Analytik: Ceny komodit na trzích letos spíše klesly, index je v minusu 6,8 pct
Praha 5. listopadu (ČTK) - Ceny komodit na světových trzích letos spíše klesly, nejvíce zlevnily průmyslové kovy, pšenice, kukuřice, plyn a elektřina. Naopak výrazně zdražilo zlato a cukr. ČTK to řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg je podle něj od počátku roku v minusu 6,8 procenta.
"Vývoj na komoditních trzích byl v posledních týdnech stabilní. Cena většiny komodit až na pár výjimek mírně klesala. Výrazné poklesy vidíme ve skupině průmyslových kovů a ztrácejí také některé zemědělské komodity. Naopak růst si stále zachovává ropa. Komoditám neprospívá posilování amerického dolaru," uvedl Tyleček.
V souvislosti s konfliktem Izraele s Hamásem se podle něj v poslední době výrazně měnily ceny ropy. Nyní se však situace uklidňuje. Texaský ropný benchmark WTI přidává letos tři procenta, cena severomořského Brentu vzrostla o 1,2 procenta. Geopolitická rizika však zůstávají výrazná a v případě zhoršení situace může cena podle analytika dramaticky vzrůst. Poukázal na to, že cenu ropy dlouhodobě táhne vzhůru rekordní globální poptávka a omezená těžba Saúdské Arábie a Ruska.
Naopak relativní klid panuje podle Tylečka u cen plynu a elektřiny. Měsíční kontrakt na plyn v Nizozemí, který je stěžejní pro ceny v Česku, letos klesl o 51 procent. Cena ročního kontraktu, který více odpovídá vývoji cen pro konečné zákazníky, klesl v tomto roce o 53 procent. Výrazný pokles nastal hlavně na počátku roku a v posledních měsících se situace příliš nemění. K příznivému vývoji cen pomáhají vysoké teploty a také vysoký stav zásob plynu v evropských zemích. Cena elektřiny k dodání v příštím roce letos klesla o 51 procent. Cena uhlí v Rotterdamu s dodáním v tomto roce letos ztratila 28 procent.
Z průmyslových kovů letos vykazuje nejvyšší ztráty nikl. Jeho cena propadla o 40 procent. Měď, která je nejvíce obchodovaným kovem, klesla o 2,7 procenta. O něco vyšší ztráty se týkají hliníku, letos o 6,3 procenta.
Ceny nejvíce obchodovaných drahých kovů se letos vydaly opačným směrem. Cena zlata se zvýšila o 8,8 procenta. "V samotném říjnu přitom jeho cena stoupla o 164 dolarů a blíží se tak maximu ze začátku května," řekl ČTK analytik Golden Gate Pavel Ryba. Cena stříbra, které většinou následuje vývoj hodnoty žlutého kovu, se naopak letos snížila o 4,6 procenta. Ještě výraznější propad v letošním roce zaznamenala platina. Její hodnota klesla o 13,2 procenta. Platina se hojně využívá v automobilovém průmyslu, a proto reaguje na vývoj odvětví, podotkl analytik.
U zemědělských komodit v tomto roce nastal pokles cen. Index cen potravin FAO se stabilně snižuje. Jednou z mála výjimek je cukr. Jeho cena v New Yorku letos přidala 36,5 procenta. Mírně zdražuje cena kávy Arabica, která se navýšila o 1,1 procenta. Cena většiny komodit však klesá. Nejvyšší ztráty se týkají kukuřice. V Chicagu zlevnila o 34 procent. Cena pšenice zaznamenala pokles o 28,5 procenta. Ceny obilovin negativně ovlivňuje vysoká úroda a dobré vyhlídky na příští sezonu, uzavřel Tyleček.
fd ptd
ČNB v posledních letech intervenovala jen za kurzového závazku a loni
Praha 5. listopadu (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) v posledních deseti letech pouze ve dvou vlnách masivněji intervenovala na měnovém trhu s cílem ovlivnit kurz koruny. Poprvé to bylo v době takzvaného kurzového závazku, kdy centrální banka uměle udržovala korunu na slabší úrovni, podruhé loni, kdy ČNB naopak usilovala o posílení české měny v rámci boje proti vysoké inflaci. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech ČNB. Od zavedení kurzového závazku uplyne v úterý deset let.
ČNB využila devizové intervence k oslabení koruny jako nástroj měnové politiky od listopadu 2013 do dubna 2017. Udržovala kurz koruny nad 27 korun za euro. Kurzový závazek tehdy zahájila z obavy z deflace poté, co již předtím snížila úrokové sazby na technickou nulu.
K prvním intervencím ČNB přistoupila při zahájení kurzového závazku v listopadu 2013, kdy nakoupila 7,5 miliardy eur. Od července 2015 potom musela centrální banka intervenovat pravidelně téměř každý měsíc, do dubna 2017 nakoupila dalších 68,4 miliardy eur. Celkem na intervence podle tehdejšího kurzu vynaložila 2,012 bilionu korun.
Od května 2015 byla situace na devizovém trhu poklidná, k intervencím se ČNB vrátila až v lednu loňského roku. Zpočátku prodávala měsíčně mezi 100 a 200 miliony eur, od května ale měsíční objem intervencí překročil hranici miliardy eur. Vůbec v největším rozsahu intervenovala v červenci 2022, kdy prodala deset miliard eur. V říjnu 2022 se objem intervencí zmenšil, od listopadu centrální banka už na devizovém trhu nepůsobila a letos v srpnu intervenční režim formálně ukončila. Celkem v tomto období ČNB prodala 26,1 miliardy eur, což podle aktuálního kurzu odpovídá 638,4 miliardy korun.
Zatímco v době kurzového závazku ČNB usilovala o slabší kurz koruny, při loňské intervenční vlně intervenovala ve prospěch české měny. Koruna díky tomu postupně posílila až na 23,26 CZK/EUR letos v dubnu, což byla její nejsilnější úroveň od července 2008.
Koruna posilovala i bez přímých prodejů eur, pomáhaly jí i slovní intervence ČNB. Analytici to vysvětlovali mimo jiné robustní zásobou devizových rezerv, která odrazuje tržní hráče od spekulací proti české měně. Tuto rezervu centrální banka významně rozšířila právě v období kurzového závazku. Zatímco v říjnu 2013 před zahájením intervencí 895 miliard korun, v dubnu 2017 na konci kurzového závazku dosáhl 3,36 bilionu korun. Ke konci letošního září byl objem devizových rezerv 3,2 bilionu korun.
str mha
