Bankovní asociace letos čeká pokles HDP o 0,4 procenta, příští rok růst 1,8 pct
Praha 9. listopadu (ČTK) - Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) předpokládá letos mírný pokles tuzemské ekonomiky o 0,4 procenta. Pro příští rok přehodnotila růst ke slabším hodnotám a očekává jej 1,8 procenta. Inflace podle ní letos dosáhne téměř 11 procent, v příštím roce klesne na 2,5 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes ČBA představila novinářům.
Změna odhadů ekonomického vývoje směrem ke slabším hodnotám jde podle ní na vrub pomalejšímu obnovení spotřeby domácností a slabšímu vývoji zahraniční poptávky.
"Ze zahraničí přichází nadále smíšené zprávy, pro českou ekonomiku je však méně pozitivní zpomalující zahraniční poptávka zejména v průmyslových odvětvích, které pociťují výrazněji ekonomiky s větší váhou průmyslu, kam patří i ČR," řekl ekonom asociace Jakub Seidler. Tuzemskou ekonomiku stahuje zejména spotřeba domácností, která je reálně proti předpandemické úrovni o devět procent níže, doplnil analytik Komerční banky Jan Vejmělek.
Ačkoli nominální mzdy v letošním roce porostou kolem osmi procent, v reálném vyjádření stále vykážou pokles, uvedla ČBA. V příštím roce však podle prognózy začnou opět růst, a to kolem čtyř procent. Očekávaná meziroční inflace v závěru letošního roku se změnila směrem níže jen kosmeticky z 8,2 na 7,7 procenta.
Na trh práce ekonomické zpomalování podle asociace dopadá omezeně a míra nezaměstnanosti setrvává na nízkých úrovních. "Míra nezaměstnanosti je nejnižší v zemích EU. Celkový podíl nezaměstnaných osob v roce 2023 dosáhne 3,6 procenta. V příštím roce se předpokládá další mírný růst na 3,8 procenta. To je však stále nižší hodnota, než byla v roce 2017," upozornila ČBA.
Úrokové sazby České národní banky podle ní mohou začít klesat již letos, někteří členové panelu nicméně počítají s prvním poklesem sazeb až v příštím roce. Koncem roku 2024 by se hlavní sazba centrální banky měla nacházet mírně nad čtyřmi procenty, odhaduje asociace.
Kurz koruny nová prognóza přehodnotila směrem ke slabším hodnotám. Na konci letošního roku je prognostický panel odhaduje kolem 24,6 Kč za euro. Na této úrovni bude setrvávat i v příštím roce, závěrem by však mohl mírně posílit pod hranici 24,5 Kč za euro. Rozptyl odhadů kurzu zůstává stejně jako v dřívějších prognózách značný, a to zejména pro rok příští, kdy se pro konec roku pohybuje od 23,8 po 25 Kč za euro.
Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza na necelá čtyři procenta HDP. Pro příští rok na 2,8 procenta, tedy stejně jako v té předešlé. Pokles o jeden procentní bod je dán kombinací odeznění jednorázových výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií, mírného oživení tuzemské ekonomiky a konsolidačního balíčku. Tuzemská ekonomika v současnosti čelí citelné fiskální nerovnováze a představený konsolidační balíček je nutnou podmínkou pro nastolení více udržitelné trajektorie veřejných financí, míní ekonomové.
fd rdo
MMF: Rychlé uvolnění měnové politiky v eurozóně by bylo drahou chybou
Brusel 8. listopadu (ČTK) - Příliš rychlé uvolnění měnové politiky v eurozóně by bylo drahou chybou. V panelové diskusi v Bruselu to řekl náměstek evropského oddělení Mezinárodního měnového fondu (MMF) Helge Berger. Evropská centrální banka (ECB) v říjnu přerušila nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své historii a základní úrok ponechala na 4,50 procenta. Od základních sazeb se odvíjí cena peněz, a tedy i náklady na úvěry všeho druhu, včetně hypoték.
"Musíte být ostražití a vidět dezinflaci, než se k tomu dostanete," řekl Berger, kterého dnes citovala agentura Bloomberg. Dezinflace znamená ústup inflace, respektive zmírňování tempa růstu cen. "To znamená, že svět se může změnit, a my jsme proto velmi rádi, že centrální banky, jako je ECB, ale i další, přešly na přístup založený na datech," dodal Berger.
O měnové politice v eurozóně Berger mluvil jen krátce poté, co měnový fond zveřejnil zprávu, podle které evropská ekonomika pravděpodobně bude schopna dosáhnout takzvaného měkkého přistání, tedy že se navzdory boji s inflací vyhne recesi. Inflace totiž vytrvale zmírňuje a podle rychlého odhadu Eurostatu v eurozóně v říjnu klesla na 2,9 procenta. To je nejnižší hodnota za více než dva roky.
Pro srovnání - v České republice, která ale není členem eurozóny, míra inflace v září činila 6,9 procenta. Ekonomové podle ankety ČTK nicméně očekávají, že za říjen se inflace opět zhoršila a její míra vzrostla nad osm procent. Základní úrokovou sazbu Česká národní banka (ČNB) drží od loňského léta na sedmi procentech.
Někteří představitelé ECB dnes dali najevo podobný názor, jaký má Berger. Například šéfové centrálních bank v Německu a Chorvatsku Joachim Nagel a Boris Vujčić varovali, že poslední část boje s inflací bude nejtěžší. Podle šéfa irské centrální banky Gabriela Makhloufa je zatím brzy na to, aby se dalo mluvit o tom, kdy lze snížit náklady na půjčky.
Prognózy MMF jsou podle Bergera založeny na předpokladu, že růst mezd dožene růst cen na celém kontinentě. Bez toho se podle něj žádné hospodářské oživení čekat nedá. "To je postaveno na předpokladu, že se zvýší reálné příjmy, což podpoří spotřebu, která nakonec povede k růstu," řekl v diskusi, kterou pořádala belgická centrální banka.
Berger ale zároveň varoval, že "existuje bod, kdy mzdy rostou příliš rychle na to, aby do roku 2025 současně klesla také inflace“. Právě do toho roku chce mít ECB inflaci zpět na svém cíli dvou procent.
"Poselství pro tvůrce měnové politiky je, že můžete dosáhnout úpravy reálných mezd, můžete zaznamenat mírné oživení a můžete dosáhnout snížení inflace k cíli do roku 2025, ale buďte opatrní, abyste prosazovali tu správnou makroekonomickou politiku – fiskální i měnovou," řekl Berger. "Také se ale začněte dívat na politiku strukturální,“ dodal.
Berger zároveň vyzval vlády, aby se zaměřily na fiskální rezervy a byly připraveny na další šok.
spr
