Dun & Bradstreet: Ve východní Evropě by měl letos růst HDP o 3,0 až 4,5 pct
Praha 20. listopadu (ČTK) - Východní Evropa by měla letos dosáhnout tempa růstu ekonomiky mezi 3,0 až 4,5 procenta, které bude podpořeno silnou domácí spotřebou, oživením zahraničních investic a postupným oživením na exportních trzích. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy Dun Bradstreet, která je světovým lídrem v poskytování klíčových obchodních dat a analytických řešení firmám.
Analýza očekává, že země jako Polsko, Rumunsko a ČR budou v čele tohoto růstu, zatímco země jako Rusko, Bělorusko a Ukrajina budou zažívat ekonomickou poptávku poháněnou válkou. Průměrná míra inflace v celém regionu dosahuje přibližně 4,5 procenta, což je výrazné snížení oproti předchozím maximům, které lze přičíst zejména poklesu cen energií a zvýšení efektivity dodavatelského řetězce.
Východní Evropa se podle analýzy nachází v kritické fázi oživení, která se vyznačuje stabilním růstem, klesající inflací a postupně uvolněnou měnovou politikou, jež stimuluje další růst. Vzhledem k tomu, že region čelí geopolitickým výzvám a problémům na trhu práce, bude pro zajištění dlouhodobé ekonomické odolnosti zásadní jeho zaměření na digitální transformaci, investice do infrastruktury a rozvoj lidského kapitálu, dodává analýza.
Míra optimismu mezi podnikateli na globálních trzích podle analýzy roste, což je důsledek klesající inflace a nižších úrokových sazeb. Mnohé podle analýzy nasvědčuje tomu, že podmínky budou v příštím roce výrazně podporovat zrychlování globálního růstu v čele s rozvíjejícími se ekonomikami. Rizika zhoršení výhledu se ale hromadí.
"Globální měnová politika se uvolnila, což se projevuje rostoucím snižováním úrokových sazeb ve většině zemí světa. Zároveň se na světových trzích podařilo dostat pod kontrolu inflaci. Navzdory takto výrazným stimulačním a fiskálním opatřením neočekáváme, že by globální ekonomika ve druhé polovině roku 2024 rostla tak rychle jako v prvních šesti měsících letošního roku," uvedl hlavní globální ekonom Dun Bradstreet Arun Singh.
Cyklus uvolňování světové měnové politiky podle něho nyní vstoupil do nové fáze, neboť přední centrální banky se snaží stimulovat hospodářský růst. Zdá sej, že americká ekonomika postupně zpomaluje, eurozóna se zotavuje, i když spíše v čele s Francií a Španělskem než s Německem, a v Asii a Tichomoří a Latinské Americe dochází k solidní expanzi, dodal Singh.
"Přestože se situace pro světovou ekonomiku vyvíjí příznivě, zdá se, že se rizika zhoršení našeho výhledu hromadí. Je třeba bedlivě sledovat eskalaci regionálních konfliktů na Blízkém východě a na Ukrajině, obavy z recese v USA, pomalejší růst v pevninské Číně a narůstající rozpočtové deficity a vysoké a rostoucí veřejné zadlužení ve všech vyspělých ekonomikách. Očekáváme, že globální ekonomika se s těmito riziky dokáže obratně vypořádat, i když některé regiony budou postiženy negativněji než jiné,“ uvádí zpráva Dun Bradstreet.
fd mha
Průměrná mzda zaměstnanců ČNB příští rok vzroste o 4,8 procenta
Praha 20. listopadu (ČTK) - Průměrná mzda zaměstnanců České národní banky (ČNB) v příštím roce vzroste o 4,8 procenta. Vedení centrální banky se na tom dohodlo s odbory, uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě. Současnou výši průměrné mzdy svých zaměstnanců centrální banka nezveřejnila. Letos se průměrná mzda v ČNB zvýšila o 4,4 procenta. Aktuální ekonomická prognóza centrální banky předpokládá, že v Česku příští rok průměrná nominální mzda vzroste o 5,7 procenta po letošním růstu o 6,4 procenta.
"Letos jsme se především zaměřili na vyjednání plošného navýšení základních mezd zaměstnanců, a to v adekvátní míře ve vztahu k celkovému mzdovému navýšení, a současně na udržení široké škály zaměstnaneckých benefitů, což se podařilo," uvedla k výsledku jednání o růstu mezd předsedkyně podnikového výboru odborů ČNB Jitka Svobodová.
Podle guvernéra ČNB Aleše Michla dohoda o růstu mezd zohledňuje hospodářský kontext, ve kterém se Česko nachází. "Od roku 2022 jsme učinili několik důležitých kroků ke zlepšení provozních výdajů centrální banky, včetně snížení počtu manažerů a zaměstnanců. Takto ušetřené peníze použijeme na odměňování těch nejlepších, s nadstandardními pracovními výkony a vysokou odpovědností. Špičkové odborníky musíme adekvátně zaplatit, abychom je udrželi v ČNB a mohli úspěšně konkurovat mzdám v soukromém finančním sektoru," uvedl Michl.
Podle zprávy o hospodaření ČNB za rok 2023 vyplatila loni centrální banka na mzdách zaměstnanců 1,66 miliardy korun. Zaměstnanecké benefity, kam patří zejména příspěvky na penzijní a životní pojištění, závodní stravování, příspěvky na sport a rekreaci či zajištění zdravotní péče, dosáhly 229 milionů korun. Počet zaměstnanců ČNB se v roce 2023 snížil o 57 na 1436. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2023 tedy vychází asi na 96.000 korun.
Zpráva rovněž uvádí, že Michl v roce 2023 pobíral roční hrubou mzdu 5,8 milionu korun. Viceguvernéři Eva Zamrazilová a Jan Frait ve stejném roce pobírali 4,7 milionu korun, členové bankovní rady Tomáš Holub a Karina Kubelková čtyři miliony korun. Jan Procházka a Jan Kubíček, kteří byli do bankovní rady jmenováni od 13. února, měli roční hrubou mzdu 3,6 milionu korun.
str rot
