Analytik: Ceny komodit na trzích letos spíše klesaly, index je v minusu pět pct
Praha 4. září (ČTK) - Ceny komodit na světových trzích letos do konce srpna spíše klesaly, nejvíce zlevnily plyn a elektřina. Naopak výrazně zdražilo zlato, cukr, více než na počátku roku stojí už i ropa. ČTK to řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg je od počátku roku v minusu pět procent.
"Komoditní trhy v posledních týdnech stagnovaly a od počátku roku se tak stále drží ve ztrátě," uvedl Tyleček. Energie ztrácely celou první polovinu roku, v průběhu léta však tyto ztráty výrazně korigovaly a přehouply se do zisku.
Cena severomořské ropy Brent vzrostla letos o 1,9 procenta. Texaský ropný benchmark WTI vzrostl o 5,1 procenta. Cena ropy v posledních měsících pozitivně reagovala na omezování nabídky ze strany OPEC+ a na druhé straně rekordní globální poptávku. Na cenu ropy reagovaly také velkoobchodní i maloobchodní ceny paliv. Nafta je ve srovnání s počátkem roku dražší o 0,35 Kč na litr a benzin o 3,59 Kč na litr.
Cena plynu klesala zvláště v prvních měsících roku a od jara už je relativně stabilní. Od počátku roku cena měsíčního kontraktu v Rotterdamu klesá o 51 procent. Cena kontraktu na rok 2024, který je zásadní pro vývoj cen pro konečné spotřebitele v ČR, klesá od počátku roku o 42 procent. Elektřina se obchoduje v podobném trendu. Cena ročního kontraktu letos klesá o 46 procent. Cena uhlí v Rotterdamu s dodáním v tomto roce letos ztrácí 31 procent.
Cena mědi v srpnu mírně klesala a od počátku roku roste o 0,6 procenta. Cena hliníku šla v poslední době ruku v ruce s mědí, jeho vývoj je však celoročně negativní. Ztráty dosahují na 7,2 procenta. Cena stříbra letos přidává 2,8 procenta a v posledních týdnech měla tendenci k poklesu.
Z nejvíce obchodovaných kovů nejvíce roste zlato. Žlutý kov přidává 6,6 procenta. Stříbro letos mírně posílilo o dvě procenta, doplnil analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba. Platina letos propadla o deset procent. Další technický drahý kov, palladium, zažil ještě větší pád. Jeho cena klesla o 31,3 procenta.
Nižší poptávka po stavebních materiálech vedla v tomto roce k poklesu cen. Primárním impulsem je ochlazení ve stavebnictví. Nejvýraznější je pokles hutních materiálů, které v tomto roce s několika výjimkami klesají o více než třetinu. O pětinu se snížily ceny betonových výrobků.
Klesají také ceny palivového dřeva. Krátce před začátkem topné sezony jsou ceny meziročně nižší přibližně o desetinu. Ovšem cena naštípaného palivového dřeva je vyšší než před rokem, a to i přes relativně nízkou poptávku.
Ze zemědělských komodit nejvyššího růstu dosahuje cukr. Jeho cena v New Yorku letos přidává 25,7 procenta. Cena kávy v New Yorku klesá o 8,7 procenta. Do výrazných ztrát se letos noří kukuřice. Její cena klesá o 31,9 procenta. Propad zaznamenává také pšenice, o 27,7 procenta. Negativní vývoj cen obilovin je důsledkem letošní bohaté úrody a dosud relativně úspěšného řešení exportů ukrajinského obilí, vysvětlil Tyleček.
fd mol
Míra inflace v Turecku se znovu citelně zvyšuje, dostala se na 58,9 procenta
Ankara/Istanbul 4. září (ČTK) - Míra inflace v Turecku v srpnu pokračovala v silném růstu a dostala se na 58,9 procenta. Oznámil to dnes turecký statistický úřad. Nejvíce se zvýšily ceny v kategorii hotely, kavárny a restaurace, kde meziroční vzestup činil 89,3 procenta. Nejslabší meziroční nárůst, téměř o 25 procent, statistici registrují v kategorii bydlení. V červenci míra inflace v Turecku činila 47,8 procenta.
Srpnový růst inflace je výraznější, než čekali analytici. Ti s dalším růstem cen počítali, v průměru ale pouze na 55 procent. Proti červenci se ceny zvýšily o 9,09 procenta po růstu o 9,49 procenta za červenec. Analytici podle agentury Reuters meziměsíčně očekávali zhruba sedmiprocentní vzestup cen.
Inflace v Turecku se citelně zvyšovala až do loňského října, kdy se dostala na 85,5 procenta, maximum za 24 let. Od té doby začala klesat, letos v červnu byla na 38,2 procenta a ocitla se nejníže za rok a půl.
Po květnových volbách, ve kterých byl opět zvolen prezidentem Recep Tayyip Erdogan, Turecko zahájilo změny v hospodářské politice. Do vedení centrální banky nastoupila Hafize Gaye Erkanová, která se tak stala první ženou v čele této instituce. Ministrem financí se stal uznávaný ekonom Mehmet Şimşek.
'Uděláme cokoliv bude nezbytné, abychom dostali inflaci pod kontrolu a pak ji snížili,' uvedl k srpnové statistice ministr Şimşek. 'Jsme zcela odhodláni s inflací bojovat,' napsal na sociální síti X, dříve známé jako Twitter. Opatření se podle něj budou týkat přísnější měnové politiky, úvěrové politiky i příjmové politiky.
Inflace se v Turecku začala zvyšovat po výrazném oslabení kurzu liry a po zvýšení daní. Právě Şimşek se v létě zasadil o změnu dosavadní hospodářské politiky, aby omezil růst cen. Boj s inflací chce podle něj čas a v přechodném období je důležitá zejména trpělivost.
Turecká lira dopoledne vůči dolaru ztrácela přes půl procenta, americká měna se tak pohybovala kolem 26,77 liry. Ještě před dvěma lety stál dolar méně než devět lir. Měnovou krizi koncem roku 2021 podle analytiků způsobil prezident Erdogan, který tlačil na centrální banku, aby snižovala úrokové sazby, ačkoliv ekonomické teorie v časech vysoké inflace doporučují spíše sazby zvyšovat.
Od květnových voleb lira vůči dolaru ztratila asi 25 procent hodnoty. Předtím ji na vyšších úrovních držely administrativní zásahy do měnové politiky.
Výrobní ceny, které se později zpravidla promítnou i do cen spotřebitelských, v srpnu meziročně vzrostly o 49,4 procenta. Meziměsíční růst pak činil 5,89 procenta, uvedl statistický úřad. Meziroční tempo růstu zrychlilo z červencové hodnoty 44,5 procenta, meziměsíční naopak zpomalilo.
spr
