Průzkum: Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny je nejslabší za více než rok
Frankfurt 6. ledna (ČTK) - Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny v lednu druhý měsíc za sebou klesla a dostala se na nejslabší úroveň za více než rok. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila výzkumná společnost Sentix. Za hospodářské problémy eurozóny je podle průzkumu nadále z velké části zodpovědné Německo.
Souhrnný index důvěry investorů v ekonomiku eurozóny v lednu klesl na minus 17,7 bodu z minus 17,5 bodu v předchozím měsíci. Sestoupil tak nejníže od listopadu 2023. Analytici nicméně v anketě agentury Reuters předpovídali výraznější pokles indexu, a to na minus 18 bodů.
"V eurozóně hrozí trvalé zamrznutí ekonomického motoru," uvedla společnost Sentix. "Naproti tomu ekonomika Spojených států zůstává silná, ačkoliv euforie kolem (nově zvoleného amerického prezidenta Donalda) Trumpa polevila," dodává Sentix. Investoři předpokládají, že Trumpova administrativa bude uplatňovat vstřícnou politiku vůči podnikům, což přispělo k silnému růstu amerických akciových trhů po listopadových prezidentských volbách.
Společnost Sentix ve své zprávě poukázala na pokračující nepříznivý vývoj německé ekonomiky, která je největší v Evropě. "Klesající německá ekonomika působí na eurozónu jako olověné závaží," uvedla. "Ani zbytek světové ekonomiky však neposkytuje žádné výraznější růstové impulzy. Ačkoliv americká ekonomika zůstává silná, jsou zde otazníky ohledně toho, zda euforie kolem Trumpa povede ke globálnímu oživení," dodala.
Index důvěry investorů v německou ekonomiku v lednu klesl na minus 33,3 bodu z prosincových minus 33,2 bodu. "Tyto údaje nadále signalizují, že německá ekonomika se nachází v recesi a že se z ní v nejbližší době nedokáže vymanit," uvedl Sentix. "Příští spolková vláda bude muset provést razantní změnu kurzu," píše se ve zprávě. Německo v únoru čekají předčasné parlamentní volby, na začátku loňského listopadu se totiž rozpadla tříčlenná koaliční vláda kancléře Olafa Scholze.
Spolkový statistický úřad příští týden zveřejní odhad loňského vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle říjnového výhledu německé vlády by měl HDP za loňský rok vykázat pokles o 0,2 procenta. Vládní prognóza předpokládá, že se ekonomika letos vrátí k růstu, který odhaduje na 1,1 procenta. Německo je největším obchodním partnerem České republiky a řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá.
pmh spr
Michl: Letošek bude v ČR rokem nízké inflace a finanční stability
Praha 5. ledna (ČTK) - Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl očekává, že letošek bude pro ČR rokem nízké inflace a finanční stability. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že inflace bude kolem 2,5 procenta a tuzemská ekonomika podle prognóz poroste kolem dvou procent, růst bude ale založen na spotřebě. Michl by raději viděl, kdyby hospodářství rostlo díky investicím. Vývoji by podle něj pomohl i vyrovnaný státní rozpočet.
Podle Michla je důležité, aby v zemi panoval "duch podnikaní", aby lidé chtěli podnikat, a nejen aby "bujel" stát. Uvedl, že stát by měl podpořit ochotu Čechů podnikat i tím, že bude budovat infrastrukturu. "Aby se mohli pohybovat mezi regiony," řekl guvernér ČNB. Zmínil v této souvislosti sousední Polsko, které do stavby silnic a dálnic výrazně investovalo.
Michl zopakoval, že ČNB usiluje o to, aby se inflace v Česku vrátila ke dvěma procentům. Podle něj záleží i na tom, jestli bude vláda snižovat deficit a neporoste zadlužování občanů a firem. Rád by viděl vyrovnaný rozpočet státu. "Ale asi je to jen sen," prohlásil. Stát má podle něj dostatek peněz k tomu, aby vyrovnaný rozpočet zaručil.
Guvernér ČNB se současně kriticky vyjádřil k období let 2013 až 2017, kdy centrální banka využila devizové intervence s cílem oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz koruny tehdy udržovala nad 27 korunami za euro. Michl to označil za makroekonomickou chybu. Předtím se podle něj české mzdy díky posilování kurzu koruny postupně přibližovaly německým mzdám. "A tím, jak jsme oslabili kurz, tak tu německou mzdovou hladinu nebo ty mzdy musíme teď dohánět přes vyšší inflaci, což je strašně riskantní věc," řekl. Inflace je podle něj "největší zlo, které my nemůžeme dovolit".
Zásah ČNB už dřív vyvolal vlnu kritiky jak od části ekonomů, tak od politiků. Intervence skončily v dubnu 2017, kdy byl šéfem ČNB Jiří Rusnok a tři čtvrtě roku po odchodu jeho předchůdce Miroslava Singera z čela ČNB.
Co se týče případného přijetí eura, pro které podpořil ve svém novoročním projevu prezident Petr Pavel, je Michl skeptický. Podle něj euro není pro Česko "žádnou spásou" a nepřiblíží ho k německým mzdám. K nim mu pomůže produktivita a posilující ekonomika, řekl šéf centrální banky. Podle nedávného vyjádření Pavla by českou budoucí prosperitu ale podpořilo, kdyby se platy vyplácely v evropské měně.
Michl v rozhovoru rovněž připustil, že uvažoval o tom, jestli by ČNB neměla investovat do kryptoměny bitcoin, nicméně zatím bude jako součást devizových rezerv dál nakupovat zlato. "Měl jsem bitcoin v hlavě," uvedl. Lze o tom podle něj v bankovní radě dál debatovat. "Myslel jsem nakoupit jenom pár bitcoinů, nemyslel jsem do něho masivně investovat," řekl. Zlata má podle něj centrální banka nyní zhruba 50 tun. Zopakoval, že cílem banky je navýšit jeho objem do roku 2028 na 100 tun.
ktp hj
