes 4,2 milionu lidí a firem, i rozsahu více než 40 změn, jež přináší novela zákona. Proto letos významně posílíme informační servis pro občany," uvedla Hornochová. V lednu podle ní budou v úředních hodinách finančních úřadů k dispozici konzultační telefonické linky, kde lidem poradí specialisté. Ve druhé polovině ledna také pracovníci finančních úřadů vyjedou do obcí, kde byly úřady zrušeny, a pomohou lidem s vyplněním přiznání na místě.
Základní koeficient daně z nemovitosti se od ledna na základě konsolidačního balíčku zvýší na 1,8násobek. Kromě toho obce mohou jako každý rok upravit své místní koeficienty. Nově mohou obce využít koeficient i v rozmezí 0,5 až jedna, mohou tedy svým rozhodnutím výslednou daň snížit. Výnos daně z nemovitosti jde výhradně obcím.
str ptd
Maďarská centrální banka snížila základní úrok o 75 bodů na 10,75 procenta
Budapešť 19. prosince (ČTK) - Maďarská centrální banka dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 10,75 procenta. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Další snížení úroků jí umožňuje mimo jiné rychlý ústup inflace, která se dostala pod osm procent, ačkoliv ještě v polovině letošního roku byla v blízkosti 20 procent.
Maďarská centrální banka snižuje základní úrokovou sazbu od října, už v květnu ale začala snižovat svou jednodenní depozitní sazbu. Předloni v červnu se stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie covidu-19 zvyšovat náklady na úvěry. Krátce po ní zahájila zvyšování úroků také Česká národní banka (ČNB).
Základní sazbu tak maďarská centrální banka snížila už potřetí v řadě. Pokud se bere v úvahu i jednodenní depozitní sazba, jde už o osmé snížení úroků za sebou. Centrální banka přitom odolává tlaku vlády, aby sazby snižovala rychleji, a pomohla tak ekonomice. Její vyhlídky se totiž před začátkem příštího roku zhoršují, uvedla agentura Reuters.
"Na světových trzích se rozvíjí trend výrazného uvolňování měnové politiky, což v posledním týdnu změnilo rétoriku hlavních centrálních bank," řekl ekonom finančního ústavu Commerzbank Tatha Ghose. "Pokud by (maďarská centrální banka) základní úrok držela nad devíti procenty například až do konce prvního čtvrtletí 2024, znamenalo by to slušnou reálnou úrokovou sazbu, což by mělo podpořit forint," dodal.
Forint, který loni v říjnu kvůli vysoké inflaci klesl na rekordní minimum vůči euru, od začátku letošního roku zpevnil zhruba o čtyři procenta. Část zisků od snížení sazeb z minulého měsíce už ale odevzdal, slábly ale i měny dalších středoevropských zemí.
Vláda premiéra Viktora Orbána začala na centrální banku vyvíjet tlak, aby ji donutila snižovat sazby ještě výrazněji. Maďarská ekonomika podle analytiků vykáže v letošním roce pokles o 0,6 procenta, na příští rok už ale počítají s růstem. Ten v současné době odhadují na 2,8 procenta. Obě hodnoty jsou výrazně horší, než s jakými Orbán počítal. Ministr financí Mihály Varga v listopadu varoval, že hospodářský útlum zhoršuje vyhlídky na příští rok, kdy Orbána čekají komunální i evropské volby.
Navzdory tomu, že celková inflace pravděpodobně do konce letošního roku zvolní k sedmi procentům, centrální banka zatím volání po výraznějším snižování sazeb odolává. Tvrdí, že takzvaná dezinflace, tedy zmírňování tempa inflace, musí pokračovat i v příštím roce. Ekonomové přitom očekávají, že růst cen bude i v příštím roce v Maďarsku vyšší, než je stanovený cíl. Ten má centrální banka u inflace na třech procentech.
Centrální banky na východním křídle EU v posledních měsících poměrně citelně snižují náklady na úvěry, nejvíce v Polsku a v Maďarsku. ČNB od loňského června drží svou základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, analytici však očekávají, že tento týden ji sníží. Rozsah tohoto snížení většinou odhadují na 25 bazických bodů, tedy na 6,75 procenta. Šlo by o první snížení základní sazby za více než tři roky.
spr