Průměrná mzda ve 2. druhém čtvrtletí reálně klesla o 3,1 pct, dosáhla 43.193 Kč
Praha 4. září (ČTK) - Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí meziročně opět reálně klesla, tentokrát o 3,1 procenta, dosáhla 43.193 korun, oznámil dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. V reálném srovnání se podle analytiků mzda vrátila na úroveň roku 2018. Reálně průměrná mzda klesla sedmé čtvrtletí za sebou, doba poklesu je nejdelší v historii ČR. Pokles byl ale ve 2. čtvrtletí nejnižší od posledního čtvrtletí roku 2021, letos se podle analytiků zastaví. Bez zahrnutí inflace, která ve 2. čtvrtletí dosáhla 11,1 procenta, průměrná mzda o 7,7 procenta vzrostla. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Hodnota průměrné mzdy se nachází na podobné úrovni jako v roce 2018, řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil. V loňském roce Česku podle něj připadl i smutný primát země s nejprudším propadem reálných mezd ze všech zemí OECD. "To vše za situace, kdy nezaměstnanost téměř neexistuje, ekonomika neklesá a ziskové marže v podnikatelském sektoru zůstávají na tuzemské poměry nezvykle vysoko. Na mezikvartální bázi ovšem růst mezd již inflaci převyšuje a Češi tak dále nechudnou, byť v meziročním srovnání se to tak stále jeví," dodal.
V důsledku přetrvávající vysoké inflace klesá kupní síla obyvatel od konce roku 2021. Za loňský rok o 8,5 procenta, letos za první polovinu roku o dalších 4,5 procenta, doplnil analytik Banky Creditas Petr Dufek.
V letošním druhém pololetí by se měl pokles reálné mzdy zastavit, míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Čeká zhruba meziroční stagnaci nebo i nepatrný meziroční růst reálné mzdy, což by mělo přispět k dalšímu oživení na straně spotřeby domácností v české ekonomice.
Medián, tedy střední hodnota mezd, vzrostl ve druhém čtvrtletí proti stejnému období předchozího roku o 7,8 procenta na 36.816 korun, u mužů dosáhl 39.847 korun, u žen byl 33.862 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 19.320 a 70.247 korunami.
Nejvyšší průměrná mzda byla ve druhém čtvrtletí v peněžnictví a pojišťovnictví, kde přesáhla 76.500 korun. Na druhém místě byly informační a komunikační činnosti se mzdou kolem 75.500 Kč. Třetí příčku pak s odstupem drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s necelými 63.000 Kč. Naopak nejnižší mzdy jsou v ubytování, stravování a pohostinství, dosahují zhruba 25.500 korun. V administrativních a podpůrných činnostech činí asi 30.000 Kč a oddíl ostatní činnosti eviduje mzdu 32.000 Kč.
Téměř všechna odvětví zaznamenala u mezd ve druhém čtvrtletí reálný pokles. Jedinou výjimkou byla stejně jako v prvním čtvrtletí energetika, kde nominální nárůst o 13,7 procenta znamenal reálný přírůstek o 2,3 procenta. Ve zpracovatelském průmyslu se pak meziročnímu snížení reálných mezd těsně vyhnula výroba motorových vozidel a výroba elektrických zařízení.
Z hlediska jednotlivých krajů rostly nominální mzdy v rozmezí od 6,4 do 8,5 procenta. "Platí tak, že reálná kupní síla se ve všech krajích meziročně propadla," uvedli statistici. Nejnižší nominální nárůst zaznamenala opět Praha, následoval se sedmi procenty Olomoucký kraj a se 7,2 procenta Karlovarský kraj. Nejvyšší nárůst, 8,5 procenta, měl Středočeský kraj, na druhém místě byl Ústecký s 8,3 procenta a Zlínský kraj s 8,2 procenta.
Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha nejbohatším regionem, průměrná mzda v metropoli byla bezmála 53.000 korun. Na druhém místě se drží Středočeský kraj s průměrnou mzdou kolem 45.500 Kč a na třetím byl Jihomoravský s necelými 42.000 Kč. Naopak Karlovarský kraj je nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní kolem 37.000 Kč, v Moravskoslezském kraji přesáhla průměrná mzda 39.000 Kč.
fsl ptd
Analytik: Ceny komodit na trzích letos spíše klesaly, index je v minusu pět pct
Praha 4. září (ČTK) - Ceny komodit na světových trzích letos do konce srpna spíše klesaly, nejvíce zlevnily plyn a elektřina. Naopak výrazně zdražilo zlato, cukr, více než na počátku roku stojí už i ropa. ČTK to řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg je od počátku roku v minusu pět procent.
"Komoditní trhy v posledních týdnech stagnovaly a od počátku roku se tak stále drží ve ztrátě," uvedl Tyleček. Energie ztrácely celou první polovinu roku, v průběhu léta však tyto ztráty výrazně korigovaly a přehouply se do zisku.
Cena severomořské ropy Brent vzrostla letos o 1,9 procenta. Texaský ropný benchmark WTI vzrostl o 5,1 procenta. Cena ropy v posledních měsících pozitivně reagovala na omezování nabídky ze strany OPEC+ a na druhé straně rekordní globální poptávku. Na cenu ropy reagovaly také velkoobchodní i maloobchodní ceny paliv. Nafta je ve srovnání s počátkem roku dražší o 0,35 Kč na litr a benzin o 3,59 Kč na litr.
Cena plynu klesala zvláště v prvních měsících roku a od jara už je relativně stabilní. Od počátku roku cena měsíčního kontraktu v Rotterdamu klesá o 51 procent. Cena kontraktu na rok 2024, který je zásadní pro vývoj cen pro konečné spotřebitele v ČR, klesá od počátku roku o 42 procent. Elektřina se obchoduje v podobném trendu. Cena ročního kontraktu letos klesá o 46 procent. Cena uhlí v Rotterdamu s dodáním v tomto roce letos ztrácí 31 procent.
Cena mědi v srpnu mírně klesala a od počátku roku roste o 0,6 procenta. Cena hliníku šla v poslední době ruku v ruce s mědí, jeho vývoj je však celoročně negativní. Ztráty dosahují na 7,2 procenta. Cena stříbra letos přidává 2,8 procenta a v posledních týdnech měla tendenci k poklesu.
Z nejvíce obchodovaných kovů nejvíce roste zlato. Žlutý kov přidává 6,6 procenta. Stříbro letos mírně posílilo o dvě procenta, doplnil analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba. Platina letos propadla o deset procent. Další technický drahý kov, palladium, zažil ještě větší pád. Jeho cena klesla o 31,3 procenta.
Nižší poptávka po stavebních materiálech vedla v tomto roce k poklesu cen. Primárním impulsem je ochlazení ve stavebnictví. Nejvýraznější je pokles hutních materiálů, které v tomto roce s několika výjimkami klesají o více než třetinu. O pětinu se snížily ceny betonových výrobků.
Klesají také ceny palivového dřeva. Krátce před začátkem topné sezony jsou ceny meziročně nižší přibližně o desetinu. Ovšem cena naštípaného palivového dřeva je vyšší než před rokem, a to i přes relativně nízkou poptávku.
Ze zemědělských komodit nejvyššího růstu dosahuje cukr. Jeho cena v New Yorku letos přidává 25,7 procenta. Cena kávy v New Yorku klesá o 8,7 procenta. Do výrazných ztrát se letos noří kukuřice. Její cena klesá o 31,9 procenta. Propad zaznamenává také pšenice, o 27,7 procenta. Negativní vývoj cen obilovin je důsledkem letošní bohaté úrody a dosud relativně úspěšného řešení exportů ukrajinského obilí, vysvětlil Tyleček.
fd mol
