85 eur

Cena zlata poprvé překročila 2700 dolarů za troyskou unci

Londýn/Praha 18. října (ČTK) - Cena zlata pokračuje v růstu a dnes poprvé za dobu záznamů překonala hranici 2700 dolarů (téměř 63.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu, jak se zlatu přezdívá, podporuje nejistota před prezidentskými volbami ve Spojených státech a také napětí na Blízkém východě. K růstu ceny zlata přispívá podle analytiků rovněž snižování úrokových sazeb. Kolem 13:30 SELČ vykazovala cena zlata podle údajů agentury Bloomberg narůst o 0,6 procenta a pohybovala se v blízkosti 2709 dolarů za unci. Od začátku roku si tak připisovala přes 30 procent. Během dne se vyšplhala až na rekordních 2714,10 USD. "Není překvapením, že zlato pokořilo nová maxima a psychologicky důležitou hranici 2700 dolarů za barel během obchodování v Asii, protože se zdá, že spekulativní poptávka přichází z tohoto regionu," uvedl podle agentury Reuters nezávislý analytik Ross Norman. Podle analytika Christophera Wonga ze společnosti OCBC by se cena zlata kvůli nejistotě kolem výsledku prezidentských voleb v USA a geopolitického vývoje mohla dál zvyšovat. Izrael ve čtvrtek oznámil, že jeho vojáci zabili vůdce palestinské teroristické organizace Hamás Jahjáa Sinvára. Libanonské militantní hnutí Hizballáh pak ohlásilo přechod do nové a zintenzivněné fáze střetů s Izraelem. Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, svou depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta. V září zahájila snižování úroků také americká centrální banka (Fed). Nižší úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, protože zmírňují jeho nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy. "Zlato dělá v posledních dnech jeho držitelům velkou radost, protože neustále proráží nová historická maxima. Tentokrát byla hlavním důvodem růstu zlata geopolitická nejistota," uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. "Přestože se objevují odhady, že smrt vůdce Hamásu Sinvára je začátek konce války, nemusí tomu tak být. Tuto nejistotu reflektuje právě trh se zlatem, který slouží v době napjaté geopolitické situace jako bezpečný přístav," dodal. pmh spr

V Brně začalo fungovat ve spolupráci s Tchaj-wanem centrum pro vývoj čipů

Brno 18. října (ČTK) - V Brně začalo fungovat centrum ACDRC, které se bude věnovat vzdělávání a výzkumu v oblasti navrhování čipů a polovodičových technologií. Jde o produkt několikaleté spolupráce Česka a Tchaj-wanu a výzkumných institucí. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) jde o obrovskou příležitost, jak v Česku posunout schopnosti v oblasti chytrých technologií a produkce, která má velkou přidanou hodnotu, řekl při slavnostním otevření centra. Z české strany centrum zaštiťují České vysoké učení technické, Masarykova univerzita a Vysoké učení technické a jeho cílem je vzdělávat nové odborníky a podpořit inovace a výzkum v polovodičovém průmyslu. Odvětví má využití například v kyberbezpečnosti, automobilovém průmyslu, energetice, biomedicíně či telekomunikaci. Čipy a polovodičové technologie mají být jednou ze součástí nové podoby české ekonomiky, kterou odborníci nazývají znalostní s vysokou přidanou hodnotou. Vystrčil zmínil i možné propojení českého centra s velkou továrnou na čipy, která má stát v Drážďanech a kterou bude stavět tchajwanská firma TSMC s výraznou finanční podporou Německa. "Tchaj-wan je absolutní špičkou ve výrobě čipů a je ochoten na vývoji spolupracovat a je připraven ke vzájemnému předávání poznatků a zkušeností. A centrum je také odpovědí na otázky, proč jsme v roce 2020 a 2023 jeli na Tchaj-wan a co z toho budeme mít. Svobodné a demokratické země se mají podporovat, například takto," řekl Vystrčil. Tchajwanský ministr zahraničí Lin Čchia-lung v předtočeném projevu zdůraznil, že Česko bude hrát v Evropě významnou roli v polovodičovém průmyslu a spolupráce pomůže ke zvýšení odolnosti demokratických dodavatelských řetězců. Do centra by měli mířit absolventi magisterského a doktorského studia, aby si prohloubili znalosti. Těmto odborníkům centrum nabídne stipendijní programy, pokročilé kurzy, letní a zimní školy, stáže, ale i přednášky pro středoškoláky. Mezi hlavní výzkumné aktivity patří vývoj AI procesoru pro automobilový průmysl či například hardwarové bezpečnostní technologie. Dále jsou to témata, jako je kyberbezpečnost čipů, backendový nástroj pro elektrickou automatizaci návrhu integrovaných obvodů či bio-čipy. mei kš

- Růst čínské ekonomiky ve čtvrtletí zvolnil na 4,6 procenta, ale překonal odhady
- ČNB plánuje zvýšit podíl akcií v devizových rezervách, posílí podíl amerických
- Ekonom: Investoři do zlata od covidu vydělali reálně okolo deseti procent

NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.