ČNB sazby opět nezměnila, podle Michla budou vyšší, než doporučuje prognóza
Praha 27. září (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Je to desáté takové rozhodnutí v řadě, úroveň sazby se nezměnila od loňského června. Trh stabilitu sazeb očekával, kurz koruny proto na rozhodnutí bankovní rady výrazněji nereagoval. Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci řekl, že bankovní rada očekává úrokové sazby v příštích čtvrtletích vyšší, než doporučuje prognóza centrální banky. Prognóza přitom předpokládá snižování sazeb.
Michl také řekl, že na dnešním jednání nebylo snížení sazeb na stole. Blíže nechtěl podrobnosti ohledně budoucího přístupu komentovat, podle něj jsou otevřené všechny možnosti. Analytici jsou v očekávání dalších kroků ČNB rozděleni, část z nich předpokládá první mírný pokles sazeb do konce letošního roku, další se kloní k poklesu teprve v únoru, bude ale podle nich razantnější.
"Diskutovali jsme plán na snižování úrokových sazeb, nikoliv možnost snižování úrokových sazeb. Budeme připraveni, máme jasnou strategii, ale klíč je v tom, že každé jednání bankovní rady budeme vyhodnocovat nová data," řekl o dnešním jednání Michl. Pro stabilitu sazeb se vyslovilo všech sedm členů bankovní rady.
"Tisková konference působila neutrálně a více indicií ohledně možného snižování sazeb do konce roku nepřinesla. Trh si ji však interpretoval v mírném 'jestřábím duchu', když očekávání poklesu sazeb se po konferenci nepatrně snížila a kurz koruny vůči euru lehce posílil pod hranici 24,40 Kč za euro," uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Bankovní rada za stávající situace zřejmě preferuje možnost potenciálního pochybení ve směru přísnější měnové politiky než opak, tedy podcenění inflační hrozby a předčasného snížení úroků, uvedl analytik Cyrrusu Vít Hradil.
Michl řekl, že by mu osobně nevadilo snížení inflace mírně pod dvouprocentní cíl ČNB. "Klíčové je zabránit perzistenci inflace, snížit i jádrovou inflaci v příštím roce a doručit České republice období nízké inflace," řekl. Jádrová inflace, která je očištěná o sezonní vlivy, vliv změn regulovaných cen, vliv daňových úprav a jiná administrativní opatření, se podle prognózy ČNB bude příští rok ještě pohybovat nad třemi procenty. Podle Michla je důležité i ji stlačit ke dvěma procentům. V srpnu byla šestiprocentní, zatímco celková inflace byla 8,5 procenta.
Podle guvernéra je bankovní rada odhodlána pokračovat v boji proti inflaci, dokud se ji nepodaří dostat plně pod kontrolu. Současné nastavení sazeb vnímá rada jako adekvátní proto, aby se podařilo dostat inflaci k dvouprocentnímu cíli v příštím roce. Důležitou podmínkou pro dosažení cenové stability je podle Michla také zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj. "Cesta k dlouhodobě nižší inflaci vede tedy i přes snižování deficitu státního rozpočtu," řekl.
str mha
Bohatství českých domácností loni sice stouplo, nárůst ale nepřevýšil inflaci
Praha 26. září (ČTK) - Bohatství českých domácností, to znamená hodnota majetku, se loni zvýšilo o 5,7 procenta, což jen mírně zaostává za růstem o 6,3 procenta v předchozím roce. Nárůst ale zdaleka nepřevýšil průměrnou inflaci, která loni v ČR činila 15,1 procenta. Vyplývá to z aktuální studie Allianz Global Wealth Report, která analyzuje úspory a dluhy v 60 zemích světa.
Hrubé bohatství, tedy hrubá finanční aktiva, zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana. Čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy.
Čistý finanční majetek na obyvatele v ČR dosáhl 26.960 eur (asi 621.160 Kč) a země tak postoupila o jednu příčku na 26. místo v žebříčku nejbohatších zemí, když předstihla Slovinsko. První je USA (251.860 eur), následované Švýcarskem (238.780 eur) a Dánskem (193.830 eur).
Hlavní hnací silou růstu byly podle studie v ČR cenné papíry, které vzrostly o 9,5 procenta. Třída aktiv pojištění a penze naopak klesla o 0,5 procenta a růst bankovních vkladů výrazně zpomalil na 3,8 procenta ze 6,7 procenta v roce 2021. Roli podle Allianz hraje změna chování ve spoření. Zatímco čeští střadatelé omezili umísťování peněz do vkladů u bank o 39,2 procenta, celkové úspory klesly pouze o 9,9 procenta. Nákupy cenných papírů se více než zdvojnásobily.
Ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 jsou podle studie Češi bohatší o 24,1 procenta, nicméně pouze v nominálních hodnotách. Po očištění o inflaci se nárůst jejich bohatství smrskl na 0,6 procenta za tři roky, ukázala data.
Finanční majetek domácností ve světě loni klesl o 2,7 procenta, což je největší snížení od doby celosvětové finanční krize v roce 2008. Tempa poklesu a růstu tří hlavních tříd aktiv se však výrazně lišila. Zatímco cenné papíry klesly o 7,3 procenta a pojištění a penze o 4,6 procenta, bankovní vklady vykázaly silný šestiprocentní růst, vyplývá ze studie.
"Pokles byl nejvýraznější v Severní Americe (o 6,2 procenta), následované západní Evropou (o 4,8 procenta). Naproti tomu Asie, s výjimkou Japonska, zaznamenávala relativně silná tempa růstu. Robustně rostla i čínská finanční aktiva, která stoupla o 6,9 procenta," uvedla Allianz.
Navzdory ztrátám se globální finanční aktiva domácností na konci loňského roku stále nacházela nominálně 19 procent nad úrovní před pandemií covid 19. Po očištění o inflaci padly za oběť rostoucích cen téměř dvě třetiny nominálního růstu, což snížilo reálný růst na 6,6 procenta za tři roky. Zatímco většina regionů si dokázala zachovat alespoň nějaký reálný růst bohatství, v západní Evropě se reálné bohatství proti roku 2019 snížilo o 2,6 procenta.
"Střadatelé si léta stěžovali na nulové úrokové sazby. Ale skutečným nepřítelem střadatelů je inflace, a to nejen od jejího prudkého nárůstu po pandemii covid-19. Například v Česku se aktiva na obyvatele před inflací za posledních 20 let zečtyřnásobila. Po započtení inflace je však nárůst jen o 77 procent," řekl hlavní ekonom Allianz Ludovic Subran.
fd rdo
