CVVM: Pro progresivní zdanění příjmů jsou tři pětiny Čechů, trend se nemění
Praha 8. září (ČTK) - Pro progresivní zdanění příjmů, tedy pro to, aby lidé s vyššími příjmy odváděli na daních vyšší procento z příjmů než lidé s nižšími příjmy, jsou téměř tři pětiny Čechů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle autorů se tak potvrdil dlouhodobý trend, že podpora progresivního zdanění příjmů je v posledních letech nižší, než bývala před 15 až 20 lety. Výraznější posun oproti minulému průzkumu z prosince 2019 naopak nastal v porozumění systému daní, za srozumitelný ho pokládají zhruba dvě pětiny dotázaných, nejvíce od začátku měření v roce 2007.
Česko má dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, základní činí 15 procent a zvýšená 23procentní se uplatňuje na výdělky nad čtyřnásobkem průměrné mzdy.
"Názory jak na progresivní zdanění, tak na hodnocení daní v souvislosti s výší příjmu jsou v posledních deseti letech poměrně stálé," uvedlo CVVM. Aktuální průzkum tak potvrdil, že česká veřejnost se spíše kloní k názoru, že daně lidí s vysokými příjmy jsou nízké, u lidí s průměrnými příjmy jsou daně vnímány nejčastěji jako přiměřené a v případě lidí s nízkými příjmy převládá názor, že jejich daně jsou vysoké.
Zároveň u české veřejnosti převládá podpora progresivního zdaňování příjmů. To, že by procento odvedené na daních u lidí s vysokými příjmy mělo být vyšší než u lidí s nízkými příjmy, si myslí 59 procent dotázaných. Přibližně pětina uvedla, že by mělo být "mnohem vyšší". Necelá třetina respondentů se vyslovila pro zdaňování stejnou sazbou bez ohledu na výši příjmu a tři procenta dotázaných uvedla, že by lidé s vyššími příjmy z nich měli na daních odvádět relativně menší část v porovnání s těmi, kdo mají nízký příjem. Zhruba šest procent pak odpovědělo, že neví.
V časovém srovnání je nynější podpora progresivního zdanění o 16 procent nižší než v roce 2008, kdy byla nejvyšší. Oproti poslednímu průzkumu z prosince 2019, kdy byla podpora progresivního zdanění naopak nejnižší, stoupla o čtyři procentní body.
Průzkum také zjišťoval, zda lidé podle svého vlastního mínění rozumí či nerozumí současnému daňovému systému v České republice. "Oproti předchozímu šetření z prosince 2019 zde došlo k významnému posunu odpovědí ve prospěch porozumění systému daní – v součtu odpovědí rozhodně ano a spíše ano o 12 procentních bodů. Od začátku měření v roce 2007 bylo letos dosaženo maximální hodnoty," uvedlo CVVM. Že daňovému systému rozumí, uvedlo v aktuálním průzkumu 38 procent respondentů.
Průzkum provádělo CVVM od 26. května do 24. července, zúčastnilo se ho 929 obyvatel České republiky starších 15 let.
fsl rot
Slovenská rozpočtová rada upozornila na špatnou kondici státních financí země
Bratislava 8. září (zpravodaj ČTK) - Slovenská rozpočtová rada dnes upozornila na špatnou kondici veřejných financí země, a to kvůli vysokému rozpočtovému deficitu a rostoucímu státnímu dluhu. Rada v probíhající kampani před předčasnými parlamentními volbami vybídla politiky, aby okamžitě přistoupili k ozdravení státních financí. Novinářům to dnes řekl šéf nezávislé rozpočtové rady Ján Tóth.
Předseda nejpopulárnější strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robert Fico pro případ účasti své strany v příští vládě slíbil jen pomalé snižování rozpočtového deficitu.
"Ozdravení veřejných financí by se mělo stát prioritou. Bez udržitelných veřejných financí nebude náš stát schopen plnit své závazky vůči občanům ani odolávat dalším krizím," uvedl Tóth.
Hospodaření Slovenska se výrazně zhoršilo po vypuknutí koronavirové nákazy v roce 2020, kdy ekonomika země klesla. Rozpočtové výdaje země tehdy naopak stouply, a to i kvůli kompenzacím dopadů onemocnění covid-19 na firmy, obyvatele a zaměstnance. Letos před volbami zase parlament schválil nové výdaje, které zatíží stát.
Výdaje veřejného sektoru Slovenska podle odhadu rady letos převýší jeho příjmy o 6,8 miliardy eur (zhruba 166 miliard korun), což odpovídá 5,5 procenta výkonu ekonomiky. Evropská komise zase odhadla, že i v příštím roce bude Slovensko patřit v EU k zemím s nejvyšším rozpočtovým deficitem.
Loni podíl dluhu veřejného sektoru na Slovensku opět přesáhl horní hranici, kterou předpokládá slovenský zákon o rozpočtové odpovědnosti.
Fico, jehož strana má podle většiny sondáží největší šanci vyhrát nadcházející parlamentní volby, dříve slíbil jen pomalé ozdravení státních financí. Počítá se snižováním schodku veřejných financí nanejvýš o půl procenta výkonu ekonomiky ročně. Podle Tótha takováto míra konsolidace, která by v roce 2024 znamenala úspory 650 milionů eur (15,8 miliardy korun), není dostatečná a měla by dosáhnout alespoň zhruba jedné miliardy eur (24,4 miliardy Kč).
Na nepříznivý vývoj státních financí dříve upozornila také nynější úřednická vláda premiéra Ľudovíta Ódora, která nastoupila do úřadu v polovině května a která slíbila připravit příštímu kabinetu návrhy na ozdravení hospodaření země.
Adrian Bobok mka
