Bundesbank: Německu příští rok hrozí vysoké riziko podnikových bankrotů
Frankfurt 21. listopadu (ČTK) - Německá ekonomika čelí hlubokým a závažným problémům, které by mohly zvýšit platební neschopnost podniků a udržet riziko firemních bankrotů v příštím roce na vysoké úrovni. Ve své dnešní zprávě o finanční stabilitě to uvedla německá centrální banka. Německá ekonomika se v posledním roce potýká s recesí. Slabá exportní poptávka, prudký růst nákladů na energie a vyšší mzdy stlačují marže podniků. Rozsáhlý průmyslový sektor se tak dostává do hlubokého útlumu.
"Německá ekonomika stále čelí hlubokým strukturálním problémům, které zatěžují střednědobý výhled růstu," uvedla Deutsche Bundesbank, jak zní oficiální název německé centrální banky. Tyto potíže pravděpodobně otřesou firemním sektorem, zejména proto, že souhrnný zisk od konce roku 2022 klesl v každém čtvrtletí. Vzhledem k současným strukturálním změnám a pokračujícímu hospodářskému útlumu je tak pravděpodobné, že se příští rok objeví značný počet firemních insolvencí.
Německý statistický úřad dnes uvedl, že počet firemních insolvencí v zemi v říjnu stoupl meziročně o 22,9 procenta. S výjimkou letošního června tak počet insolvenčních návrhů každý měsíc od června 2023 rostl v procentech dvouciferným tempem.
"Prudký pokles poptávky z Německa i ze zahraničí, vysoké náklady na energie a kvalifikovanou pracovní sílu, značná daňová a byrokratická zátěž - to vše vytváří tlak na podnikatelské vyhlídky a na finanční situaci," uvedla v reakci na čísla Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK).
Odborníci očekávají, že počet firemních bankrotů v Německu se v letošním roce zvýší zhruba na 20.000 z loňských 17.814, protože skončila platnost mimořádných předpisů souvisejících s pandemií nemoci covid-19. V době finanční krize v roce 2009 se v Německu dostalo do platební neschopnosti téměř 33.000 podniků.
Finance domácností by ale měly zůstat zdravé, protože trh práce je silný a nominální mzdy stále rostou. To běžným spotřebitelům poskytuje zdravou finanční rezervu, dodala Bundesbank. Stabilizovaly se také ceny rezidenčních nemovitostí a přestože jsou stále poněkud nadhodnocené, modely naznačují, že pravděpodobnost náhlého poklesu cen se snížila. U komerčních nemovitostí však není výhled tak příznivý.
irl spr
Dun & Bradstreet: Ve východní Evropě by měl letos růst HDP o 3,0 až 4,5 pct
Praha 20. listopadu (ČTK) - Východní Evropa by měla letos dosáhnout tempa růstu ekonomiky mezi 3,0 až 4,5 procenta, které bude podpořeno silnou domácí spotřebou, oživením zahraničních investic a postupným oživením na exportních trzích. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy Dun Bradstreet, která je světovým lídrem v poskytování klíčových obchodních dat a analytických řešení firmám.
Analýza očekává, že země jako Polsko, Rumunsko a ČR budou v čele tohoto růstu, zatímco země jako Rusko, Bělorusko a Ukrajina budou zažívat ekonomickou poptávku poháněnou válkou. Průměrná míra inflace v celém regionu dosahuje přibližně 4,5 procenta, což je výrazné snížení oproti předchozím maximům, které lze přičíst zejména poklesu cen energií a zvýšení efektivity dodavatelského řetězce.
Východní Evropa se podle analýzy nachází v kritické fázi oživení, která se vyznačuje stabilním růstem, klesající inflací a postupně uvolněnou měnovou politikou, jež stimuluje další růst. Vzhledem k tomu, že region čelí geopolitickým výzvám a problémům na trhu práce, bude pro zajištění dlouhodobé ekonomické odolnosti zásadní jeho zaměření na digitální transformaci, investice do infrastruktury a rozvoj lidského kapitálu, dodává analýza.
Míra optimismu mezi podnikateli na globálních trzích podle analýzy roste, což je důsledek klesající inflace a nižších úrokových sazeb. Mnohé podle analýzy nasvědčuje tomu, že podmínky budou v příštím roce výrazně podporovat zrychlování globálního růstu v čele s rozvíjejícími se ekonomikami. Rizika zhoršení výhledu se ale hromadí.
"Globální měnová politika se uvolnila, což se projevuje rostoucím snižováním úrokových sazeb ve většině zemí světa. Zároveň se na světových trzích podařilo dostat pod kontrolu inflaci. Navzdory takto výrazným stimulačním a fiskálním opatřením neočekáváme, že by globální ekonomika ve druhé polovině roku 2024 rostla tak rychle jako v prvních šesti měsících letošního roku," uvedl hlavní globální ekonom Dun Bradstreet Arun Singh.
Cyklus uvolňování světové měnové politiky podle něho nyní vstoupil do nové fáze, neboť přední centrální banky se snaží stimulovat hospodářský růst. Zdá sej, že americká ekonomika postupně zpomaluje, eurozóna se zotavuje, i když spíše v čele s Francií a Španělskem než s Německem, a v Asii a Tichomoří a Latinské Americe dochází k solidní expanzi, dodal Singh.
"Přestože se situace pro světovou ekonomiku vyvíjí příznivě, zdá se, že se rizika zhoršení našeho výhledu hromadí. Je třeba bedlivě sledovat eskalaci regionálních konfliktů na Blízkém východě a na Ukrajině, obavy z recese v USA, pomalejší růst v pevninské Číně a narůstající rozpočtové deficity a vysoké a rostoucí veřejné zadlužení ve všech vyspělých ekonomikách. Očekáváme, že globální ekonomika se s těmito riziky dokáže obratně vypořádat, i když některé regiony budou postiženy negativněji než jiné,“ uvádí zpráva Dun Bradstreet.
fd mha
