Míra inflace v Maďarsku v říjnu poprvé od loňského jara klesla pod deset procent
Budapešť 10. listopadu (ČTK) - Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v říjnu zpomalil na 9,9 procenta ze zářijových 12,2 procenta. Přispěl k tomu výrazný pokles cen energií, oznámil dnes maďarský statistický úřad. Inflace zvolnila už devátý měsíc za sebou a poprvé od loňského jara se vrátila na jednocifernou hodnotu. Překonala tak cíl, který si maďarská vláda stanovila do konce roku. Analytici v průměru očekávali, že inflace zpomalí na 10,4 procenta.
Ceny energií meziročně klesly o 16,1 procenta, k čemuž nejvíce přispěl pokles ceny plynu o 33,5 procenta. Ceny potravin se naopak o 10,4 procenta zvýšily, služby zdražily o 13,2 procenta. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny pohonných hmot a potravin, činila 10,9 procenta.
Maďarský ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy k údajům uvedl, že inflace by mohla do konce roku zmírnit na šest až sedm procent a příští rok se dostat na šest až pět procent. Tato prognóza nicméně stále představuje zhruba dvojnásobek tříprocentního inflačního cíle maďarské centrální banky.
"Ve skutečnosti nezáleží na tom, zda inflace dosáhne 9,9 procenta nebo 10,1 procenta," uvedl ekonom Péter Virovácz ze společnosti ING. "Důležité je, aby se objevila stabilní dynamika inflace, a to by odpovídalo růstu cen kolem tří, nikoli deseti procent," dodal.
V lednu se inflace v Maďarsku vyšplhala až na 25,7 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 1996. Maďarsko se stále potýká s nejvyšší inflací v Evropské unii.
Maďarská centrální banka se předloni v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie covidu-19 zvyšovat náklady na úvěry. Krátce po ní zahájila zvyšování úrokových sazeb také Česká národní banka (ČNB).
V říjnu centrální banka začala snižovat svou základní úrokovou sazbu, která je teď na 12,25 procenta. Analytik Virovácz se domnívá, že centrální banka bude pokračovat ve snižování sazeb, přičemž cyklus uvolňování měnové politiky dosáhne podle něj v příštím roce dna, až bude základní úrok zhruba na sedmi nebo osmi procentech.
Český statistický úřad ČSÚ) dnes informoval, že meziroční růst spotřebitelských cen v České republice v říjnu zrychlil na 8,5 procenta ze zářijových 6,9 procenta. Stalo se tak po předchozích osmi měsících zvolňování tempa inflace. Údaj za říjen je ale ovlivněný tím, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala na začátku listopadu základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
lsk spr
ČNB při jednání o sazbách měla obavy o úpravy cen kvůli zdražení energií
Praha 10. listopadu (ČTK) - Bankovní rada ČNB při jednání o nastavení úrokových sazeb minulý týden vyjadřovala obavy z lednových změn ceníků i s ohledem na očekávané zdražení energií. Podle ní by to mohlo zvýšit inflaci pro nadcházející období. Členové rady také diskutovali o alternativním scénáři prognózy, který počítá se stabilitou sazeb do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Vyplývá to ze záznamu, který dnes centrální banka zveřejnila. Bankovní rada minulý týden ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, přestože část trhu očekávala první snížení sazeb.
Energetický regulační úřad (ERÚ) krátce před jednáním bankovní rady oznámil záměr výrazně zvýšit v příštím roce regulovanou složku ceny energií. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová uvedla, že rozsah zdražení je sice v souladu s prognózou centrální banky, ale ne s očekáváními podniků. Ty si svými vyjádřeními podle Zamrazilové vytvářejí prostor pro další vlnu zdražování. Členka bankovní rady Karina Kubelková také upozornila, že pokud firmy zdražení promítnou do růstu cen a nikoli do snížení marží, může to zrychlovat inflaci v budoucím období.
K výraznějšímu lednovému zvýšení cen by podle Zamrazilové mohly přispět i údaje o inflaci z posledních tří měsíců v roce. Ta totiž proti zářijovým hodnotám zrychlí kvůli statistickému efektu, když loni Český statistický úřad (ČSÚ) započítal vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny, které letos působit nebude. Firmy by na údaje podle viceguvernérky mohly reagovat vyššími inflačními očekáváními, kvůli kterým by následně výrazněji upravily ceníky.
Základní scénář prognózy ČNB počítá se snižováním sazeb, členové rady se ale zabývali i alternativním scénářem, který zohledňoval vyšší inflační očekávání a tím i výraznější lednové změny ceníků. Podle něj by sazby měly zůstat nezměněné do konce prvního čtvrtletí 2024. Člen rady Tomáš Holub ale upozornil, že pokud by lednová inflace byla blízko dvou procent a základní úroková sazba stále na sedmi procentech, musela by ČNB potom snižovat sazby v razantnějších krocích.
Bankovní rada se také věnovala dopadu nastavení sazeb na reálnou ekonomiku. Zatímco Holub upozorňoval, že vzhledem k očekávanému zpomalení inflace by mohlo být Česko vystaveno nadměrně přísným měnovým podmínkám, podle Zamrazilové a členů rady Jana Kubíčka a Jana Procházky by ponechání sazeb na současné úrovni do začátku příštího roku nemělo ohrozit exportní výkonnost ekonomiky. Zamrazilová přitom upozornila, že export je páteří českého hospodářství.
Pro snížení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu hlasovali Holub a viceguvernér Jan Frait. Ostatní členové bankovní rady podpořili zachování sazeb na současné úrovni.
str ptd
