Analytici: Hospodářský vývoj v Německu brzdí oživení české ekonomiky
Praha 13. září (ČTK) - Hospodářský vývoj v Německu brzdí oživení české ekonomiky. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Zároveň ale s poklesem německé ekonomiky při kalkulacích výhledu české ekonomiky počítají. Svaz německého průmyslu (BDI) zhoršil výhled ekonomiky na letošní rok a nově v Německu očekává propad hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta.
V celé Evropě se nenajde země, která by byla tak těsně svázaná s německou ekonomikou, jako je Česko, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Ze světových tabulek lze podle něj odhadnout, že německá poptávka obstarává devět procent HDP Česka. Pokud tedy německá ekonomika letos klesne o 0,5 procenta, zatímco dříve se předpokládala její stagnace, mělo by to srazit výkon české ekonomiky o 0,05 procenta, vypočetl.
"Zhoršený výhled pro německou ekonomiku a opětovné problémy v dodavatelských řetězcích v automobilovém průmyslu představují další překážky pro oživení českého hospodářství po sérii negativních šoků v posledních třech letech," řekl analytik Deloitte David Marek. Pravděpodobnost poklesu HDP v letošním roce tak podle něj dále stoupá. ČR a Německo jsou úzce ekonomicky svázány, proto se potíže u západního souseda přenáší do české ekonomiky. "Obě země soupeří o nejhorší vývoj ekonomiky od pandemie do dneška," dodal.
"Úvaha o tom, že německý HDP letos v celoročním vyjádření klesne, nepředstavuje novinku a sami s poklesem německé ekonomiky při kalkulacích výhledu české ekonomiky počítáme," doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Očekává, že navzdory situaci v německé ekonomice zrychlí HDP Česka ve druhém pololetí svůj růst. Tahounem zrychlení mezičtvrtletního růstu české ekonomiky by podle něj měla být spotřeba domácností, jež by se měla oživit díky klesající inflaci.
Zhoršení odhadu celkového výkonu německé ekonomiky představuje další střípek do už známé mozaiky, míní analytik Cyrrusu Vít Hradil. I nadále tak podle něj platí, že druhé letošní pololetí bude pro český průmysl slabým obdobím a i kvůli tomu dosáhne česká ekonomika v letošním roce přibližně stagnace.
Analytička Raiffeisenbank Helena Horská nedávno připomněla vliv horšího výkonu německé ekonomiky, která jako jediná v eurozóně bude letos zřejmě v recesi, na ČR. Problémy německé ekonomiky mají podle ní stejné příznaky jako v ČR, tedy přebujelou byrokracii, dluhy vůči dopravní a energetické infrastruktuře, nízký objem investic do vědy a výzkumu, vysoké ceny energií či velký podíl automobilového průmyslu, který je cyklický.
S poklesem německé ekonomiky letos počítají také přední hospodářské instituty, podle Ifo to bude o 0,4 procenta a podle Leibnizova institutu pro výzkum hospodářství v Halle (IWH) to bude o 0,5 procenta.
fd snm
Míra inflace v USA v srpnu zrychlila růst na 3,7 z červencových 3,2 procenta
Washington 13. září (ČTK) - Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v srpnu zrychlilo na 3,7 z červencových 3,2 procenta. Ve své dnešní zprávě to uvedlo americké ministerstvo práce. Nárůst inflace je větší, než očekávali analytici. Zároveň je to největší nárůst za déle než rok. Vyšší jsou ceny energií i mnoha výrobků. Takzvaná jádrová inflace vyšla ale nižší, než se čekalo. To by podle analytiků mohlo americkou centrální banku (Fed) přimět, aby ponechala příští středu úrokové sazby beze změny.
Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali srpnovou inflaci v průměru na 3,6 procenta. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,6 procenta po růstu o 0,2 procenta v červenci.
Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a čerstvých potravin, stoupla o 0,3 procenta meziměsíčně a o 4,3 procenta meziročně. Ekonomové její růst odhadovali na 0,2 procenta, respektive 4,3 procenta. Meziroční nárůst byl nejslabší od září 2021. Představitelé Fedu věnují větší pozornost jádrové inflaci, protože poskytuje lepší představu o tom, kam inflace v dlouhodobém horizontu směřuje.
Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, byla tak nejvýše za více než 40 let. Fed se snaží dostat inflaci pod kontrolu prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb, které zahájil loni v březnu. Jeho základní sazba od té doby stoupla o více než pět procentních bodů.
V červenci Fed základní úrokovou sazbu zvýšil o čtvrt procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Základní úrok se tak nachází na nejvyšší úrovni od roku 2001.
Český statistický úřad (ČSÚ) v pondělí oznámil, že meziroční růst spotřebitelských cen v České republice v srpnu zpomalil na 8,5 z červencových 8,8 procenta. Česká národní banka (ČNB) od loňského června drží svou základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
vjn spr
