Průzkum: Konsolidačního balíčku se obává 81 procent Čechů
Praha 2. září (ČTK) - Návrh konsolidačního balíčku znervóznil Čechy, jeho dopadů se obává 81 procent lidí. Nejvíce se bojí navyšování DPH u některých produktů, strach z něj mají tři čtvrtiny lidí. Vyplývá to ze srpnového průzkumu společnosti Generali Investments mezi 1000 respondenty. Kvůli strachu o své finance dvě třetiny Čechů šetří na energiích, 60 procent z oslovených také na potravinách.
Vládní balíček má za cíl prostřednictvím více než 50 opatření zpomalit proces zadlužování státu a ozdravit veřejné finance. Celkem 45 procent dotázaných se obává zvýšení daně z nemovitostí. Další pětina respondentů má strach ze snížení podpory stavebního spoření.
"Konsolidační balíček pro Čechy představuje další zásah, který se projeví na jejich peněžence. Celkem 36 procent respondentů v důsledku aktuální inflace uvažuje nad lépe placenou prací," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Zatímco obavy z inflace se mezi Čechy stále drží, ceny energií znervózňují stále méně lidí, ukázal průzkum. Vysokou inflaci i nadále považuje za hlavní důvod svých finančních obav 46 procent respondentů. Naopak dopadů energetické krize se nejvíce obává již pouze čtvrtina, zatímco ještě v polovině minulého roku to bylo 45 procent Čechů. "Pokles cen energií znamená pro spoustu lidí úlevu. Celková inflace ale stále zůstává problémem," dodal Jáč.
Dlouhodobý růst cen také donutil Čechy k přehodnocení finančních výdajů za každodenní aktivity. Meziročně stouplo procento Čechů, kteří omezili návštěvy restaurací. Zatímco ještě před rokem to bylo 45 procent dotázaných, nyní je to více než polovina. Stále více lidí také ruší své předplatné. Na odebírání časopisů nebo používání streamovacích služeb už šetří 22 procent Čechů. Více než třetina dotázaných také omezuje výdaje za své koníčky.
"Proti dopadům inflace se lidé brání velmi podobným způsobem jako v předchozích čtvrtletích. Stále více se zaměřují na úspory a omezení výdajů ve svém každodenním životě. V reakci na rostoucí náklady za základní potřeby, jako jsou potraviny a energie, můžeme pozorovat, že někteří lidé volí úspornější varianty a odkládají nákupy méně nezbytných věcí," uvedl Jáč.
"Pozitivní je naopak to, že stále jen malé procento Čechů šetří na svých dětech. Pouze pět procent šetří na školní výbavě svých dětí, na volnočasových aktivitách svých dětí poté šetří sedm procent Čechů," dodal.
Obavy o své úspory v důsledku současného dění na finančních trzích má 67 procent Čechů. Za poslední půlrok tak více než polovina respondentů změnila způsob, jak zacházejí se svými úsporami, další více než pětina změnu plánuje. Nejčastěji Češi převádějí peníze na lépe úročený spořicí nebo termínovaný účet.
fd rdo
Plnění rozpočtu nemá záviset na odčerpávání dividendy, míní opozice
Praha 1. září (ČTK) - Hospodaření státu podle opozičních politiků nemůže záviset na odčerpávání astronomických dividend z energetické společnosti ČEZ. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ekonomický expert hnutí SPD Hrnčíř tak reagovali na informaci o snížení schodku státního rozpočtu ke konci srpna na 194,6 miliardy korun z červencových 214,1 miliardy korun. Že ke zlepšení hospodaření přispěla dividenda ČEZ ve výši 54 miliard korun, v tiskové zprávě dnes uvedlo i ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za osm měsíců byl nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň byl ale schodek čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. Hrnčíř ČTK řekl, že do konce roku se deficit ještě prohloubí. "Splnění plánu státního rozpočtu zůstává, bez dalších triků či zásadního utlumení investiční aktivity státu, vyloučeno," komentovala Schillerová hospodaření státu na síti X.
Schillerová napsala, že bez extrémní dividendy by bylo hospodaření státu ke konci srpna zhruba na úrovni covidového roku 2020. "K lepšímu výsledku nepomáhá ani speciální půjčka pro ministerstvo dopravy ve výši 24 miliard korun splatná za 18 let, která byla ministry Zbyňkem Stanjurou a Martinem Kupkou (oba ODS) koncipována tak, aby zvýšila příjmy, ale nevstoupila do deficitu státního rozpočtu," uvedla. Zhoršující se výběr daní podle ní potvrzuje hluboké systémové problémy, které od nástupu Stanjury do čela ministerstva narůstají každým měsícem. "Zatímco celkový výběr daní bez pojistného dosáhl jen 60,4 procenta, srpnovým standardem je 65 procent. To jen na úrovni státního rozpočtu znamená, že na daních zůstalo nevybráno 43 miliard korun. V případě DPH pak 17 miliard Kč. V důsledku přeshraničních nákupů pak bezprecedentně klesá i meziroční inkaso spotřebních daní z tabáku," uvedla.
Hrnčíř vedle dividendy ČEZ zmínil také prostředky Evropské unie, o které je podle něj třeba výsledek očistit.
Podle ministerstva financí k meziročnímu růstu příjmů výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a z Národního plánu obnovy, stejně jako rekordní dividenda ČEZ. Vedle toho rostly i příjmy z povinného pojistného a daňové inkaso. Na pojistném stát získal 454,8 miliardy korun, o devět procent více než loni. Z daňových příjmů nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob, na kterém stát získal 123,9 miliardy korun, o 38,3 procenta víc než loni. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 25,2 procenta na 93,9 miliardy korun, rozpočtové příjmy z daně z přidané hodnoty (DPH) vzrostly o 5,2 procenta na 230,7 miliardy korun. Naopak se snížilo inkaso spotřebních daní, které dosáhlo 96,5 miliardy korun, o 4,2 procenta méně než loni. Podle ministerstva je to způsobeno změnou preferencí spotřebitelů tabákových výrobků a také sníženou sazbou spotřební daně na naftu v první polovině roku. Vzhledem k návratu této daně na původní úroveň od srpna ministerstvo očekává, že za celý rok se odvod spotřební daně z minerálních olejů vyrovná.
Na odvodu z mimořádného zisku při výrobě elektřiny zatím stát inkasoval 15,3 miliardy korun. Daň z neočekávaného zisku se v rozpočtu zatím neprojevila, první zálohy jsou splatné v září.
Dnes zveřejněný náčrt plánu státního rozpočtu na příští rok Hrnčíř nechtěl komentovat s tím, že sami jeho autoři ještě mluví o změnách. Schillerová na sociálních sítích konstatovala, že návrh počítá s meziročním snížením deficitu o 43 miliard korun. "Vzhledem k tomu, že daňový balíček pro příští rok zvyšuje daně o 35 miliard korun, je téměř celá konsolidace dána zvyšováním daní. Tak, jak jsme varovali," uvedla.
rem mha
