Michl: Letošek bude v ČR rokem nízké inflace a finanční stability
Praha 5. ledna (ČTK) - Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl očekává, že letošek bude pro ČR rokem nízké inflace a finanční stability. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že inflace bude kolem 2,5 procenta a tuzemská ekonomika podle prognóz poroste kolem dvou procent, růst bude ale založen na spotřebě. Michl by raději viděl, kdyby hospodářství rostlo díky investicím. Vývoji by podle něj pomohl i vyrovnaný státní rozpočet.
Podle Michla je důležité, aby v zemi panoval "duch podnikaní", aby lidé chtěli podnikat, a nejen aby "bujel" stát. Uvedl, že stát by měl podpořit ochotu Čechů podnikat i tím, že bude budovat infrastrukturu. "Aby se mohli pohybovat mezi regiony," řekl guvernér ČNB. Zmínil v této souvislosti sousední Polsko, které do stavby silnic a dálnic výrazně investovalo.
Michl zopakoval, že ČNB usiluje o to, aby se inflace v Česku vrátila ke dvěma procentům. Podle něj záleží i na tom, jestli bude vláda snižovat deficit a neporoste zadlužování občanů a firem. Rád by viděl vyrovnaný rozpočet státu. "Ale asi je to jen sen," prohlásil. Stát má podle něj dostatek peněz k tomu, aby vyrovnaný rozpočet zaručil.
Guvernér ČNB se současně kriticky vyjádřil k období let 2013 až 2017, kdy centrální banka využila devizové intervence s cílem oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz koruny tehdy udržovala nad 27 korunami za euro. Michl to označil za makroekonomickou chybu. Předtím se podle něj české mzdy díky posilování kurzu koruny postupně přibližovaly německým mzdám. "A tím, jak jsme oslabili kurz, tak tu německou mzdovou hladinu nebo ty mzdy musíme teď dohánět přes vyšší inflaci, což je strašně riskantní věc," řekl. Inflace je podle něj "největší zlo, které my nemůžeme dovolit".
Zásah ČNB už dřív vyvolal vlnu kritiky jak od části ekonomů, tak od politiků. Intervence skončily v dubnu 2017, kdy byl šéfem ČNB Jiří Rusnok a tři čtvrtě roku po odchodu jeho předchůdce Miroslava Singera z čela ČNB.
Co se týče případného přijetí eura, pro které podpořil ve svém novoročním projevu prezident Petr Pavel, je Michl skeptický. Podle něj euro není pro Česko "žádnou spásou" a nepřiblíží ho k německým mzdám. K nim mu pomůže produktivita a posilující ekonomika, řekl šéf centrální banky. Podle nedávného vyjádření Pavla by českou budoucí prosperitu ale podpořilo, kdyby se platy vyplácely v evropské měně.
Michl v rozhovoru rovněž připustil, že uvažoval o tom, jestli by ČNB neměla investovat do kryptoměny bitcoin, nicméně zatím bude jako součást devizových rezerv dál nakupovat zlato. "Měl jsem bitcoin v hlavě," uvedl. Lze o tom podle něj v bankovní radě dál debatovat. "Myslel jsem nakoupit jenom pár bitcoinů, nemyslel jsem do něho masivně investovat," řekl. Zlata má podle něj centrální banka nyní zhruba 50 tun. Zopakoval, že cílem banky je navýšit jeho objem do roku 2028 na 100 tun.
ktp hj
Tržby jihočeských průmyslových podniků byly v roce 2023 přes 214 mld. Kč
České Budějovice 5. ledna (ČTK) - Větším průmyslovým podnikům v Jihočeském kraji v roce 2023 stouply meziročně tržby o 3,7 procenta na 214,35 miliardy korun. Takových firem s více než 100 zaměstnanci bylo v kraji 153 a zaměstnávaly 46.220 lidí, což bylo skoro o 400 méně než v roce předchozím. Nejvíce lidí - 51.436 - tyto podniky zaměstnávaly před pandemií covidu v roce 2019. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který data porovnával v letech 2018 až 2023.
Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců ve velkých průmyslových firmách v kraji se za tu dobu i přes pandemickou krizi postupně zvýšila o více než 36 procent na 42.460 korun v roce 2023.
Statistici sledují základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci, jichž bylo v roce 2023 v Jihočeském kraji 153. Větší počet - 158 - byl před pandemií covidu v roce 2019. V následujících dvou letech se počet snižoval až na 148 v roce 2021, což byl vůbec nejmenší počet za posledních dvacet let.
Tržby těchto průmyslových podniků v roce 2023 dosáhly 214,35 miliardy korun. Jejich podíl na republikových tržbách velkého průmyslu byl 4,4 procenta, v regionálním srovnání to bylo deváté nejvyšší číslo. Tyto tržby se od roku 2018 zvyšují, výjimkou byl covidový rok 2020, kdy klesly na 171,70 miliardy. V tomto roce bylo těchto podniků 153, stejně jako v roce 2023.
Největší objem tržeb z prodeje výrobků a služeb byl ve zpracovatelském průmyslu. V Jihočeském kraji ho v roce 2023 reprezentovalo 148 velkých podniků, ty se na tržbách průmyslu podílely z 93,7 procenta a na počtu zaměstnanců z 97,9 procenta
Nejsilnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu v kraji byl automobilový průmysl, v roce 2018 bylo velkých podniků s tímto zaměřením v kraji 17. V roce 2019 se jejich počet zvýšil na 22 a po tomto roce se ustálil na 21. V roce 2019 se tyto podniky se zaměřením na automobilový průmysl na tržbách zpracovatelského průmyslu v kraji podílely ze 41,2 procenta a na počtu zaměstnanců z 25,2 procenta. Pak ale přišla pandemická krize a jeho podíl na tržbách se snížil až na 35,7 procenta v roce 2022. V roce 2023 se mírně zvýšil na 39,7 procenta a podíl na počtu zaměstnanců byl 23,3 procenta.
Počet zaměstnanců velkých průmyslových podniků v kraji se během posledního desetiletí nejprve každoročně zvyšoval do roku 2017, ale od roku 2018 začala zaměstnanost klesat. V pandemických letech 2020 a 2021 každým rokem o 4,5 procenta. Podle statistiků to ovlivnil úbytek podniků. V letech 2022 a 2023 se trend úbytku zaměstnanců přibrzdil.
V roce 2023 zaměstnávaly velké průmyslové podniky na jihu Čech 46.220 lidí, z toho přes 10.500 zaměstnanců podniky, jejichž výroba souvisela s automobilovým průmyslem a jejich zaměstnanci pobírali v průměru měsíční mzdu 48.985 Kč. Průměrná měsíční mzda ve velkých průmyslových podnicích v Jihočeském kraji v roce 2023 byla 42.460 Kč, byla o 7,7 procenta nižší než republikový průměr. Celková průměrná mzda na jihu Čech v roce 2023 byla 42.028.
jrc hj
