Analytici: Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň roku 2018
Praha 4. prosince (ČTK) - Reálná kupní síla Čechů se snížila na úroveň ze začátku roku 2018. Shodují se na tom analytici při hodnocení vývoje mezd, které se podle Českého statistického úřadu ve třetím čtvrtletí meziročně nominálně zvýšily o 7,1 procenta, při započítání inflace ale klesly o 0,8 procenta. Čtvrté čtvrtletí podle analytiků přinese stagnaci reálných mezd, růst přijde až v prvním kvartálu příštího roku.
"Čeští zaměstnanci meziročně zchudli již v osmém kvartále v řadě, což v novodobé historii nemá obdoby. Po příšerném roce 2022, kdy jejich reálné výdělky klesly dokonce nejvíce ze všech zemí OECD, míří do záporu i letos, byť se bude jednat pravděpodobně 'pouze' zhruba o minus 2,5 procenta," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Loni mzdy reálně klesly o 8,5 procenta. "Reálná kupní síla zůstává přibližně na úrovni roku 2018," konstatoval Hradil.
Na pokles kupní síly na úroveň roku 2018 upozornil i hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek, podle kterého se to projevuje také na snížení spotřeby domácností a slabém ekonomickém výkonu země. Za hlavního viníka situace označil inflaci. "Zčásti jde o cenu, kterou platíme za současnou geopolitickou situaci, která vedla k dočasně velmi vysokým cenám energií. Do jisté míry jde ovšem také o předchozí přehřívání ekonomiky podporované zbytečně vysokými schodky veřejných financí a málo důraznou měnovou politiku. Zkrátka chyby ve vlastní hospodářské politice," uvedl.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská ale na síti X podotkla, že se začíná blýskat na lepší časy, protože mezičtvrtletně se reálné mzdy mírně zvýšily. Toho si všímá i Hradil. "Chudnutí pracujících již ve skutečnosti nepokračuje. V mezičtvrtletním vyjádření totiž české mzdy narostly o 1,5 procenta zatímco spotřebitelské ceny pouze o 0,7 procenta, a průměrný Čech tak velmi mírně zbohatl," uvedl.
Zlepšení však podle analytiků bude jen pozvolné a poslední kvartál ještě meziroční růst reálných mezd nepřinese. "Vývoj reálných mezd zůstane na úrovni stagnace, což nebude s přihlédnutím k nejistotám v cenovém vývoji stačit na citelné zlepšení ve spotřebitelském sentimentu domácností. Lépe bude až od prvního kvartálu 2024, kdy pokles inflace dodá do peněženek domácností potřebnou kupní sílu," míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
"Podle našich dat považuje aktuálně šest z deseti zaměstnanců svou odměnu za práci za podhodnocenou. Takto neuspokojivé vnímání své mzdy nebo platu úzce souvisí s nedostatečnou reakcí většiny zaměstnavatelů na inflaci a snižováním kupní síly zaměstnanců, které trvá prakticky už dva roky," sdělil ČTK generální ředitel společnosti Up Česká republika Stéphane Nicoletti.
Podle analytiků není jasné, zda vývoj mezd přiměje Českou národní banku (ČNB), aby už v prosinci snížila úrokové sazby, protože data za třetí čtvrtletí jsou blízko její prognóze. "Vývoj mezd sám o sobě nenaznačuje, že by se v české ekonomice zvyšovala inflační rizika a v tomto smyslu lze říct, že situace na straně mezd vytváří prostor pro pozvolné snižování úrokových sazeb ČNB. Růst mezd a obecně situace na trhu práce je však pouze jedním z faktorů působících na uvažování tvůrců měnové politiky a otázka, zda bankovní rada na zasedání 21. prosince přistoupí ke snížení úroků anebo zda tento krok odloží až na únor či březen příštího roku, zůstává zcela otevřená," uvedl hlavní analytik Generali Investments CEE Radomír Jáč.
str rot
Ceny komodit na trzích letos většinou klesly, jejich index odepsal 8,5 procenta
New York/Praha 3. prosince (ČTK) - Ceny komodit na světových trzích letos většinou klesly, o desítky procent zlevnil plyn, elektřina, nikl, kukuřice či pšenice. Naopak výrazně zdražilo zlato, cukr nebo kakao. Komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku vykazuje pokles o 8,5 procenta.
"Vývoj na komoditních trzích byl v posledních týdnech rozkolísaný. Nakonec však převážil pokles, který navyšuje ztráty komodit v letošním roce," řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček. "V listopadu se nejvíce snižovaly ceny skupiny energií, niklu a cukru. Nejvíce naopak rostly ceny kávy a stříbra. Od počátku roku nejvíce ztrácejí energie, nikl a kukuřice, největší nárůst zaznamenávají cukr a káva," dodal.
Cena ropy zaznamenává v tomto roce výrazné kolísání. Skupina OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, snížila několikrát produkci, ovšem růst poptávky zaostal za očekáváním. K dlouhodobě vyšší cenové úrovni nevedla ani krize na Blízkém východě. Cena ropy Brent tak od začátku roku ztrácí 5,6 procenta, americká lehká ropa WTI pak asi pět procent.
Průměrná cena benzinu na čerpacích stanicích v České republice letos zatím vzrostla o 1,30 Kč na 37,31 Kč za litr. Naopak cena nafty je ve srovnání se začátkem roku nižší o 20 haléřů na 37,55 Kč za litr, upozornil Tyleček.
Ceny dalších energetických komodit rovněž klesají. Cena ročního kontraktu na plyn v Nizozemsku, který je určující pro cenový vývoj pro konečné zákazníky, letos vykazuje zatím pokles o 55 procent. Cena elektřiny na burze v Lipsku k dodání v příštím roce je pak nižší o 59 procent. Cena uhlí v Rotterdamu s dodáním letos od začátku roku ztrácí 28 procent.
Ve skupině průmyslových kovů vykazuje nejvyšší ztráty nikl. Jeho cena je letos nižší zatím o 44 procent. Hliník zlevnil o 7,9 procenta, naopak mědi prospěly poslední týdny a cena tohoto kovu od začátku roku vykazuje růst o 1,1 procenta. Ještě vyšší zisky mají drahé kovy, které profitují z očekávaného poklesu úrokových sazeb a také ze zvýšeného napětí na Blízkém východě.
Cena zlata na světových trzích vzrostla za 11 měsíců letošního roku o 11,6 procenta. Na konci listopadu byla nejvyšší od začátku května, připomněl analytik Golden Gate Pavel Ryba. Cena stříbra se od začátku roku zvýšila o 5,5 procenta. Od začátku října přitom stoupla téměř o 20 procent. Naproti tomu palladium pokračuje ve strmém pádu, od ledna do listopadu ztratilo 43 procent své hodnoty. Palladium se používá především v automobilových katalyzátorech, kde je ale stále častěji nahrazováno levnější platinou. Nenahrává mu ani zpomalení prodeje automobilů, podotkl Ryba.
Ve skupině zemědělských komodit letos vyčnívá trojice výrazně rostoucích komodit. Cena cukru, i přes korekci v posledních týdnech, vykazuje růst o 28 procent. Cena kakaa je vyšší dokonce o 72 procent. A díky nedávným ziskům roste v tomto roce také cena kávy, konkrétně o 16,5 procenta. Naopak výrazný pokles zasáhl ceny obiloviny. Cena kukuřice ztrácí 32,5 procenta a cena pšenice 28 procent, uzavřel Tyleček.
fd spr
