Maďarská centrální banka snížila základní úrok o 75 bodů na 10,75 procenta
Budapešť 19. prosince (ČTK) - Maďarská centrální banka dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů na 10,75 procenta. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Další snížení úroků jí umožňuje mimo jiné rychlý ústup inflace, která se dostala pod osm procent, ačkoliv ještě v polovině letošního roku byla v blízkosti 20 procent.
Maďarská centrální banka snižuje základní úrokovou sazbu od října, už v květnu ale začala snižovat svou jednodenní depozitní sazbu. Předloni v červnu se stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie covidu-19 zvyšovat náklady na úvěry. Krátce po ní zahájila zvyšování úroků také Česká národní banka (ČNB).
Základní sazbu tak maďarská centrální banka snížila už potřetí v řadě. Pokud se bere v úvahu i jednodenní depozitní sazba, jde už o osmé snížení úroků za sebou. Centrální banka přitom odolává tlaku vlády, aby sazby snižovala rychleji, a pomohla tak ekonomice. Její vyhlídky se totiž před začátkem příštího roku zhoršují, uvedla agentura Reuters.
"Na světových trzích se rozvíjí trend výrazného uvolňování měnové politiky, což v posledním týdnu změnilo rétoriku hlavních centrálních bank," řekl ekonom finančního ústavu Commerzbank Tatha Ghose. "Pokud by (maďarská centrální banka) základní úrok držela nad devíti procenty například až do konce prvního čtvrtletí 2024, znamenalo by to slušnou reálnou úrokovou sazbu, což by mělo podpořit forint," dodal.
Forint, který loni v říjnu kvůli vysoké inflaci klesl na rekordní minimum vůči euru, od začátku letošního roku zpevnil zhruba o čtyři procenta. Část zisků od snížení sazeb z minulého měsíce už ale odevzdal, slábly ale i měny dalších středoevropských zemí.
Vláda premiéra Viktora Orbána začala na centrální banku vyvíjet tlak, aby ji donutila snižovat sazby ještě výrazněji. Maďarská ekonomika podle analytiků vykáže v letošním roce pokles o 0,6 procenta, na příští rok už ale počítají s růstem. Ten v současné době odhadují na 2,8 procenta. Obě hodnoty jsou výrazně horší, než s jakými Orbán počítal. Ministr financí Mihály Varga v listopadu varoval, že hospodářský útlum zhoršuje vyhlídky na příští rok, kdy Orbána čekají komunální i evropské volby.
Navzdory tomu, že celková inflace pravděpodobně do konce letošního roku zvolní k sedmi procentům, centrální banka zatím volání po výraznějším snižování sazeb odolává. Tvrdí, že takzvaná dezinflace, tedy zmírňování tempa inflace, musí pokračovat i v příštím roce. Ekonomové přitom očekávají, že růst cen bude i v příštím roce v Maďarsku vyšší, než je stanovený cíl. Ten má centrální banka u inflace na třech procentech.
Centrální banky na východním křídle EU v posledních měsících poměrně citelně snižují náklady na úvěry, nejvíce v Polsku a v Maďarsku. ČNB od loňského června drží svou základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, analytici však očekávají, že tento týden ji sníží. Rozsah tohoto snížení většinou odhadují na 25 bazických bodů, tedy na 6,75 procenta. Šlo by o první snížení základní sazby za více než tři roky.
spr
Analýza CRIF: V Česku letos do konce listopadu ubylo 207.772 podnikatelů
Praha 19. prosince (ČTK) - V Česku letos do konce listopadu ubylo 207.772 podnikatelů. Většina z nich živnostenské oprávnění již nevyužívala, takže se jednalo převážně o ukončení činnosti neaktivních podnikatelů. Šlo hlavně o důsledek zavedení povinných datových schránek. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Celkem v ČR podle dat ministerstva průmyslu a obchodu podniká 1,903 milionu lidí.
V ČR začalo v tomto období podnikat 67.328 lidí, o 337 více než ve stejném období loni. Podnikání jich naopak ukončilo 275.100. V samotném listopadu začalo podnikat 5330 lidí a svou činnost naopak ukončilo 3988 podnikatelů.
"Další měsíc potvrdil, že vlna hromadného ukončování podnikatelské činnosti v souvislosti se zaváděním datových schránek definitivně skončila. Navíc letos můžeme pozorovat růst počtu začínajících podnikatelů a zároveň meziroční úbytek jejich bankrotů," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Nejvíce lidí od začátku letošního roku do konce listopadu začalo podnikat v Praze, a to 11.397. V Ústeckém kraji to bylo 9073 a v Jihomoravském kraji 7662. Nejvíce osob ukončilo podnikání v Praze, kde jich bylo 33.468. V Ústeckém kraji to bylo 33.468 a v Jihomoravském kraji 28.772. Proti loňsku se nejvíce zvýšil počet nových podnikatelů v Pardubickém, a to o sedm procent, v Karlovarském kraji a na Vysočině, kde to bylo shodně o pět procent. Nejvíce se tento počet naopak snížil v Praze, o tři procenta, a ve Zlínském kraji, kde činil pokles dvě procenta.
V rámci základních odvětví začalo nejvíce lidí od začátku roku do konce listopadu podnikat ve zpracovatelském průmyslu, a to 9481. Ve stavebnictví to bylo 9066 a v profesních vědeckých a technických činnostech 7984. Počet nových podnikatelů meziročně nejvíce vzrostl ve vzdělávání, dopravě a skladování, shodně o osm procent, a ubytování a stravování. Tam to bylo o sedm procent.
S podnikáním letos skočili převážně starší lidé. Celkem 59 procent lidí, kteří ukončili své podnikání, je ve věkové skupině 61 a více let, dalších 20 procent ve věkové skupině 51 až 60 let. V nejmladší věkové skupině 18 až 30 let jsou jich pouze tři procenta. Zanikala především oprávnění podnikatelů, kteří na trhu působili delší dobu. Více než 80 procent podnikatelů, kteří v letošním roce ukončili činnost, začalo s podnikáním před rokem 2007 a pouze pět procent až po roce 2017.
fd rdo
