Tržby jihočeských průmyslových podniků byly v roce 2023 přes 214 mld. Kč
České Budějovice 5. ledna (ČTK) - Větším průmyslovým podnikům v Jihočeském kraji v roce 2023 stouply meziročně tržby o 3,7 procenta na 214,35 miliardy korun. Takových firem s více než 100 zaměstnanci bylo v kraji 153 a zaměstnávaly 46.220 lidí, což bylo skoro o 400 méně než v roce předchozím. Nejvíce lidí - 51.436 - tyto podniky zaměstnávaly před pandemií covidu v roce 2019. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který data porovnával v letech 2018 až 2023.
Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců ve velkých průmyslových firmách v kraji se za tu dobu i přes pandemickou krizi postupně zvýšila o více než 36 procent na 42.460 korun v roce 2023.
Statistici sledují základní ukazatele v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci, jichž bylo v roce 2023 v Jihočeském kraji 153. Větší počet - 158 - byl před pandemií covidu v roce 2019. V následujících dvou letech se počet snižoval až na 148 v roce 2021, což byl vůbec nejmenší počet za posledních dvacet let.
Tržby těchto průmyslových podniků v roce 2023 dosáhly 214,35 miliardy korun. Jejich podíl na republikových tržbách velkého průmyslu byl 4,4 procenta, v regionálním srovnání to bylo deváté nejvyšší číslo. Tyto tržby se od roku 2018 zvyšují, výjimkou byl covidový rok 2020, kdy klesly na 171,70 miliardy. V tomto roce bylo těchto podniků 153, stejně jako v roce 2023.
Největší objem tržeb z prodeje výrobků a služeb byl ve zpracovatelském průmyslu. V Jihočeském kraji ho v roce 2023 reprezentovalo 148 velkých podniků, ty se na tržbách průmyslu podílely z 93,7 procenta a na počtu zaměstnanců z 97,9 procenta
Nejsilnějším odvětvím zpracovatelského průmyslu v kraji byl automobilový průmysl, v roce 2018 bylo velkých podniků s tímto zaměřením v kraji 17. V roce 2019 se jejich počet zvýšil na 22 a po tomto roce se ustálil na 21. V roce 2019 se tyto podniky se zaměřením na automobilový průmysl na tržbách zpracovatelského průmyslu v kraji podílely ze 41,2 procenta a na počtu zaměstnanců z 25,2 procenta. Pak ale přišla pandemická krize a jeho podíl na tržbách se snížil až na 35,7 procenta v roce 2022. V roce 2023 se mírně zvýšil na 39,7 procenta a podíl na počtu zaměstnanců byl 23,3 procenta.
Počet zaměstnanců velkých průmyslových podniků v kraji se během posledního desetiletí nejprve každoročně zvyšoval do roku 2017, ale od roku 2018 začala zaměstnanost klesat. V pandemických letech 2020 a 2021 každým rokem o 4,5 procenta. Podle statistiků to ovlivnil úbytek podniků. V letech 2022 a 2023 se trend úbytku zaměstnanců přibrzdil.
V roce 2023 zaměstnávaly velké průmyslové podniky na jihu Čech 46.220 lidí, z toho přes 10.500 zaměstnanců podniky, jejichž výroba souvisela s automobilovým průmyslem a jejich zaměstnanci pobírali v průměru měsíční mzdu 48.985 Kč. Průměrná měsíční mzda ve velkých průmyslových podnicích v Jihočeském kraji v roce 2023 byla 42.460 Kč, byla o 7,7 procenta nižší než republikový průměr. Celková průměrná mzda na jihu Čech v roce 2023 byla 42.028.
jrc hj
AFP: V Podněstří dnes oznámili plánované výpadky v dodávkách elektřiny
Tiraspol (Moldavsko) 3. ledna (ČTK) - Úřady v moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450.000 obyvatel, oznámily plánované výpadky v dodávkách elektrického proudu. Napsala to dnes agentura AFP. Region od prvního dne nového roku bolestivě pociťuje přerušení ruských dodávek plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Od 1. ledna jsou v Podněstří přerušené dodávky tepla a teplé vody do domácností, druhý lednový den agentura Reuters informovala o uzavření všech průmyslových podniků kromě výrobců potravin.
