Meziroční růst cen v listopadu zpomalil na 7,3 procenta, oznámil ČSÚ
Praha 11. prosince (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v listopadu zpomalil na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Zmírnil se například růst cen potravin či elektřiny. Ceny plynu nebo tuhých paliv dokonce oproti loňsku klesly. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Navzdory opětovnému zpomalení inflace po jejím říjnovém nárůstu je růst cen stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta.
"Oslabení meziročního cenového růstu bylo zaznamenáno ve většině oddílů spotřebního koše, nejvýraznější pak u potravin a bydlení," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Přes zpomalení inflace oproti říjnu jsou však ceny některých komodit nadále výrazně vyšší než loni. Třeba brambory jsou o více než čtvrtinu dražší než v listopadu 2022, za elektřinu lidé dokonce platí stále více než dvojnásobek loňské ceny. Celkově ceny zboží v listopadu meziročně vzrostly o 8,1 procenta a ceny služeb o 5,9 procenta.
V cenách týkajících se bydlení zpomalil meziroční růst cen elektřiny z říjnových 148,6 procenta na listopadových 143 procent a růst cen tepla a teplé vody z 31 na 24,2 procenta. Zemní plyn zlevnil o 6,3 procenta, zatímco v říjnu naopak o 6,2 procenta zdražoval. Klesly také ceny tuhých paliv o 0,8 procenta po říjnovém zdražení o 3,9 procenta.
V kategorii potravin a nealkoholických nápojů se v listopadu zmírnil meziroční nárůst cen brambor z říjnových 48,5 procenta na 28,5 procenta. Mírně klesly ceny vepřového masa, a to o 0,8 procenta, zatímco v říjnu byly meziročně o 6,1 procenta vyšší. Vejce v listopadu zlevnila o 25,5 procenta a cukr o 18,6 procenta. Vejce i cukr zlevňovaly již v říjnu, ale pokles jejich cen nyní zrychlil.
K celkovému meziročnímu snížení cenové hladiny přispěly v listopadu podle statistiků také třeba ceny automobilů, které klesly o 3,8 procenta. Zlevnily také pohonné hmoty a oleje o 8,8 procenta.
Naopak rostly kromě zmíněných komodit ještě ceny vodného o 16,3 procenta a stočného o 26,9 procenta. Zdražilo také nájemné z bytu o 7,4 procenta. Stouply i ceny lihovin o 2,8 procenta, vína o 3,7 procenta, piva o osm procent a tabákových výrobků o 6,9 procenta. Více lidé zaplatili také o 10,1 procenta za dovolené s komplexními službami nebo o 8,4 procenta za stravovací služby a o 12 procent za ubytovací služby.
Stejně jako v říjnu byl letos v listopadu ovlivněn výpočet celkové inflace tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace v listopadu činila podle ČSÚ 4,7 procenta.
ČSÚ dnes zveřejnil také informace o říjnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Meziroční pokles vývozních cen zpomalil na 2,2 procenta ze zářijových 3,5 procenta, u dovozu se pokles zmírnil na 6,5 procenta z předchozích 9,2 procenta. Meziměsíčně ceny vyváženého zboží stouply o 0,3 procenta a dováženého o 0,8 procenta.
ver fsl rdo
PwC: Hlavním strašákem pro investory zůstává inflace, obavy jsou nižší než loni
Praha 10. prosince (ČTK) - Hlavním strašákem pro globální investory zůstává inflace, jejich obavy jsou ale výrazně nižší než loni. Naopak detailněji se letos zaměřili na to, jak se potenciální zainvestované společnosti staví k udržitelnosti nebo jak pracují s umělou inteligencí a čelí hrozbám moderních technologií, vyplývá z letošního průzkumu společnosti PwC mezi 345 velkými investorskými společnostmi.
"Vysoká míra inflace nadále zůstává hlavní hrozbou, kvůli inflaci a obecně negativním ekonomickým výhledům zůstávají investoři hodně opatrní. Investoři své investice odkládali, protože zdroje výrazně zdražily a řada firem se potýkala s poklesem poptávky či dokonce existenčními problémy. Tento efekt jsme viděli nejen na globální úrovni, ale také na českém trhu. Zároveň je ale vidět, že obavy z vysoké inflace poměrně rychle odeznívají," uvedl ředitel fúzí a akvizic PwC ČR Jan Hadrava.
Dopady inflace na provoz firem přesto nadále představují hlavní hrozbu pro 46 procent velkých globálních investorů, loni to bylo 67 procent. S tím spojené obavy z makroekonomického vývoje trápí 39 procent investorů proti loňským 62 procentům. "Negativní dopady včetně jen velmi postupného oživování jednotlivých ekonomik nebo přetrvávajících obav z geopolitických konfliktů ale v myslích investorů stále zůstanou. Větší obavy než z inflace teď ale budou mít investoři z recese a z pomalého oživování ekonomiky," doplnil Hadrava.
Do popředí hlavních rizik se tak letos dostávají i témata, která byla v posledních letech upozaděná, například klimatická krize a další sociální aspekty podnikání. Zatímco loni se o dopad změny klimatu na případně financované společnosti zajímalo 22 procent investorů, letos je to 32 procent.
"U třetiny transakcí v regionu střední a východní Evropy se na přání investorů provádí takzvaná ESG due diligence, tedy hloubková prověrka, která zkoumá jak vliv firmy na životní prostředí a společnost, tak i obráceně, tedy nakolik je budoucnost podnikání ohrožena například právě klimatickou změnou," připomněl partner PwC ČR pro udržitelnost Jan Brázda.
Také sociální otázky hrají při rozhodování investorů o umístění své investice stále větší roli. Tři čtvrtiny z nich připouští, že je to jeden z důležitých faktorů. Zároveň přiznávají, že v tomto směru budou v budoucnosti potřebovat ještě více informací a detailnější monitoring.
Investoři se více zajímají také o to, jak firmy využívají umělou inteligenci a další rozvíjející se technologie. Pro 61 procent investorů je rychlý nárůst AI důležitým faktorem. Domnívají se, že technologická změna se nejspíš stane v nejbližších třech letech klíčovým tématem, který ovlivní to, jak úspěšně budou firmy budovat svou hodnotu, uzavřel Hadrava.
fd ktp
