Experti: Zrušení úročení rezerv bank u ČNB zdraží úvěry či sníží úroky vkladů
Praha 11. září (ČTK) - Zrušení úročení povinných minimálních rezerv bank u České národní banky, které centrální banka oznámila ve čtvrtek, povede ke zdražení úvěrů či snížení úročení vkladů klientů. Uvedli to analytici, které dnes ČTK oslovila. Banky tak podle nich přijdou o miliardy Kč. Analytik XTB Tomáš Cverna odhadl, že pět největších bank v ČR kvůli tomuto kroku přijde celkem o více než půl miliardy korun měsíčně.
Banky s vyššími objemy klientských depozit podle něj zrušením úročení těchto rezerv měsíčně ztratí přes 100 milionů korun. Například Komerční banka zveřejnila očekávanou měsíční ztrátu 115 milionů korun, Moneta počítá s poklesem čistých úrokových výnosů do konce roku celkem o 120 milionů Kč. "Očekávání měsíčních ztrát bank při ponechání dvoutýdenní repo sazby na sedmi procentech činí v případě České spořitelny 150 milionů, u ČSOB 152 milionů Kč. Raiffeisenbank by mohla kvůli zrušení úročení přijít až o 58 milionů měsíčně," vypočetl Cverna.
Dodal, že čím více bankám rostou depozita klientů, tím vyšší mají povinné minimální rezervy. S nimi roste i potenciální ztráta z úroků rezervy u ČNB. Rozhodnutí ČNB však podle něho nelze vnímat z hlediska komerčních bank pouze negativně. Nižší úrokové výnosy totiž způsobí pokles daňového základu bank, a tedy i nižší výběry na daň z mimořádných zisků, která byla uvalena na šest největších bank. "ČNB tak bankám mírně pomohla k daňové optimalizaci, o kterou se komerční banky snaží nabízením vyšších úrokových sazeb na spořících účtech a termínovaných vkladech," dodal.
Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal míní, že celý trh byl tímto krokem zaskočen, i když podobný krok učinila nedávno i Evropská centrální banka. Zrušení úročení rezerv má podle něj svoje dopady na měnovou politiku, kdy by komerční banky následně měly snížit úročení vkladů o zhruba 0,3 procentního bodu, což v dalším sledu mírně poškodí protiinflační snahy ČNB.
Portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler vzhledem k souhrnnému objemu povinných minimálních rezerv však neočekává, že by měla tato akce zásadní měnově politický význam. Znamená ale podle něj výpadek z příjmů bank v celkové velikosti jednotek miliard. To se podle něho propsalo do mírného poklesů kurzů akcií burzovně obchodovaných bank již například v pátek. "Aby finanční domy dodržely své finanční plány, budou muset buď zdražit úvěry či zlevnit depozita, respektive zvolit kombinaci obou opatření," upozornil.
Banky však svoje další kroky zatím nechtějí předjímat. "Respektujeme rozhodnutí, nicméně s ohledem na fakt, že ČNB k ukončení úročení přistoupila v průběhu účetního roku, nemůžeme nyní spekulovat o konkrétních dopadech tohoto kroku na nadcházející finanční výsledky banky," řekl dnes ČTK mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
ČNB ukončí úročení povinných minimálních rezerv, které k ní ukládají banky, k 5. říjnu. "ČNB přistoupila k tomuto kroku s cílem snížit náklady na provádění měnové politiky při zachování její efektivity," uvedla mluvčí centrální banky Petra Krmelová. Povinné minimální rezervy musejí u ČNB ukládat banky, pobočky zahraničních bank a družstevní záložny. Jejich objem je stanoven na dvě procenta primárních závazků jednotlivých peněžních ústavů.
fd mha
Asociace: Export zbraní z ČR se loni téměř zdvojnásobil na 30 miliard korun
Praha 11. září (ČTK) - Hodnota vývozu zbraní a dalšího bezpečnostního materiálu z České republiky loni dosáhla přibližně 30 miliard korun, meziročně se téměř zdvojnásobila. ČTK to dnes řekl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Loňský export byl podle něj nejvyšší. Objem výroby proti roku 2021 stoupl přibližně o pětinu na více než 50 miliard korun, uvedl Hynek.
"Export roku 2022 je historicky nejvyšší a domnívám se, že se to už nebude opakovat," řekl. Invaze Ruska na Ukrajinu loni v únoru podle něj vedla nejen k vyšším dodávkám do místa konfliktu, ale vyvolala také potřebu připravit se na případné rozšíření války i v jiných zemích.
Na Ukrajinu podle Hynka směřovalo zhruba 45 procent vývozu. Ze 70 procent ho tvořila munice, především velkorážová. Z Česka ale firmy na Ukrajinu dodaly také pozemní techniku, jako jsou automobily, tanky, obrněná vozidla, houfnice nebo raketomety, uvedl.
Doplnil, že export z velké části tvořil materiál, který byl vyroben už v předchozích letech. "Týkalo se to hlavně munice. Munice se na exportu roku 2022 podílela z více než poloviny, ačkoliv v letech předchozích to bylo zhruba 15 procent," uvedl. Export za letošní rok by podle něj mohl činit zhruba 20 miliard korun.
Dlouhodobě se podle Hynka zbraně a další bezpečnostní materiál nejčastěji vyvážejí do Spojených států, zemí Evropské unie, oblasti Blízkého východu či jihovýchodní Asie. Posílil ale také export do Afriky, řekl.
Objem výroby loni podle Hynka meziročně stoupl zhruba o pětinu na více než 50 miliard korun. "Rok 2022 byl pro řadu firem v rámci Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu rokem konjunktury, na druhé straně se řada firem s nižším podílem na obranné produkci potýkala s problémy," uvedl. Firmám podle něj v roce 2022 také výrazně vzrostly náklady, zejména na energie, řekl.
V uplynulém roce bylo podle Hynka uděleno 1500 vývozních licencí, předloni jich bylo 1200. Zažádat o ni musí podnikatelé, kteří chtějí vyvážet vojenský materiál. O jejím udělení rozhoduje ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ministerstvy zahraničí, vnitra a obrany.
Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu uvádí, že sdružuje více než 90 procent firem v Česku, které podnikají v obranném a bezpečnostním průmyslu. Kromě pěti státních podniků ji podle ní z většiny tvoří malé a střední firmy, jež se zaměřují převážně na civilní výrobu.
Od ledna tohoto roku do května Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) Ukrajině poskytlo 24 tanků, 76 bojových vozidel pěchoty (BVP) nebo 645 protitankových řízených střel. Součástí dodávek ale bylo také 16 speciálních vozidel pro systém protivzdušné obrany, 57.000 nábojů pro kanony a kanonové houfnice či 144 protiletadlových prostředků, řekl už dříve Fiala. Podle ministryně Jany Černochové (ODS) je v armádních zásobách stále technika, kterou lze napadené zemi poskytnout.
mib snm
