Michl odmítá brzké snížení úrokových sazeb, příští rok čeká nízkou inflaci
Praha 17. září (ČTK) - V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.
"Podařilo se nám přísnou měnovou politikou srazit inflaci na 8,5 procenta. Nyní se bude do konce roku pohybovat mezi sedmi a devíti procenty. Myslím, že přísná měnová politika, ze které nepolevíme, přinese výsledky a inflace budou v první polovině příštího roku kolem dvou procent," uvedl. Inflace je ale podle něj stále extrémně vysoká. "Zapomeňme na brzké snižování sazeb, nečekejme, že snížíme sazby v září, říjnu a podobně," dodal.
Připomněl, že v minulých letech byly sazby velmi nízké, byly i nulové. V roce 2016 a 2017 bylo vytisknuto velké množství peněz, což byla podle něj jedna z největších národohospodářských chyb centrální banky v historii.
Michl míní, že současná situace je daň za tyto kroky, což sebou nese i drahé hypotéky a úvěry, zamrznutí úvěrového trhu. Nepředpokládá, že peníze ještě budou někdy tak levné jako tehdy. "Naopak politika naší centrální banky je, že v příštích pěti letech očekávejte spíše vyšší úrokové sazby, než jsme byli zvyklí v posledních deseti letech. Chceme být banda jestřábů, chceme dohlídnout na to, aby už se nikdy nestalo to, že jádrová inflace je nejvyšší v celé EU," řekl.
Takzvaná jádrová inflace, kterou ovlivňují ceny potravin či energií, je ve výhledu stále nad třemi procenty, což podle něj neumožňuje nyní snížit sazby. Jádrová inflace je očištěná o sezonní vlivy, vliv změn regulovaných cen, vliv daňových úprav a jiná administrativní opatření.
Meziroční inflace v srpnu zpomalila na 8,5 procenta z červencových 8,8 procenta. Aktuální údaje budou podle analytiků argumentem pro ČNB, aby na zářijovém jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Meziroční inflace zpomaluje vlivem loňské vysoké srovnávací základny, tento efekt se ale už vyčerpává, míní analytici.
fd ptd
Ruská centrální banka zvýšila kvůli inflaci základní úrok na 13 procent
Moskva 15. září (ČTK) - Ruská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 13 procent. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Svůj krok zdůvodnila inflačními tlaky, k nimž přispívá růst domácí poptávky, se kterou zatím růst výrobních kapacit nedrží krok. Značný vliv má také oslabení rublu v letních měsících.
Ruská měnová autorita přistoupila ke zvýšení základní sazby už potřetí v řadě. V polovině srpna tak učinila zcela nečekaně a mimo své řádné zasedání. Tehdy základní úrok zvýšila o masivních 350 bazických bodů, tedy o 3,5 bodu procentního.
"Bank Rossiji zváží nezbytnost dalšího zvýšení základní sazby na příštích zasedáních," stojí v dnešním sdělení. Bank Rossiji je oficiální název ruské centrální banky.
Centrální banka zároveň zvýšila odhad míry inflace ke konci letošního roku na 6,0 až 7,0 procenta, zatímco dosud počítala s inflací 5,0 až 6,5 procenta. K datu 11. září se spotřebitelské ceny v Rusku zvyšovaly ročním tempem 5,33 procenta, zatímco centrální banka má inflační cíl na čtyřech procentech.
V srpnu centrální banka mimořádně zvýšila sazby v reakci na rychlé oslabování rublu. Dolar se tehdy k ruské měně dostal nad hranici 100 rublů a hlasy ke zpřísnění měnové politiky v té době zazněly i z Kremlu.
Dnešní zvýšení základní sazby je v souladu s odhady analytiků v anketě agentury Reuters.
"Sazbu jsme zvýšili v důsledku výskytu inflačních rizik a budeme ji na vysokých úrovních držet poměrně dlouho, dokud se nepřesvědčíme o udržitelném charakteru zpomalení inflace," uvedla guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. Zmínila mimo jiné, že se v bance diskutuje o možném znovuzavedení povinné výměny zisků v zahraničních měnách na rubly.
"Uvolnění měnové politiky bude možné až ve chvíli, kdy se současný růst cen postupně sníží a s ním úměrně klesnou také inflační očekávání," dodal zástupce Nabiullinové, viceguvernér Alexej Zabotkin.
Směnný kurz rublu po zvýšení sazeb mírně zpevnil, zůstal však v blízkosti 95 rublů za dolar, což je výrazně slabší hodnota než před rokem. Tehdy se za dolar platilo kolem 60 rublů.
Loni na konci února centrální banka v nouzovém opatření zvýšila základní úrok z 9,50 na 20 procent. Tímto zcela výjimečným krokem byla nucena reagovat na zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu, po kterém se Ruská federace ocitla pod silným mezinárodní tlakem. Zemi tehdy začal opouštět zahraniční kapitál, zhroutil se akciový trh v Moskvě a rubl výrazně oslabil. Centrální banka tak musela tlumit negativní dopady takového vývoje.
Po zklidnění situace mohla centrální banka začít měnovou politiku postupně uvolňovat. Už loni na podzim byla základní úroková sazba na 7,50 procenta, kde vydržela až do letošního léta. Když ale citelný pokles kurzu rublu kvůli napjatému trhu práce, silné spotřebitelské poptávce a vysokým rozpočtovým deficitům zhoršil inflaci, byla centrální banka nucena začít měnovou politiku znovu zpřísňovat.
vjn spr