"Dnes, 3. ledna, budou v Podněstří rotující výpadky (v dodávkách elektrické energie). Důvodem je, že obyvatelé republiky v současné době spotřebovávají více elektřiny, než kolik jí vyrábí energetická soustava," uvedlo podněsterské ministerstvo hospodářství. Výpadky se podle resortu budou týkat metropole Tiraspolu i dalších měst a vsí. "Rotující výpadky v dodávkách proudu jsou nevyhnutelné," uvedl vůdce Podněstří Vadim Krasnoselskij.
Zpráva o přerušování dodávek elektřiny přišla z proruského Podněstří ve stejný den, kdy agentura Reuters s odvoláním na obyvatele Tiraspolu napsala, že ve městě sice není panika, ale lidé stojí fronty na elektrická topná tělesa a kamna. Další místní znepokojuje mimo jiné i to, že od středy vzrostly ceny základního zboží jako je chléb nebo těstoviny. Podražily také deky.
Místní energetická společnost Tirasteploenergo ve středu omezila dodávky tepla a teplé vody do domácností a obyvatelům doporučila, aby se zahřáli tím, že se shromáždí v jedné místnosti, zakryjí okna závěsy nebo přikrývkami a použijí elektrická topná tělesa. Třiapadesátiletý Boris z Tiraspolu vytáhl z garáže elektrický sporák ze sovětské éry, aby si uvařil jídlo a vytopil jím kuchyni. Ložnici vyhřívá elektrickým přímotopem, popsal Reuters.
Kyjev ve středu ukončil přepravu plynu z Ruska do EU a do Moldavska, protože vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftohazem. Ukrajina, která už téměř tři roky čelí ruské invazi, dohodu neprodloužila, platby za plyn podle ní pomáhají Rusku financovat jeho válečné tažení na Ukrajině. Zároveň ruská energetická společnost Gazprom nedávno oznámila, že od středy pozastaví vývoz plynu do Moldavska kvůli nezaplacenému dluhu. Kišiněv výši dluhu zpochybnil a Rusko obvinil z používání energie jako politické zbraně.
Kišiněv přitom loni uvedl, že Gazprom může dodávat surovinu do Moldavska skrze plynovod TurkStream vedoucí přes Černé moře do Turecka, část plynu poté míří dál na Balkán. Moldavská prezidentka Maia Sanduová obvinila Gazprom, že odmítá dodávat plyn alternativní cestou a vyvolává tak energetickou krizi. Gazprom uvedl, že chce, aby Moldavsko nejprve zaplatilo dluh, než se začne plyn do země dodávat alternativními cestami.
Zatímco Podněstří podle Reuters ochromila energetická krize, zbytek Moldavska je podle AFP prozatím ušetřen, protože země si zajistila dodávky energií ze sousedního Rumunska. Moldavský premiér Dorian Recean uvedl, že plynu nakoupeného na mezinárodním trhu je na celou zimu dostatek pro část země na pravém břehu řeky Dněstr. Podněstří je však závislé na Gazpromu.
Server Politico dnes na základě uniklé korespondence z podněsterské společnosti Tiraspoltransgas napsal, že vůdci Podněstří podporovaní Kremlem odmítli nabídky Moldavska na zajištění evropských alternativ k ruskému plynu po přerušení jeho dodávek. Moskva až do konce loňského roku dodávala zemní plyn na separatistické území bezplatně, poznamenalo Politico, podle něhož Tiraspoltransgas v odpovědi na nabídku pomoci od moldavské firmy Moldovagaz napsal, že přechod na neruský plyn "ve skutečnosti znamená přechod od stabilních dodávek z Gazpromu k nákupům za spekulativních podmínek za mnohem vyšší a nestabilní ceny".
V současné době nedostává Podněstří žádný plyn z Ruska ani z Moldavska a moldavští činitelé tvrdí, že představitelé separatistického regionu rovněž odmítli nabídky humanitární pomoci, včetně generátorů, píše Politico. Úřady v Tiraspolu se k informacím serveru zatím nevyjádřily. Zdroj z moldavské vlády mu existenci korespondence potvrdil a dodal, že za rozhodnutím stojí spíše Moskva než představitelé Podněstří.
Mezinárodně neuznané Podněstří leží na hranici s jihozápadní Ukrajinou. Od Moldavska se odtrhlo po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Dodnes je v regionu rozmístěno asi 1500 ruských vojáků, které Moskva označuje za mírové jednotky. V Moldavsku je v současnosti prozápadní vláda, která usiluje o vstup do Evropské unie.
ipl mka
