Inflace v Turecku v listopadu vzrostla k 62 procentům, dražší je hlavně bydlení
Ankara/Istanbul 4. prosince (ČTK) - Míra inflace v Turecku v listopadu obnovila růst a dostala se na 61,98 procenta, což je letošní maximum. Ve své zprávě to dnes uvedl turecký statistický úřad. V říjnu byla inflace na 61,4 procenta a nepatrně se snížila z 61,5 procenta v září. Relativně slabé výkyvy a fakt, že už se ceny několik měsíců výrazně nezvyšují, svědčí podle ekonomů o tom, že opatření turecké centrální banky začínají zabírat.
Meziměsíčně ceny vzrostly o 3,28 procenta, což je zpomalení proti říjnu, kdy růst z měsíce na měsíc činil 3,43 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že tempo růstu inflace zrychlí na 63 procent a že meziměsíčně ceny vzrostou o 3,9 procenta.
Turecká centrální banka ve snaze bojovat s inflací letos přistoupila k razantnímu zvyšování úrokových sazeb, aby v ekonomice zchladila poptávku. V červnu základní úrok zvýšila o 6,5 bodu na 15 procent a postupně jej v rychlém sledu zvýšila až na současných 40 procent. Turecko tak má zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.
V listopadu se meziměsíčně nejvíce zvýšily ceny bydlení, konkrétně o více než 11 procent. Meziročně ale tempo růstu v této kategorii zvolnilo na 37,5 procenta a je nejslabší ze všech hlavních kategorií. Doprava v listopadu zdražila už pouze nepatrně a ceny oděvů a obuvi dokonce klesly. Meziročně jsou oděvy a obuv ale dražší o více než 40 procent.
Ekonomové se domnívají, že na konci roku bude mít země inflaci na 67 procentech. S vrcholem počítají v květnu příštího roku, kdy inflaci odhadují na 70 až 75 procent. Pak bude inflace podle nich zvolňovat, protože už se projeví cyklus výrazného zpřísňování měnové politiky z letošního roku.
Ekonom společnosti Capital Economics Liam Peach řekl, že nejnovější data podávají další důkaz o zmírňování inflačních tlaků. "Cyklus zpřísňování měnové politiky pravděpodobně skončí, až se ještě jednou a naposledy zvýší základní sazba," uvedl Peach. K poslednímu zvýšení úroků v tomto cyklu turecká centrální banka podle něj přistoupí tento měsíc.
Inflace v Turecku se kvůli měnové krizi na konci roku 2021 začala rychle zvyšovat a loni v říjnu se dostala na 85,51 procenta, což bylo maximum za 24 let. Turecká lira v letošním roce zatím ztratila přibližně 35 procent hodnoty vůči dolaru, čímž se pro obyvatele Turecka ještě více zhoršila krize životních nákladů.
Současný prudký růst cen začal v červenci, krátce po květnových volbách. V nich obhájil funkci prezidenta Recep Tayyip Erdogan, s tím rozdílem, že upustil od svého předchozího postoje a přestal nutit centrální banku, aby v situaci vysoké inflace snižovala sazby. Vedení centrální banky se v červnu ujala guvernérka Hafize Gaye Erkanová a s ní přišla i měnová politika blízká té, kterou pro boj s vysokou inflací používá i řada západních centrálních bank.
Erdogan před volbami zařídil, že domácnosti budou mít v měsíci prvních 25 metrů krychlových zemního plynu zdarma, a to až do května příštího roku.
Kurz liry v roce 2021 vůči dolaru klesl o 44 procent, v roce následujícím pak měna ztratila dalších 30 procent hodnoty. Míra inflace na začátku letošního roku zvolnila až na 38,2 procenta, částečně kvůli vysoké srovnávací základně z loňska a z části i díky relativně stabilnímu kurzu liry.
