OSN: Škody vyvolané šířením invazních druhů činí ročně cca 423 mld. USD
Londýn 4. září (ČTK) - Ekonomické škody, které každoročně po celém světě způsobí šíření invazních druhů, činí kolem 423 miliard dolarů (9,4 bilionu Kč). Vyplývá to z dnes zveřejněného výzkumu mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Výše hospodářské škody se od roku 1970 podle vědců každé desetiletí zečtyřnásobila. Nepůvodní druhy dále podle panelu OSN ohrožují přírodu, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví.
Invazní druhy jsou rostliny nebo živočichové, k jejichž šíření mnohdy přispívá činnost člověka. V novém prostředí mají škodlivé účinky od vytlačování původních volně žijících živočichů přes poškozování infrastruktury až po ohrožování lidského zdraví a živobytí.
Tým 86 výzkumníků ze 49 zemí po čtyři roky vyhodnocoval globální dopady šíření přibližně 3500 invazních druhů. Příkladem mohou být rybářské revíry zahlcené vodní rostlinou tokozelka nadmutá, potrubí elektráren ucpané mlžem slávička mnohotvárná, krysy požírající vejce zpěvných ptáků anebo elektrické vedení stržené stromovým hadem bojga hnědá.
Panel mimo jiné uvádí, že tyto nepůvodní druhy hrají klíčovou roli v 60 procentech zaznamenaných případů vymírání rostlin a živočichů. "Víme také, že tento problém se bude výrazně zhoršovat," konstatovala spolupředsedkyně IPBES, ekoložka Helen Royová. Očekává se, že expanzi invazních druhů bude umocňovat růst průměrných teplot v důsledku klimatických změn.
Dopady šíření invazních druhů se často projevují pomalu, ale mohou být katastrofální. Příčinou smrtících požárů na Havaji minulý měsíc byly například podle vědců hořlavé invazní trávy, které člověk přivezl z Afriky jako pastvu pro dobytek. Invazní druhy komárů mohou šířit nemoci, jako je horečka dengue, malárie, virus zika či západonilská horečka.
"Invazní druhy ovlivňují nejen přírodu, ale i lidi, a způsobují strašné ztráty na životech," uvedl Anibal Pauchard z chilského Institutu ekologie a biodiverzity, který se podílel na vedení výzkumu.
Přibližně tři čtvrtiny nepříznivých dopadů invazních druhů se vyskytují na souši, zejména v lesích, lesních porostech a zemědělských oblastech. Třebaže mohou mít invazní druhy mnoho podob od mikrobů přes bezobratlé až po rostliny, největší dopad na životní prostředí mají podle Royové často zvířata, zejména pak predátoři.
Na ostrovech se mnoho druhů vyvinulo bez predátorů, a proto mají jen málo obranných prostředků, konstatoval Pauchard. "Ptáci na Novém Zélandu neměli s krysami žádné zkušenosti, dokud nepřišli lidé a nepřivezli je s sebou. Jejich hnízda jsou na úrovni země," uvedl příklad.
Jakmile se invazní druh usadí, je obtížné se ho zbavit. Některé malé ostrovy zaznamenaly úspěch při likvidaci invazních potkanů a králíků pomocí pastí a otrávených návnad. V případě velkých populací, které se rychle množí, je ale řešení obtížné. Invazní rostliny často nechávají svá semena ležet v půdě několik let.
Nejúčinnější prevencí je podle vědců ochrana před biologickými hrozbami na hranicích a kontrola dovozu. V prosinci loňského roku se světové vlády zavázaly, že do roku 2030 sníží zavlékání a šíření invazních druhů alespoň o 50 procent.
lsk mka
Průměrná mzda ve 2. druhém čtvrtletí reálně klesla o 3,1 pct, dosáhla 43.193 Kč
Praha 4. září (ČTK) - Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí meziročně opět reálně klesla, tentokrát o 3,1 procenta, dosáhla 43.193 korun, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. V reálném srovnání se podle analytiků mzda vrátila na úroveň roku 2018. Reálně průměrná mzda klesla sedmé čtvrtletí za sebou, doba poklesu je nejdelší v historii ČR. Pokles byl ale ve 2. čtvrtletí nejnižší od posledního čtvrtletí roku 2021, letos se podle analytiků zastaví. Bez zahrnutí inflace, která ve 2. čtvrtletí dosáhla 11,1 procenta, průměrná mzda o 7,7 procenta vzrostla. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Hodnota průměrné mzdy se nachází na podobné úrovni jako v roce 2018, řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil. V loňském roce Česku podle něj připadl i smutný primát země s nejprudším propadem reálných mezd ze všech zemí OECD. "To vše za situace, kdy nezaměstnanost téměř neexistuje, ekonomika neklesá a ziskové marže v podnikatelském sektoru zůstávají na tuzemské poměry nezvykle vysoko. Na mezikvartální bázi ovšem růst mezd již inflaci převyšuje a Češi tak dále nechudnou, byť v meziročním srovnání se to tak stále jeví," dodal.
V důsledku přetrvávající vysoké inflace klesá kupní síla obyvatel od konce roku 2021. Za loňský rok o 8,5 procenta, letos za první polovinu roku o dalších 4,5 procenta, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek.
V letošním druhém pololetí by se měl pokles reálné mzdy zastavit, míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Čeká zhruba meziroční stagnaci nebo i nepatrný meziroční růst reálné mzdy, což by mělo přispět k dalšímu oživení na straně spotřeby domácností v české ekonomice.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve druhém čtvrtletí proti stejnému období předchozího roku o 7,8 procenta na 36.816 korun, u mužů dosáhl 39.847 korun, u žen byl 33.862 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19.320 a 70.247 korunami.
Nejvyšší průměrná mzda byla ve druhém čtvrtletí v peněžnictví a pojišťovnictví, kde přesáhla 76.500 korun. Na druhém místě byly informační a komunikační činnosti se mzdou kolem 75.500 Kč. Třetí příčku pak s odstupem drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s necelými 63.000 Kč. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, dosahují zhruba 25.500 korun. V administrativních a podpůrných činnostech činí asi 30.000 Kč a oddíl ostatní činnosti eviduje mzdu 32.000 Kč.
Téměř všechna odvětví zaznamenala u mezd ve druhém čtvrtletí reálný pokles. Jedinou výjimkou byla stejně jako v prvním čtvrtletí energetika, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 2,3 procenta. Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnula výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení.
Z hlediska jednotlivých krajů rostly nominální mzdy v rozmezí od 6,4 do 8,5 procenta. "Platí tak, že reálná kupní síla se ve všech krajích meziročně propadla," uvedli statistici. Nejnižší nominální nárůst zaznamenala opět Praha, následoval se sedmi procenty Olomoucký kraj a se 7,2 procenta Karlovarský kraj. Nejvyšší nárůst, 8,5 procenta, měl Středočeský kraj, na druhém místě byl Ústecký s 8,3 procenta a Zlínský kraj s 8,2 procenta.
Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha nejbohatším regionem, průměrná mzda v metropoli byla bezmála 53.000 korun. Na druhém místě se drží Středočeský kraj s průměrnou mzdou kolem 45.500 Kč a na třetím byl Jihomoravský s necelými 42.000 Kč. Naopak Karlovarský kraj je nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní kolem 37.000 Kč, v Moravskoslezském kraji přesáhla průměrná mzda 39.000 Kč.
fsl ptd
