Analytici čekají zpomalení meziroční inflace v listopadu k sedmi procentům
Praha 10. prosince (ČTK) - Meziroční inflace v Česku v listopadu zpomalila k sedmi procentům z říjnových 8,5 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny mírně klesly, shodují se analytici oslovení ČTK. V prosinci výraznou změnu meziroční inflace nečekají, v lednu se podle nich skokově sníží. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní listopadovou inflaci v pondělí.
"V průběhu listopadu si čeští spotřebitelé mohli užít poměrně výrazné zlevnění pohonných hmot a mírně směrem dolů zřejmě zamířily i ceny potravin. Meziměsíční inflaci patrně sníží i oddíl bydlení," sdělil ČTK hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. V segmentech oděvů, obuvi, stravovacích a ubytovacích služeb očekává meziměsíční stagnaci, celkově tak cenová hladina proti říjnu podle něj klesla o 0,2 procenta. "Což by v meziročním vyjádření odpovídalo růstu cenové hladiny o sedm procent," uvedl.
"Na inflaci v říjnu působily pozitivně ceny pohonných hmot a očekáváme, že v podobném rozsahu by tomu tak mělo být i v listopadu," míní analytici Raiffeisenbank. Ceny podle nich meziměsíčně poklesly o 0,1 procenta, meziročně vzrostly o 7,2 procenta.
"Pro listopad čekáme další oslabení inflačních tlaků, které je ovlivněno slabou spotřebou domácností a ochlazením v globální ekonomice," uvedli analytici České spořitelny. Podle nich byla v listopadu meziroční inflace sedm procent. Upozornili zároveň na to, že meziroční srovnání stejně jako v říjnu ovlivňuje statistický efekt loňského úsporného tarifu na energie. Bez tohoto efektu by se inflace pohybovala kolem čtyř procent.
V prosinci analytici očekávají inflaci podobnou jako v listopadu a v lednu se podle nich sníží ke třem procentům. "Na začátku příštího roku inflace skokově spadne. V tuto chvíli je stále nejisté, jak se budou vyvíjet ceny energií a také zdali nedojde k výraznějšímu přecenění cen tak, jak tomu bylo na začátku letošního roku. Data již ale delší dobu signalizují rychlé slábnutí inflace, což je ovlivněno především útlumem ekonomického vývoje," uvedli analytici České spořitelny.
Za celý letošní rok odhadují analytici, ministerstvo financí (MF) i Česká národní banka (ČNB) průměrnou inflaci mírně pod 11 procenty. Loni byla celoroční inflace 15,1 procenta. Příští rok čeká MF průměrnou inflaci 3,3 procenta a ČNB 2,6 procenta.
str ktp
Studie: Lidé podhodnocují majetkové nerovnosti mezi bohatými a chudými
Praha 9. prosince (ČTK) - Lidé vnímají majetkové rozdíly mezi nejbohatšími a chudými v Česku jako menší, než jaké ve skutečnosti jsou. Přáli by si rovnoměrnější rozdělení. Ministři by podle nich měli v průměru ideálně vydělávat zhruba dvě pětiny své dnešní částky. Při přepočítání by to byl zhruba dvojnásobek průměrné mzdy. Ukázaly to dvě studie o vnímání majetkových a příjmových nerovností. Výsledky ČTK poskytl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Do výzkumu se zapojilo 1080 lidí. Zjištění jsou podle autorů reprezentativní.
Dotázaní měli rozdělit celkový majetek v Česku mezi jednotlivé pětiny lidí podle jejich bohatství. Odhadovali, že pětina nejbohatších má necelou polovinu celkového vlastnictví a pětina nejchudších zhruba pět procent. Za ideální by považovali, aby pětině nejbohatších připadala třetina majetku a pětině nejchudších víc než desetina. Téměř tři pětiny vlastnictví by měly tři prostřední pětiny, tedy takzvaná střední třída. Ve skutečnosti pětina nejbohatších vlastní čtyři pětiny majetku v Česku a pětina nejchudších 0,2 procenta, uvedli autoři. Podle nich výsledky ukázaly, že lidé majetkové nerovnosti výrazně podhodnocují. Podobná zjištění byla i v jiných zemích.
Podle studie se představy dotázaných o ideálním rozdělení příliš nelišily. Podobně situaci vnímali muži i ženy, lidé pod i nad 49 let či osoby s majetkem pod i nad půl milionu korun. Zásadní rozdíly nepanovaly ani mezi voliči a sympatizanty koaličních a opozičních stran. Na ideální majetkové dělení se dívali podobně přívrženci pětice vládních stran ODS, lidovců, TOP 09, STAN a Pirátů i opozičních hnutí ANO a SPD. Nejmenší díl majetku by nejbohatší pětině a největší část nejchudší pětině přiznali voliči a sympatizanti ANO, v jehož čele je jeden z nejbohatších lidí v Česku Andrej Babiš. Podobně se vyjádřili i přívrženci SPD. Podle autorů tyto dvě skupiny preferují rovnost nejsilněji.
Druhá studie se týkala příjmů. Měsíční hrubý příjem ministra dosahoval 214.000 korun a člena bankovního představenstva zhruba 1,25 milionu korun. Nižší částku u ministra odhadovaly čtyři pětiny lidí a u manažera 99 procent. Dotázaní si v průměru mysleli, že člen vlády vydělává asi 82 procent své částky a bankovní manažer 22 procent. Za ideální by respondenti považovali, kdyby měl ministr 41 procent svého příjmu a manažer z banky 11,5 procenta. Člen vlády by tak vydělával necelých 88.000 korun hrubého měsíčně, tedy asi dvojnásobek průměrné mzdy. Manažer z banky by měl podle představ respondentů pobírat zhruba 143.000 korun.
Experti pak dotázané rozdělili, části z nich sdělili skutečný příjem ministrů a manažerů. Lidé, kteří částky znali, měli vyšší nedůvěru k elitám a víc mluvili o potřebě snížit nerovnosti. Ty podle autorů studií nynější nastavení daní spíš prohlubuje. Poukazují na vysoké zdanění práce i nepřímé daně, a naopak na nízké danění majetku a kapitálových příjmů.
ktk rot
