Analytici ČSOB: Inflace v ČR příští rok klesne, růst HDP bude slabý
Praha 12. prosince (ČTK) - Inflace v Česku příští rok významně klesne, ale zůstane nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB). Za celý rok bude průměrně 2,9 procenta po letošních 10,7 procenta. Ekonomika se dočká oživení po letošním celoročním poklesu, růst hrubého domácího produktu (HDP) ale bude slabý kolem 1,4 procenta, zejména kvůli problémům s exportem. Na setkání s novináři to dnes uvedli analytici ČSOB.
V listopadu byla meziroční inflace 7,3 procenta, v lednu by se měla snížit na 3,36 procenta, řekl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Za pomalým ústupem inflace podle něj stojí hlavně zvýšená finanční očekávání podniků, které tato očekávání promítají do nastavení svých ceníků. Projevuje se to zejména ve službách, které v Česku zdražovaly rychleji než byl evropský průměr. Od roku 2019 se v Česku zvýšily o 34 procent, průměr EU přitom byl 16 procent.
Přestože inflace zřejmě zůstane nad cílem ČNB, může se centrální banka podle Bureše chystat na pozvolné uvolňování měnové politiky. První snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu ze současných sedmi procent by podle něj mohlo přijít na zasedání bankovní rady příští týden. Další uvolňování sazeb ale bude opatrné a éra extrémně levných peněz, jaká byla před rokem 2019, se nevrátí. "Myslíme si, že nová rovnovážná úroveň (základní úrokové sazby) bude kolem 3,5 procenta," řekl Bureš. Na tuto úroveň by sazby měly klesnout v roce 2025, na konci příštího roku odhaduje sazbu na čtyři procenta.
Zvýšené úrokové sazby zůstanou i v zahraničí, doplnil analytik ČSOB Dominik Rusinko. Velké centrální banky podle něj nebudou spěchat s uvolňováním politiky kvůli obavám, aby se inflace znovu nevrátila. Rusinko předpokládá, že americký Fed i Evropská centrální banka začnou sazby snižovat v polovině roku 2024. V USA podle něj klesnou ke třem procentům, v eurozóně budou nad dvěma procenty.
V příštím roce by se Česko mělo dočkat hospodářského oživení, když po opadnutí inflace začnou znovu růst reálné mzdy, což podpoří spotřebu domácností. Bureš ale upozornil, že opačným směrem bude na HDP působit čistý export, protože hlavní český obchodní partner Německo prochází dlouhodobou stagnací. "K nějakému oživení v příštím roce dojde, ale bude to nemastné, neslané oživení, zvlášť ve světle letošního poklesu a toho, že se ekonomika stále nevrátila na úroveň roku 2019. Za celý příští rok čekáme růst 1,4 procenta," řekl.
Na hospodářské problémy Německa upozornil i Rusinko, podle něj se projevují v celkovém hospodářském výkonu Evropy. Německo podle něj čelí potížím kvůli propadu exportu do Číny i kvůli propadu průmyslové výroby v důsledku vysokých cen energií. Situaci navíc komplikuje rozhodnutí německého ústavního soudu, který zakázal vládě finanční injekci pro průmyslové podniky. "Náš základní scénář je, že německá ekonomika bude přešlapovat na místě. Nečekáme dynamické oživení, protože nevidíme solidní růstové impulsy, které by ji nakoply," řekl Rusinko.
str ptd
Data BCG: Ve 3. čtvrtletí bylo v ČR uzavřeno nejméně fúzí od roku 2014
Praha 12. prosince (ČTK) - Ve třetím čtvrtletí letošního roku bylo v Česku uzavřeno 25 fúzí a akvizic, což je o polovinu méně než před rokem a nejméně od prvního čtvrtletí 2014. Za prvních devět měsíců roku bylo domluveno 99 projektů, o 30 procent méně než před rokem a rovněž nejméně od roku 2014. Objem oznámených obchodů ale vzrostl a byl vyšší než za celý rok 2022. Vyplývá to z dat a výpočtů společnosti Boston Consulting Group (BCG).
Počet fúzí a akvizic v ČR podle BCG kopíruje trendy ve světě, kde je investiční aktivita v tomto směru utlumená podobně. V Česku i například také v Německu je však propad počtu aktivit strmější. Jedním z důvodů propadu trhu v ČR je výrazný odliv rizikového kapitálu, uvedla společnost. Zatímco počet tradičních takzvaných private equity transakcí klesl letos o 16 procent, počet transakcí financovaných prostřednictvím rizikového kapitálu se propadl přibližně o polovinu.
"V posledních dvou letech došlo ke korekci tržních valuací (ohodnocení) firem a zároveň se zvýšily úrokové sazby, což vedlo ke snížené ochotě investorů financovat především rychle rostoucí, ale zároveň ztrátové společnosti,“ vysvětlil útlum aktivity partner v pražské kanceláři BCG Group Jaroslav Šnajdr. Podobná situace jako v Česku je přitom například i v Německu, kde bylo ve třetím čtvrtletí oznámeno o čtvrtinu méně obchodů než před rokem.
Největší transakcí je s 1,3 miliardy dolarů prodej většinového podílu francouzského maloobchodního řetězce Casino Group konsorciu vedeném Danielem Křetínským. Naopak největším nákupem české firmy je prodej společnosti Meopta-optika americkému investičnímu fondu Carlye Group v hodnotě 700 milionů eur.
Po letošním útlumu by v příštím roce měla podle analýzy BCG přijít opět zvýšená aktivity na poli fúzí akvizic, a to jak ve světě, tak v ČR. Velké firmy a fondy mají v současnosti enormní množství volného kapitálu, který se budou snažit vhodně uplatnit. Díky postupnému snižování úrokových sazeb napříč jednotlivými ekonomikami bude výhodnější také dluhové financování těchto transakcí. Ve světě se zároveň sbližují cenová očekávání kupců a prodávajících, uvedla BCG.
Ve střednědobém horizontu budou podle BCG hnacími silami obchodů snaha o posílení dodavatelských řetězců, například regionalizací některých jeho částí. Stále větší roli ale bude hrát také generativní umělá inteligence, jejíž nástup může mít v určitých případech negativní vliv na počet transakcí a akvizic, jelikož investoři ještě neumí přesně posoudit případný dopad této nové technologie na hodnotu společností, uvedla Boston Consulting Group.
fd ptd
