Buffettova investiční firma dál prodávala akcie, drží rekordní hotovost
Omaha (USA) 2. listopadu (ČTK) - Investiční společnost Berkshire Hathaway amerického miliardáře Warrena Buffetta ve třetím čtvrtletí pokračovala v prodeji akcií. Její hotovost se tak vyšplhala na rekordních 325,2 miliardy dolarů (zhruba 7,6 bilionu Kč). Firma podle dnešní zprávy přikročila mimo jiné k dalšímu snížení svého podílu v technologické společnosti Apple, napsala agentura Reuters. Buffett patří mezi nejbohatší lidi světa a díky svým úspěšným investicím si vysloužil přezdívku Věštec z Omahy.
Společnost Berkshire dnes rovněž oznámila, že ve třetím čtvrtletí vykázala čistý zisk 26,25 miliardy dolarů (zhruba 620 miliard Kč) po ztrátě 12,77 miliardy dolarů před rokem, kdy výsledky negativně ovlivnil pokles hodnoty akciových investic. Provozní zisk se však ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o šest procent na 10,09 miliardy dolarů. Buffett považuje provozní zisk za lepší ukazatel výkonů podniku než čistý zisk. Ten zahrnuje také nerealizované zisky či ztráty u hodnoty investic, takže prochází značnými výkyvy.
Společnost Berkshire ve třetím čtvrtletí podle dnešní zprávy prodala dalších zhruba 100 milionů akcií firmy Apple. V současnosti tak ve výrobci populárních chytrých telefonů iPhone vlastní kolem 300 milionů akcií. Od začátku letošního roku již Buffettova firma prodala přes 600 milionů akcií Applu, napsala agentura Reuters.
Celkově společnost Berkshire ve třetím čtvrtletí prodala akcie různých podniků v hodnotě 36,1 miliardy dolarů. Na nákupy akcií naopak vynaložila pouze 1,5 miliardy dolarů. Již osmé čtvrtletí za sebou tak byla čistým prodejcem akcií.
"Berkshire je mikrokosmem širší ekonomiky," uvedla analytička Cathy Seifertová ze společnosti CFRA Research. "Hromadění hotovosti signalizuje odklon od rizika a investoři by mohli mít obavy, co to znamená pro ekonomiku a finanční trhy," dodala. Někteří investoři se v důsledku silného růstu na akciových trzích obávají, že ceny akcií řady podniků jsou nyní nadhodnocené.
Analytik Jim Shanahan z firmy Edward Jones uvedl, že hromadění hotovosti "vyvolává otázky, zda Buffett považuje akcie za nadhodnocené, nebo očekává ekonomický útlum, či zda se snaží shromažďovat hotovost pro velkou akvizici".
Skupina Berkshire Hathaway ovládá desítky dceřiných společností, které podnikají v různých odvětvích. Vlastní rovněž významné podíly v řadě známých firem. Čtyřiadevadesátiletý Buffett řídí společnost Berkshire již od roku 1965.
Podle aktuálního žebříčku miliardářů agentury Bloomberg je Buffett desátým nejbohatším člověkem na světě s majetkem v hodnotě kolem 143 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč).
Legendární investor již věnoval desítky miliard dolarů na charitu a slíbil, že se postupně vzdá téměř veškerého svého majetku. V letošním rozhovoru s listem The Wall Street Journal uvedl, že po jeho smrti přejde téměř všechen jeho zbývající majetek na nový charitativní fond, na který budou dohlížet jeho děti.
pmh mka
BBC: V Ghaně zažehla zlatá horečka ekologickou katastrofu
Akkra 2. listopadu (ČTK/BBC) - Voda ze znečištěné řeky v Ghaně byla tak hustá a zabarvená, že ji umělec mohl použít jako barvu k vyobrazení devastace životního prostředí. Na ničení tamější přírody se podepisuje zejména nelegální těžba zlata, která se v tomto západoafrickém státě bohatém na suroviny šíří rychlostí požáru, píše server stanice BBC.
