Komerční bance klesl za tři čtvrtletí zisk o 4,9 procenta na 12,4 miliardy Kč
Praha 3. listopadu (ČTK) - Komerční bance klesl za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk meziročně o 4,9 procenta na 12,4 miliardy Kč. Výnosy se jí snížily o 6,9 procenta na 27 miliard korun. Banka, jejímž hlavním majitelem je francouzská Société Générale, dnes neauditované konsolidované výsledky zveřejnila na svém webu.
Bance klesl čistý úrokový výnos o více než deset procent na 19,3 miliardy korun. Důvodem byly hlavně nižší průměrné marže u vkladů a úvěrů. Výnosy z poplatků a provizí naopak rostly o 3,4 procenta na 4,6 miliardy Kč, a to zejména díky většímu počtu transakcí a rostoucím investicím zákazníků do podílových fondů.
Úvěry klientům meziročně vzrostly o 2,7 procenta na 808,3 miliardy Kč. Z toho půjčky na bydlení byly meziročně vyšší o 3,8 procenta. "Nové poskytování úvěrů na bydlení zaznamenalo od března určité oživení, po velkém poklesu během roku 2022. Někteří klienti však stále čekají na potenciální katalyzátory budoucí poptávky," uvedla banka. Spotřebitelské úvěry se meziročně zvýšily o 6,9 procenta.
Celkový objem vkladů přesáhl bilion korun, meziročně vzrostl o 1,2 procenta na 1,02 bilionu Kč. "Vývoj byl tažen především vklady korporátních klientů. Klienti často přesouvali své úspory do podílových fondů,a rovněž přesouvali své vklady z běžných účtů na výnosnější termínované a spořicí účty," sdělila banka. Na konci třetího čtvrtletí evidovala celá Skupina Komerční banky 2,22 milionu klientů, meziročně o 28.000 méně. Samotné Komerční bance ale přibylo 14.000 klientů, na konci září jich měla 1,67 milionu.
"Výsledky Komerční banky nesplnily odhady trhu v ukazatelích provozních výnosů ani čistého zisku," řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. KB podle něj vykázala pokles rentability, na druhou stranu se jí zlepšila kvalita úvěrového portfolia a kapitálová přiměřenost. Akcie banky na pražské burze před 09:30 oslabovaly o téměř procento na 697 Kč.
Komerční banka letos v dubnu představila nový bankovní systém pro klienty, který zahrnuje novou mobilní aplikaci, internetové bankovnictví či digitalizaci. Ve třetím čtvrtletí se zaměřili na jeho rozvoj. "Naši ambicí je, aby se do Nové éry bankovnictví do konce letošního roku zaregistrovalo sto tisíc klientů, a v průběhu roku 2024 chceme nabídnout přechod do nové digitální banky jednomu milionu klientů," uvedl dnes generální ředitel banky Jan Juchelka.
Banka upozornila, že trendem je poskytovat stále více služeb přes digitální kanály. Proto také klesá počet kamenných poboček. Na konci září jich banka v Česku měla 212, plánuje snížit jejich počet na 200. Například na konci roku 2019, tedy před začátkem epidemie covidu, bylo poboček 342.
Provozní náklady vzrostly o 7,7 procenta na 13 miliard korun. Personální náklady byly vyšší o 8,6 procenta kvůli nárůstu průměrných mezd a mírnému zvýšení průměrného počtu zaměstnanců o 0,6 procenta na 7541 lidí.
KB patří mezi největší bankovní domy v Česku, týká se jí tedy daň z mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Čistý zisk za tři čtvrtletí meziročně klesl i některým dalším bankám. U České spořitelny to bylo o 2,9 procenta na 14,6 miliardy korun, v případě Monety Money Bank o 3,7 procenta na čtyři miliardy korun. Naopak česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 8,5 miliardy korun, což byl nárůst o více než čtvrtinu.
mtj fd rot mha
Britská centrální banka úroky nezměnila, s jejich brzkým snižováním nepočítá
Londýn 2. listopadu (ČTK) - Britská centrální banka dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu na 5,25 procenta, což je nejvyšší úroveň za 15 let. Oznámila to v tiskové zprávě. Zároveň signalizovala, že se snižováním úrokových sazeb v nejbližší době nepočítá, a to navzdory slabým vyhlídkám britské ekonomiky. Banka se prostřednictvím vysokých úroků snaží dostat pod kontrolu inflaci.
Britský statistický úřad minulý měsíc oznámil, že spotřebitelské ceny v Británii se v září meziročně zvýšily o 6,7 procenta, což bylo stejným tempem jako v srpnu. Inflace tak zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky. Loni v říjnu se inflace v Británii vyšplhala až na 11,1 procenta, což byla nejvyšší úroveň za 41 let.
"Nejnovější prognózy naznačují, že restriktivní měnová politika bude pravděpodobně odůvodněná po delší dobu, aby se zajistil udržitelný návrat inflace k dvouprocentnímu cíli," uvedla centrální banka v dnešní zprávě. "Pokud by se objevily důkazy trvalejších inflačních tlaků, bylo by zapotřebí další zpřísnění měnové politiky," dodala.
Britská centrální banka už minulý měsíc přerušila zvyšování úroků, které zahájila v prosinci 2021. Investoři se podle agentury Reuters domnívají, že nynější období zvyšování úroků již definitivně skončilo, protože britské ekonomice hrozí recese. Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst.
"Budeme držet úrokové sazby na dostatečně vysoké úrovni po dostatečně dlouhou dobu, abychom zajistili, že dostaneme inflaci zpět k dvouprocentnímu cíli," uvedl šéf centrální banky Andrew Bailey. Dodal, že na úvahy o snižování úroků je nyní "příliš brzy".
Centrální banka předpokládá, že inflace v říjnu sestoupila pod pět procent, a to díky poklesu cen energie. Varovala však, že ceny ropy a plynu by se mohly opět začít zvyšovat v souvislosti s ozbrojeným konfliktem mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem. "Vytváří to nejistotu. Myslím, že to přináší riziko vyšších cen energie," uvedl Bailey. "Zatím se to neděje, což je zjevně povzbudivé, ale riziko přetrvává," dodal.
Centrální banka nyní předpokládá, že inflace se na cílovou dvouprocentní úroveň vrátí do konce roku 2025. V předchozí prognóze přitom návrat na cílovou úroveň očekávala do druhého čtvrtletí 2025.
Úrokové sazby ve středu ponechala beze změny rovněž americká centrální banka (Fed). "Z mého pohledu je cyklus zpřísňování měnové politiky v podstatě u konce. Když se podíváte globálně, uvidíte, že některé centrální banky již začaly měnovou politiku uvolňovat," uvedl analytik Dario Perkins ze společnosti TS Lombard.
pmh spr jd
