Instituty: Německá ekonomika příští rok poroste proti očekávání výrazně pomaleji
Berlín 14. prosince (zpravodaj ČTK) - Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo v dnes zveřejněném výhledu počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 procenta, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 procenta. Hlavní prognostik institutu Ifo Timo Wollmershäuser to zdůvodnil přetrvávající nejistotou a problémy v posledním čtvrtletí letošního roku. Výhled růstu dnes zhoršil také institut DIW, který předpokládá růst o 0,6 procenta. Německá vláda počítá na příští rok s růstem HDP o 1,3 procenta.
"Vývoj v posledním čtvrtletí roku 2023 bude proti předpokladům slabší, což bude mít dopad na nadcházející rok," řekl Wollmershäuser. "Nynější nejistota brzdí zotavení, protože kvůli ní spotřebitelé více šetří a podnikatelé i domácnosti méně investují," poznamenal.
Vliv na výrazně pomalejší tempo ekonomického oživení má podle Wollmershäusera i nejasná situace kolem rozpočtu na rok 2024. Německo se v polovině listopadu dostalo do rozpočtové krize, když ústavní soud označil převod 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu za protiústavní. Ve státní pokladně kvůli tomu pro letošní i nadcházející rok chybějí desítky miliard eur. Vláda kancléře Olafa Scholze už se ale dohodla na dodatku pro letošní rozpočet a také na přepracované podobě rozpočtu na rok 2024. Součástí dohody je dodržení dluhové brzdy v příštím roce, což ale znamená úspory a škrty, protože vláda musela uspořit 17 miliard eur (416 miliard Kč).
Podle Wollmershäusera má ale Německo všechny předpoklady pro zotavení své ekonomiky, protože mzdy rostou a zaměstnanost je vysoká jako nikdy dříve. Zpomaluje rovněž inflace, která se ve druhé polovině roku podle současných odhadů dostane na dvě procenta, což je cíl Evropské centrální banky (ECB). Za poklesem míry inflace jsou především nižší ceny energií. V sektoru spotřebitelských služeb ale podle Ifo zůstane míra inflace výrazně nad třemi procenty, důvodem je prudký růst mezd.
Zatímco výhled růstu HDP na příští rok institut Ifo zhoršil, v roce 2025 nově počítá s růstem o 1,3 procenta, což je o 0,1 procentního bodu více než v podzimním výhledu. V letošním roce se německé hospodářství podle Ifo naopak o 0,3 procenta propadne. Pokud jde o nezaměstnanost, Ifo očekává v nadcházejícím roce její zvýšení ze stávajících 5,7 procenta na 5,9 procenta, na rok 2025 pak odhaduje pokles na 5,6 procenta. Míru inflace v příštím roce čeká Ifo na 2,2 procenta a v roce následujícím na 1,8 procentu, pro letošní rok vychází z meziročního růstu spotřebitelských cen o 5,9 procenta.
Pomalejší zotavování německé ekonomiky očekává i hospodářský institut DIW, který dnes rovněž zveřejnil novou prognózu. Podle DIW se německá ekonomika zvýší v příštím roce o 0,6 procenta, v září přitom institut počítal s růstem o 1,2 procenta. V roce 2025 pak hospodářský růst dosáhne jednoho procenta. "Německá ekonomika se ze slabé fáze dostává jen velmi obtížně. Ani dohoda v rozpočtovém sporu nepřinesla žádné pozitivní podněty," uvedl institut.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. HDP Německa se podle vládních propočtů v celém letošním roce sníží o 0,4 procenta, v příštím roce se naopak o 1,3 procenta zvýší.
Aleš Zápotocký spr
ČNB: Platební bilance skončila ve 3. čtvrtletí přebytkem 4,6 miliardy Kč
Praha 14. prosince (ČTK) - Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil ve třetím čtvrtletí letošního roku přebytkem zhruba 4,6 miliardy korun. Předběžné údaje dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Loni ve stejném období byla platební bilance ve schodku 227,3 miliardy. Letos zaznamenala v prvním čtvrtletí přebytek a ve druhém schodek. Celkově je letos od začátku roku v přebytku asi 13,3 miliardy korun, zatímco loni byla za první tři čtvrtletí ve schodku 331,7 miliardy.
Proti loňsku se zlepšila třeba bilance zboží a služeb, která letos skončila ve třetím čtvrtletí přebytkem zhruba 62 miliard korun. "Meziročně se výsledné saldo v běžných cenách zlepšilo o 84,8 miliardy korun vzhledem k výraznějšímu snížení dovozu zboží v porovnání s poklesem vývozu. Obchodní bilance se zbožím tak byla aktivní ve výši 38,3 miliardy korun - meziroční zlepšení o 89,8 miliardy. Bilance služeb skončila rovněž přebytkem 23,7 miliardy korun, což představuje meziroční pokles aktivního salda o pět miliard," sdělila v komentáři k bilanci ČNB.
Na poklesu salda u služeb měl podle centrální banky podíl především pokles vývozu telekomunikačních služeb a růst poplatků za využívání duševního vlastnictví. Přispěl k němu i vznik pasivní bilance zahraničního cestovního ruchu při nárůstu objemu vyvážených a dovážených turistických služeb.
Saldo bilance prvotních důchodů bylo ve třetím čtvrtletí letošního roku stejně jako loni záporné, ale meziročně se zlepšilo z minus 197,5 miliardy na zhruba minus 47,5 miliardy korun. "Jeho meziroční pokles o 150 miliard korun ovlivnil především nižší objem dividend a podílu na reinvestovaném zisku náležejících zahraničním vlastníkům. Objem poukázaných dividend z přímých a portfoliových investic do zahraničí činil 69,7 miliardy korun, což představuje v meziročním srovnání pokles o 104,2 miliardy," uvedla banka.
Schodek v bilanci druhotných důchodů se naopak meziročně prohloubil asi o 2,9 miliardy na minus 9,9 miliardy korun. Kapitálový účet byl ve třetím čtvrtletí aktivní s 4,1 miliardy korun, ale jeho bilance se proti loňsku také zhoršila, a to zhruba o 10,3 miliardy. Podle ČNB to způsobily nižší příjmy z rozpočtu Evropské unie zaznamenávané na kapitálovém účtu.
ver ptd
