Analytici: Inflace klesá kvůli srovnávací základně, efekt se vyčerpává
Praha 11. září (ČTK) - Meziroční inflace zpomaluje vlivem loňské vysoké srovnávací základny, tento efekt se ale už vyčerpává. Shodují se na tom analytici při hodnocení údajů o vývoji spotřebitelských cen, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční inflace podle statistiků v srpnu zpomalila na 8,5 procenta z červencových 8,8 procenta. Aktuální údaje budou podle analytiků argumentem pro Českou národní banku (ČNB), aby na zářijovém jednání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek uvedl, že inflace klesá v souladu s prognózou ČNB. "Na druhou stranu stále platí, že jde jen o zpomalování tempa růstu cen, za nímž stojí především statistické důvody. O nějaké korekci cen po letech prudkého zdražování se zatím až na výjimky hovořit nedá. A nedochází k němu ani navzdory rekordnímu útlumu poptávky a snižování některých nákladů i relativně silné koruně," upozornil.
"Srpnový pokles meziroční inflace byl stejně jako v předešlých měsících tažen převážně vlivem vysoké srovnávací základny z loňského roku. Inflaci tak táhly dolů zejména ceny potravin a bydlení. Růst cen však ztrácí na síle, což je patrné z toho, že od února do srpna letošního roku celkové ceny vzrostly o 1,8 procenta, zatímco v loňském roce v tomtéž období to bylo 10,3 procenta," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
"Meziroční inflace v prvním pololetí roku klesala zejména z důvodu vysoké loňské základny meziročního srovnání, tento efekt však nyní již odeznívá. Patrné je to ostatně i z poměrně malého rozsahu snížení meziroční inflace mezi červencem a srpnem," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj bude ve zbytku roku dynamika zpomalování inflace slabá a inflace se bude pohybovat kolem osmi procent.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že vývoj cen v oddílech rekreace, kultury, stravování či oděvů a obuvi ukazuje, že poptávková inflace ještě nebyla poražena. "Českou národní banku aktuální data patrně přimějí k dalšímu vyčkávání a na zářijovém zasedání bankovní rady tak zřejmě ke změně úrokových sazeb nedojde. Pokud poté nedojde k výraznějším překvapením, lze první snížení očekávat v listopadu," uvedl.
"Současný pozvolný pokles meziroční inflace zatím nenaznačuje, že by Česká národní banka měla přistoupit k razantní změně úrokových sazeb. To mj. povede k tomu, že sazby úvěrů zůstanou na velmi vysokých úrovních, což vede k výraznému omezení investičních aktivit českých firem," uvedl generální ředitel investiční platformy Fingood Vít Endler.
str rot
DPA: Ruská ekonomika roste, ale dopady války na Ukrajině jsou stále citelnější
Moskva 10. září (ČTK/DPA) - Ruská ekonomika sice navzdory západním sankcím roste, ale zásluhu na tom má především zbrojní průmysl. Slábnoucí rubl, klesající kupní síla, omezenější vývoz ropy a plynu a stále vyšší náklady na dovoz dávají Rusům čím dál více pocítit dopady rok a půl trvající války na Ukrajině. Ruská média o tom nyní otevřeně informují, přestože stát ekonomická data často tají. Dalším tématem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, protože migranti zemi opouštějí s ohledem na ekonomické problémy a někdy i hrozbu odvodu, píše agentura DPA.
Šéf Kremlu Vladimir Putin, který před 18 měsíci 24. února zahájil invazi na Ukrajinu a rozpoutal turbulence na celém světě, rád poukazuje na stále ještě solidní stav hospodářství. 'Aktuální rozpočtová situace je v zásadě stabilní a nepředstavuje žádné rizika pro makroekonomickou stabilitu,' řekl Putin 22. srpna. Do konce roku ale očekává dvouprocentní deficit, protože výdaje převýší příjmy.
Také západní ekonomičtí experti v Moskvě míní, že země v podstatě čelí sankčnímu tlaku lépe, než se čekalo. Sankce proti Rusku zavedlo v reakci na útočnou válku mnoho vlád. Ruské hospodářství dokonce roste, zatímco třeba německá ekonomika by letos podle odhadů měla klesnout. Západní ekonomové také zdůrazňují, že Rusko vděčí za růst především válečnému hospodářství a masivně navýšené produkci zbraní a munice. Udržitelný růst to není.
