Studie: Lidé podhodnocují majetkové nerovnosti mezi bohatými a chudými
Praha 9. prosince (ČTK) - Lidé vnímají majetkové rozdíly mezi nejbohatšími a chudými v Česku jako menší, než jaké ve skutečnosti jsou. Přáli by si rovnoměrnější rozdělení. Ministři by podle nich měli v průměru ideálně vydělávat zhruba dvě pětiny své dnešní částky. Při přepočítání by to byl zhruba dvojnásobek průměrné mzdy. Ukázaly to dvě studie o vnímání majetkových a příjmových nerovností. Výsledky ČTK poskytl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Do výzkumu se zapojilo 1080 lidí. Zjištění jsou podle autorů reprezentativní.
Dotázaní měli rozdělit celkový majetek v Česku mezi jednotlivé pětiny lidí podle jejich bohatství. Odhadovali, že pětina nejbohatších má necelou polovinu celkového vlastnictví a pětina nejchudších zhruba pět procent. Za ideální by považovali, aby pětině nejbohatších připadala třetina majetku a pětině nejchudších víc než desetina. Téměř tři pětiny vlastnictví by měly tři prostřední pětiny, tedy takzvaná střední třída. Ve skutečnosti pětina nejbohatších vlastní čtyři pětiny majetku v Česku a pětina nejchudších 0,2 procenta, uvedli autoři. Podle nich výsledky ukázaly, že lidé majetkové nerovnosti výrazně podhodnocují. Podobná zjištění byla i v jiných zemích.
Podle studie se představy dotázaných o ideálním rozdělení příliš nelišily. Podobně situaci vnímali muži i ženy, lidé pod i nad 49 let či osoby s majetkem pod i nad půl milionu korun. Zásadní rozdíly nepanovaly ani mezi voliči a sympatizanty koaličních a opozičních stran. Na ideální majetkové dělení se dívali podobně přívrženci pětice vládních stran ODS, lidovců, TOP 09, STAN a Pirátů i opozičních hnutí ANO a SPD. Nejmenší díl majetku by nejbohatší pětině a největší část nejchudší pětině přiznali voliči a sympatizanti ANO, v jehož čele je jeden z nejbohatších lidí v Česku Andrej Babiš. Podobně se vyjádřili i přívrženci SPD. Podle autorů tyto dvě skupiny preferují rovnost nejsilněji.
Druhá studie se týkala příjmů. Měsíční hrubý příjem ministra dosahoval 214.000 korun a člena bankovního představenstva zhruba 1,25 milionu korun. Nižší částku u ministra odhadovaly čtyři pětiny lidí a u manažera 99 procent. Dotázaní si v průměru mysleli, že člen vlády vydělává asi 82 procent své částky a bankovní manažer 22 procent. Za ideální by respondenti považovali, kdyby měl ministr 41 procent svého příjmu a manažer z banky 11,5 procenta. Člen vlády by tak vydělával necelých 88.000 korun hrubého měsíčně, tedy asi dvojnásobek průměrné mzdy. Manažer z banky by měl podle představ respondentů pobírat zhruba 143.000 korun.
Experti pak dotázané rozdělili, části z nich sdělili skutečný příjem ministrů a manažerů. Lidé, kteří částky znali, měli vyšší nedůvěru k elitám a víc mluvili o potřebě snížit nerovnosti. Ty podle autorů studií nynější nastavení daní spíš prohlubuje. Poukazují na vysoké zdanění práce i nepřímé daně, a naopak na nízké danění majetku a kapitálových příjmů.
ktk rot
Analytici: Dopad hospodářské stagnace na nezaměstnanost je minimální
Praha 8. prosince (ČTK) - Dopad hospodářské stagnace na nezaměstnanost v Česku je zatím minimální. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich firmy sice čelí problémům, ale obávají se obtíží s opětovným náborem propuštěných v případě ekonomického zotavení. Podle dnešních údajů Úřadu práce ČR nezaměstnanost v Česku v listopadu byla 3,5 procenta, proti říjnu se nezměnila. V dalších měsících odborníci čekají její růst, bude to však kvůli sezonním faktorům.
"Jakkoliv česká ekonomika letos směřuje k celoročnímu poklesu HDP, tak hlad po pracovní síle stále trvá, i když by byl asi přirozenější postupný nárůst nezaměstnanosti," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "Je zde riziko, že slabý výkon české ekonomiky povede na přelomu roku přece jen k viditelnějšímu nárůstu míry nezaměstnanosti, ve výhledu na rok 2024 ale i tak hovoříme o celoročním průměru pod úrovní čtyř procent. Na tuzemském trhu práce se tedy z pohledu vývoje nezaměstnanosti zatím žádné drama nerýsuje," dodal.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka k nízké nezaměstnanosti i přes hospodářskou stagnaci přispívá i mzdová zdrženlivost zaměstnanců. "Růst nominálních mezd za první tři čtvrtletí letošního roku o 7,9 procenta je sice nejvyšší od roku 2019, ale obratem je třeba dodat, že díky vysoké inflaci reálně mzdy klesají již osm čtvrtletí v řadě. Zaměstnanci přitom masivně nepožadují dorovnání mezd o inflaci," uvedl.
Generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský uvedl, že se v listopadu na trhu práce potkaly dva protichůdné trendy. "Na jedné straně čelí ekonomika problémům, které se projevují v pokračujícím poklesu HDP, nižších objemech zakázek, menší kupní síle a slabší spotřebě domácností. Závěr roku je navíc obdobím, kdy končí řada smluv uzavřených na dobu určitou, stejně jako smlouvy s dohodáři. Na druhé straně před Vánocemi tradičně roste poptávka v odvětvích, jako jsou retail, e-commerce, logistika nebo skladovnictví," uvedl ke stagnující nezaměstnanosti.
"V nejbližších měsících bude podíl nezaměstnaných růst k hranici čtyř procent. Tento vývoj je ale dán sezonními vlivy, kdy během zimy tradičně dochází k rušení některých pozic, zejména kvůli vlivu počasí," uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. Vzhledem ke slabší ekonomice podle něj může následně nezaměstnanost klesat pomaleji, než je podle sezonních faktorů obvyklé, dramaticky vysoká ale nebude.
Expertka PwC na lidské zdroje Andrea Linhartová Palánová upozornila, že dlouhodobě nízká nezaměstnanost českou ekonomiku spíš brzdí, protože neumožňuje zdravou konkurenci. "Řešením nicméně není hromadné propouštění, ale spíše pokračující modernizace a digitalizace a s tím související vznik nových pracovních pozic, na které bude možné převádět zaměstnance ze stávajících povolání," uvedla.
str ktp