"Když jsem jednou scházel k řece, napadlo mě, že voda je tu tak znečištěná, že bych pomocí ní mohl malovat. Jen tak mi to proběhlo hlavou. A tak jsem se k tomu dostal, zkusil jsem to a fungovalo to," řekl umělec Israel Derrick Apeti, který je ale známější pod svým uměleckým pseudonymem Enil Art.
Spolu s přítelem Jayem Sterlingem navštívil řeku Pra, která leží asi 200 kilometrů západně od hlavního města Akkry, aby poukázal na ekologickou katastrofu, k níž tam dochází kvůli ilegální těžbě zlata a rýžování. V Ghaně pro tuto činnost požívají anglický název "galamsey", který vznikl spojením "shromáždit zlato a prodat ho" (gather them and sell).
V zemi se zlato nelegálně těží na tisících míst, včetně lesnatých oblastí proslulých kakaovými plantážemi a rozsáhlými nalezišti zlata. Však se taky Ghana umísťuje na předních žebříčcích v exportu zlata a kakaa.
Spousta lidí nedávno protestovala v hlavním městě a vyzývala vládu, aby podnikla kroky, které by nelegální těžbu zastavily. Policie však některé z demonstrantů zadržela s tím, že pořádají nezákonné shromáždění. Později je propustila, protože společnost jejich zadržení silně odsoudila.
Apeti se ke kampani, která bojuje proti nezákonné těžbě, přidal prostřednictvím umění. A nebyl sám. Kampaň podpořila i řada hudebníků. Zpěváci jako Black Sherif, Stonebowy nebo zpěvačka Truth Ofori skládají písně, které upozorňují na devastující dopady nelegálního způsobu získávání zlata.
Velká část škod pramení z toho, že se změnila povaha hornictví. Dříve mladí nezaměstnaní muži kopali zlato krumpáči a lopatami nebo používali holé ruce. Spoléhali také na rýžování, kdy pomocí síta promývali usazeniny, aby tak na dně zůstaly nuggety zlata.
Před 18 lety však do Ghany pronikli čínští podnikatelé a přinesli s sebou daleko sofistikovanější způsob těžení. Bohužel za cenu toho, že zcela ignorují obavy o to, jakou spoušť za sebou v přírodě zanechávají. Zřejmě se totiž chytli starého ghanského přísloví: "V Ghaně neexistuje půda, která by neobsahovala zlato, a to i ve svrchní půdě. Ghana sama je zlato".
Ghaňané podezírají místní politiky a podnikatele, že se k Číňanům v jejich "bláznivé zlaté horečce" přidali. Vykupují kakaové plantáže a přeměňují je v doly. Často kvůli tomu zastrašují farmáře, pokud odmítnou farmu prodat.
Ghanská lesnická komise odhaduje, že těžaři takto zničili už 4726 hektarů půdy, což je velikost, která přesahuje rozlohu měst, jako jsou Atény nebo Brusel. Největší zkázu páchají v lesích, kde způsobují vymírání místní vegetace.
Tím ale výčet škod nekončí. Vytěženou půdu a kameny je potřeba očistit. Na to používají těžaři vodu z řek. Samotná voda však nestačí, přidává se do ní řada chemikálií, zejména rtuť a kyanid. To vede k tomu, že voda v řekách přestává být pitná.
"Rtuť může zůstat ve vodě i 1000 let. Dávkujeme sami sobě jed," řekl George Manful, který dříve pracoval pro vládní úřad na ochranu životního prostředí a nyní působí jako poradce pro klimatickou změnu v OSN.
V rozhovoru pro místní rádio také uvedl, že tu nejde jenom o vodu, ale o celý potravní řetězec. Rtuť otravuje místní ryby a plodiny, které přijímají vodu ze znečištěných řek.
V odpovědi na nedávné protesty v Akkře uvedl prezident Nana Akufo-Addo, že okamžitě nařídí nasazení lodí, které by kontrolovaly, že v okolí vod nedochází k žádné těžbě. Jen málokdo si od toho ale slibuje zásadní změnu.
bat mka
