Šéfka MMF čeká ve střednědobém horizontu slabý růst a vysoké zadlužení
Washington 17. října (ČTK) - Nové prognózy Mezinárodního měnového fondu ukazují, že budoucnost světové ekonomiky bude obtížná. Ve střednědobém horizontu fond očekává nevýrazný růst, eskalující obchodní napětí a vysokou úroveň zadlužení. V projevu před podzimním zasedáním MMF a Světové banky, které se koná příští týden, to uvedla výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová. Dodala ale, že je stále možné udělat něco pro zvýšení růstu, snížení zadlužení a vybudování odolnější ekonomiky.
Georgievová varovala před přetrvávajícími vysokými cenami, které neúměrně postihují chudé, a eskalací konfliktu na Blízkém východě, který by mohl destabilizovat regionální ekonomiky a globální trhy s komoditami. Vyjádřila také obavy z toho, že zvýšené vojenské výdaje ovlivňují dostupnost finančních prostředků pro jiné priority, včetně pomoci rozvojovým zemím. Rostoucí protekcionismus a zvýšení obchodních omezení pak štěpí světovou ekonomiku, omezují růst obchodu a zhoršují již tak slabé globální hospodářství, uvedla Georgievová.
Šéfka MMF však současně upozornila, že se objevily i některé dobré zprávy, včetně ústupu globální inflace a návratu k cenové stabilitě. Trhy práce ve Spojených státech a Evropě pak podle ní ochlazují správným způsobem.
Spojené státy se podle MMF nenacházejí v recesi, přestože centrální banka USA (Fed) začala snižovat úrokové sazby. V předchozích třech cyklech snižování úroků tato opatření způsobila pokles ekonomiky. Počet nezaměstnaných by měl zůstat relativně nízký.
Podle Georgievové nové odhady vývoje globální ekonomiky ukazují na kombinaci nízkého růstu a vysokého zadlužení. Růst nebude stačit k vymýcení chudoby ve světě a vytvoření potřebného počtu pracovních míst, ani ke generování daňových příjmů potřebných ke splácení vysokého dluhu a financování investic. Vysoký a rostoucí veřejný dluh pak činí výhled ještě znepokojivějším. Vážný, ale možný nepříznivý scénář, by mohl zvýšit dluh v poměru k hrubému domácímu produktu o 20 procentních bodů nad současný odhad. To znamená, že vlády se budou muset rozhodovat, kde utratí své drahocenné finanční prostředky.
Aby země změnily kurz a podpořily další růst musejí snížit zadlužení, obnovit rezervy pro případ dalšího šoku, snížit výdaje a zvýšit produktivitu, dodala Georgievová. Globální spolupráce je podle ní důležitější než kdykoliv předtím. Zmínila také, že přetrvávající obchodní problémy, nečekaně rychlé globální oteplování a rychlý růst technologií umělé inteligence vyžadují globální regulační a etické kodexy, napsala agentura Reuters.
irl jd
ECB snížila úroky o čtvrt procentního bodu, depozitní sazba je na 3,25 procenta
Lublaň/Praha 17. října (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta, informovala v tiskové zprávě. Sazbu pro hlavní refinanční operace snížila také o čtvrt bodu, a to na 3,40 procenta. Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že inflace se dostává čím dál více pod kontrolu. Zároveň ale poukázala na slabý výkon ekonomiky eurozóny a na rizika pro budoucí hospodářský vývoj.
ECB nyní poprvé za 13 let snížila úrokové sazby na dvou zasedáních za sebou. "Hospodářský růst v Evropě je pomalý a inflace se vrátila k cílové úrovni, takže by bylo překvapením, kdyby nepokračovali ve snižování úroků," uvedl podle agentury Reuters analytik Robert Farago ze společnosti Hargreaves Lansdown.
Analytik Dean Turner z UBS Global Management předpověděl, že ECB úroky pravděpodobně sníží také na svém prosincovém zasedání. "Pak očekáváme sérií snížení úroků na každém zasedání až do června. Než ECB snižování přeruší, měla by depozitní sazba sestoupit na dvě procenta," dodal.
Lagardeová uvedla, že nové údaje signalizují, že ekonomická aktivita zaostává za očekáváním. Předpověděla nicméně, že ekonomika časem zesílí, protože rostoucí reálné příjmy umožní domácnostem zvýšit spotřebu. Poukázala však na faktory, které by mohly mít na hospodářský růst negativní vliv, například na geopolitická rizika spojená s válkou na Ukrajině a konfliktem na Blízkém východě.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Letos v červnu pak zahájila snižování úroků, když svou depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. V září tuto sazbu snížila o další čtvrtinu procentního bodu na 3,50 procenta.
"Rozhodnutí zredukovat sazby jen pět týdnů po předchozím (zářijovém) snížení, od kterého přišlo pouze málo nových ekonomických údajů, signalizuje, že v ECB se musely výrazně zvýšit obavy ohledně hospodářského růstu v eurozóně," uvedl analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září podle dnešních údajů evropského statistického úřadu Eurostat zpomalil na 1,7 procenta ze srpnového tempa 2,2 procenta. Inflace se tak poprvé od poloviny roku 2021 dostala pod dvouprocentní cíl ECB.
"Aktuální informace o inflaci ukazují, že proces dezinflace je na dobré cestě," uvedla ECB v tiskové zprávě. "Inflační výhled je také ovlivněn nedávnými překvapivě nižšími údaji, pokud jde o ukazatele hospodářské aktivity," dodala.
Česká měna v bezprostřední reakci vůči euru posílila až k úrovni 25,21 koruny za euro. "Pár minut po zveřejnění se obchodovala poblíž 25,24 korun za euro," poznamenal analytik XTB Tomáš Cverna.
pmh spr
