Data BCG: Ve 3. čtvrtletí bylo v ČR uzavřeno nejméně fúzí od roku 2014
Praha 12. prosince (ČTK) - Ve třetím čtvrtletí letošního roku bylo v Česku uzavřeno 25 fúzí a akvizic, což je o polovinu méně než před rokem a nejméně od prvního čtvrtletí 2014. Za prvních devět měsíců roku bylo domluveno 99 projektů, o 30 procent méně než před rokem a rovněž nejméně od roku 2014. Objem oznámených obchodů ale vzrostl a byl vyšší než za celý rok 2022. Vyplývá to z dat a výpočtů společnosti Boston Consulting Group (BCG).
Počet fúzí a akvizic v ČR podle BCG kopíruje trendy ve světě, kde je investiční aktivita v tomto směru utlumená podobně. V Česku i například také v Německu je však propad počtu aktivit strmější. Jedním z důvodů propadu trhu v ČR je výrazný odliv rizikového kapitálu, uvedla společnost. Zatímco počet tradičních takzvaných private equity transakcí klesl letos o 16 procent, počet transakcí financovaných prostřednictvím rizikového kapitálu se propadl přibližně o polovinu.
"V posledních dvou letech došlo ke korekci tržních valuací (ohodnocení) firem a zároveň se zvýšily úrokové sazby, což vedlo ke snížené ochotě investorů financovat především rychle rostoucí, ale zároveň ztrátové společnosti,“ vysvětlil útlum aktivity partner v pražské kanceláři BCG Group Jaroslav Šnajdr. Podobná situace jako v Česku je přitom například i v Německu, kde bylo ve třetím čtvrtletí oznámeno o čtvrtinu méně obchodů než před rokem.
Největší transakcí je s 1,3 miliardy dolarů prodej většinového podílu francouzského maloobchodního řetězce Casino Group konsorciu vedeném Danielem Křetínským. Naopak největším nákupem české firmy je prodej společnosti Meopta-optika americkému investičnímu fondu Carlye Group v hodnotě 700 milionů eur.
Po letošním útlumu by v příštím roce měla podle analýzy BCG přijít opět zvýšená aktivity na poli fúzí akvizic, a to jak ve světě, tak v ČR. Velké firmy a fondy mají v současnosti enormní množství volného kapitálu, který se budou snažit vhodně uplatnit. Díky postupnému snižování úrokových sazeb napříč jednotlivými ekonomikami bude výhodnější také dluhové financování těchto transakcí. Ve světě se zároveň sbližují cenová očekávání kupců a prodávajících, uvedla BCG.
Ve střednědobém horizontu budou podle BCG hnacími silami obchodů snaha o posílení dodavatelských řetězců, například regionalizací některých jeho částí. Stále větší roli ale bude hrát také generativní umělá inteligence, jejíž nástup může mít v určitých případech negativní vliv na počet transakcí a akvizic, jelikož investoři ještě neumí přesně posoudit případný dopad této nové technologie na hodnotu společností, uvedla Boston Consulting Group.
fd ptd
Inflace v listopadu byla 7,3 procenta, experti čekají skokový pokles v lednu
Praha 11. prosince (ČTK) - Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně vzrostly o 7,3 procenta, inflace tak zvolnila z říjnových 8,5 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,1 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Listopadová meziroční inflace byla o 0,2 procentního bodu nad prognózou České národní banky (ČNB), zejména kvůli vývoji regulovaných cen. Podle analytiků ale inflační tlaky v české ekonomice jednoznačně slábnou, přestože byl růst cen mírně nad očekáváním trhu. V lednu ČNB i analytici očekávají skokové snížení inflace ke třem procentům.
"Oslabení meziročního cenového růstu bylo zaznamenáno ve většině oddílů spotřebního koše, nejvýraznější pak u potravin a bydlení," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Celkově ceny zboží v listopadu meziročně vzrostly o 8,1 procenta a ceny služeb o 5,9 procenta.
Stejně jako v říjnu byl letos v listopadu ovlivněn výpočet celkové inflace tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace v listopadu činila podle ČSÚ 4,7 procenta.
Na vliv loňského úsporného tarifu upozornila i analýza investiční platformy Portu. Podle ní má sice Česko šestou nejvyšší inflaci z 41 sledovaných evropských států, bez započítání úsporného tarifu by ale bylo osmnácté. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo v listopadu Srbsko s 8,5 procenta, nejnižší Dánsko s 0,6 procenta. Ze států sousedících s Českem je inflace stále relativně vysoká na Slovensku, 7,07 procenta, v Polsku činí 6,5 procenta a v Rakousku 5,4 procenta. V Německu se s 3,2 procenta už přibližuje dvouprocentnímu inflačnímu cíli Evropské centrální banky.
Inflace mírně překonala prognózu ČNB kvůli vývoji regulovaných cen, v ostatních složkách ale opadávala výrazněji, než předpokládala centrální banka. "O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně listopadu. Dezinflační trend je patrný zejména, ale nejen v klíčovém segmentu spotřebitelských cen - v takzvaném cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách," uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Také podle analytiků inflační tlaky v české ekonomice jednoznačně slábnou. "Listopadová inflace skončila sice mírně nad očekáváním ČNB i trhu, rozdíl byl však relativně malý a nemění se tak základní příběh, že inflační tlaky postupně odeznívají. Růst inflace od února do listopadu dosáhl letos jen 1,2 procenta, loni touto dobou to pak bylo téměř 11 procent," upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
V lednu předpokládají ČNB i analytici snížení inflace ke třem procentům. "Inflace se na začátku roku 2024 nejspíš vrátí ke trojce, avšak jak rychle zamíří k cílovým dvěma procentům, se bude odvíjet od chování obchodníků i samotných zákazníků," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Aktuální vývoj inflace podle většiny analytiků umožňuje ČNB, aby už v prosinci zahájila snižování úrokových sazeb. "Podle našeho názoru jak aktuální vývoj inflace, tak celkový výhled české ekonomiky na příští rok vyznívají pro postupné snižování úrokových sazeb," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Poslední letošní jednání centrální banky o nastavení sazeb bude ve čtvrtek 21. prosince.
str rdo