Jiné oblasti hospodářství si stěžují na chybějící zakázky a především na nedostatek investic. Ránu ekonomice zasadilo především zvýšení základní úrokové sazby v polovině měsíce o 3,5 procentního bodu na 12 procent, přičemž měnu se stejně stabilizovat nepodařilo, píše deník Nězavisimaja gazeta. Nynější vysoké úroky spíše extrémně zdražují úvěry, což zase dusí ochotu investovat.
Srpnová anketa ruské centrální banky ukázala, že většina ruských podniků druhý měsíc po sobě snižuje výrobu. Z průzkumu také vyplynulo, že podniky si stěžují na nedostatek pracovních sil - statisíce mužů vykonávají vojenskou službu - a na logistiku dodávek. Rusko musí za devizy draze nakupovat materiál a náhradní díly.
Vzhledem k tomu, že přístup z EU je kvůli sankcím z velké části uzavřený, dováží Rusko zboží nákladně a zčásti obcházením sankcí přes Turecko, Gruzii, Kazachstán a další země. Zdlouhavá doprava, dovozní cla a nevýhodné směnné kurzy vůči euru a dolaru mnohé výrobky zdražují a omezují už tak oslabenou kupní sílu. Míra inflace činila v červenci podle centrální banky 4,3 procenta.
Letos v létě, kdy hodně Rusů odjíždí na dovolenou do Turecka nebo dokonce do Španělska, je nákup deviz téměř dvakrát dražší než před rokem. Euro stálo 23. srpna 2022 podle kurzu centrální banky 59,5 rublu, o rok později musejí lidí zaplatit zhruba 103 rubly.
Média blízká Kremlu přitom Rusy připravují na to, že rubl by mohl zůstat slabý delší dobu. 'Takto je nyní nastaven náš devizový trh,' říká titulní zpráva týdeníku Expert o rublu. Kritizuje se tam například, že se měna stala předmětem spekulací na burze. 'Ale v makroekonomickém ohledu není důvod k panice.' Ropa je i nadále poměrně drahá, geopolitická situace se nemění, píše list.
Zároveň je ale jasné, že Rusko nyní získává výrazně méně deviz. Jednak se kvůli západnímu bojkotu a cenovému stropu snížil vývoz ropy a plynu, ale surovinová velmoc s nimi zároveň částečně obchoduje v rublech, což měnu loni posilovalo. Teď ale eura a dolary chybí. A protože země musí více než 90 procent zahraničního dluhu splácet v západních měnách, je nedostatek tvrdé měny patrný.
Podle centrální banky musí Rusko ve finančním roce, který začal v dubnu, do 12 měsíců splatit dluh ve výši zhruba 130 miliard amerických dolarů (asi 2,9 bilionu Kč). Také výplata dividend pro ruské firmy v zahraničí je stále v cizích měnách.
Proto se znovu diskutuje o přísnějších kontrolách odlivu kapitálu. Podle odhadů expertů bylo v roce 2022 z Ruska staženo zhruba 243 miliard dolarů, což je 13,5 procenta jeho hrubého domácího produktu (HDP).
Hlavním tématem ruských médií teď je, že mnoho lidí dostává za své peníze pořád méně potravin. Průměrný příjem na hlavu se v uplynulých dvou letech podle ruského statistického úřadu téměř zdvojnásobil na zhruba 48.000 rublů měsíčně (zhruba 11.300 Kč). Po zohlednění inflace je ale jeho dnešní kupní síla o 6,5 procenta nižší než v roce 2013, vypočetla Nězavisimaja gazeta.
Odborníci tak nevidí důvod k optimismu, který Kreml rád šíří. Pro 'silný a respektovaný rubl', který představuje ruskou suverenitu, je zapotřebí více úsilí, cituje list Stolypinův ekonomický institut. Měnu by mohly stabilizovat například nové požadavky na firmy, aby povinně prodávaly až 90 procent svých devizových příjmů z exportu.
Ruská centrální banka minulý rok dočasně zakázala nákupy valut a nařídila exportérům, aby převáděli své příjmy v cizích měnách na rubly. To vedlo k převisu nabídky dolarů a eur a k posílení rublu. Už jen samotná diskuse o možném návratu k tomuto nástroji teď další propad kurzu zpomalila. Podle Stolypinova ekonomického institutu to ale trvale účinkovat nebude a je tu nebezpečí, že se situace vymkne kontrole.
vjn mka