V listopadu se zvýšily i výrobní ceny, které se později zpravidla odrazí v růstu cen pro spotřebitele. Index výrobních cen meziročně vzrostl o 42,25 procenta, a zrychlil tak z říjnového tempa 39,39 procenta. Meziměsíčně ceny výrobců zrychlily růst na 2,81 z říjnové hodnoty 1,94 procenta.
spr
Analytici: Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň roku 2018
Praha 4. prosince (ČTK) - Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň ze začátku roku 2018. Shodují se na tom analytici při hodnocení vývoje mezd, které se podle Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí meziročně nominálně zvýšily o 7,1 procenta, při započítání inflace ale klesly o 0,8 procenta. Čtvrté čtvrtletí podle analytiků přinese stagnaci reálných mezd, růst přijde až v prvním kvartálu příštího roku.
"Čeští zaměstnanci meziročně zchudli již v osmém kvartále v řadě, což v novodobé historii nemá obdoby. Po příšerném roce 2022, kdy jejich reálné výdělky klesly dokonce nejvíce ze všech zemí OECD, míří do záporu i letos, byť se bude jednat pravděpodobně 'pouze' zhruba o minus 2,5 procenta," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Loni mzdy reálně klesly o 8,5 procenta. "Reálná kupní síla zůstává přibližně na úrovni roku 2018," konstatoval Hradil.
Na pokles kupní síly na úroveň roku 2018 upozornil i hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek, podle kterého se to projevuje také na snížení spotřeby domácností a slabém ekonomickém výkonu země. Za hlavního viníka situace označil inflaci. "Zčásti jde o cenu, kterou platíme za současnou geopolitickou situaci, která vedla k dočasně velmi vysokým cenám energií. Do jisté míry jde ovšem také o předchozí přehřívání ekonomiky podporované zbytečně vysokými schodky veřejných financí a málo důraznou měnovou politiku. Zkrátka chyby ve vlastní hospodářské politice," uvedl.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská ale na síti X podotkla, že se začíná blýskat na lepší časy, protože mezičtvrtletně se reálné mzdy mírně zvýšily. Toho si všímá i Hradil. "Chudnutí pracujících již ve skutečnosti nepokračuje. V mezičtvrtletním vyjádření totiž české mzdy narostly o 1,5 procenta zatímco spotřebitelské ceny pouze o 0,7 procenta, a průměrný Čech tak velmi mírně zbohatl," uvedl.
Zlepšení však podle analytiků bude jen pozvolné a poslední kvartál ještě meziroční růst reálných mezd nepřinese. "Vývoj reálných mezd zůstane na úrovni stagnace, což nebude s přihlédnutím k nejistotám v cenovém vývoji stačit na citelné zlepšení ve spotřebitelském sentimentu domácností. Lépe bude až od prvního kvartálu 2024, kdy pokles inflace dodá do peněženek domácností potřebnou kupní sílu," míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
"Podle našich dat považuje aktuálně šest z deseti zaměstnanců svou odměnu za práci za podhodnocenou. Takto neuspokojivé vnímání své mzdy nebo platu úzce souvisí s nedostatečnou reakcí většiny zaměstnavatelů na inflaci a snižováním kupní síly zaměstnanců, které trvá prakticky už dva roky," sdělil ČTK generální ředitel společnosti Up Česká republika Stéphane Nicoletti.
Podle analytiků není jasné, zda vývoj mezd přiměje Českou národní banku (ČNB), aby už v prosinci snížila úrokové sazby, protože data za třetí čtvrtletí jsou blízko její prognóze. "Vývoj mezd sám o sobě nenaznačuje, že by se v české ekonomice zvyšovala inflační rizika a v tomto smyslu lze říct, že situace na straně mezd vytváří prostor pro pozvolné snižování úrokových sazeb ČNB. Růst mezd a obecně situace na trhu práce je však pouze jedním z faktorů působících na uvažování tvůrců měnové politiky a otázka, zda bankovní rada na zasedání 21. prosince přistoupí ke snížení úroků anebo zda tento krok odloží až na únor či březen příštího roku, zůstává zcela otevřená," uvedl hlavní analytik Generali Investments CEE Radomír Jáč.
str rot
