Plnění rozpočtu nemá záviset na odčerpávání dividendy, míní opozice
Praha 1. září (ČTK) - Hospodaření státu podle opozičních politiků nemůže záviset na odčerpávání astronomických dividend z energetické společnosti ČEZ. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a ekonomický expert hnutí SPD Hrnčíř tak reagovali na informaci o snížení schodku státního rozpočtu ke konci srpna na 194,6 miliardy korun z červencových 214,1 miliardy korun. Že ke zlepšení hospodaření přispěla dividenda ČEZ ve výši 54 miliard korun, v tiskové zprávě dnes uvedlo i ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za osm měsíců byl nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň byl ale schodek čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. Hrnčíř ČTK řekl, že do konce roku se deficit ještě prohloubí. "Splnění plánu státního rozpočtu zůstává, bez dalších triků či zásadního utlumení investiční aktivity státu, vyloučeno," komentovala Schillerová hospodaření státu na síti X.
Schillerová napsala, že bez extrémní dividendy by bylo hospodaření státu ke konci srpna zhruba na úrovni covidového roku 2020. "K lepšímu výsledku nepomáhá ani speciální půjčka pro ministerstvo dopravy ve výši 24 miliard korun splatná za 18 let, která byla ministry Zbyňkem Stanjurou a Martinem Kupkou (oba ODS) koncipována tak, aby zvýšila příjmy, ale nevstoupila do deficitu státního rozpočtu," uvedla. Zhoršující se výběr daní podle ní potvrzuje hluboké systémové problémy, které od nástupu Stanjury do čela ministerstva narůstají každým měsícem. "Zatímco celkový výběr daní bez pojistného dosáhl jen 60,4 procenta, srpnovým standardem je 65 procent. To jen na úrovni státního rozpočtu znamená, že na daních zůstalo nevybráno 43 miliard korun. V případě DPH pak 17 miliard Kč. V důsledku přeshraničních nákupů pak bezprecedentně klesá i meziroční inkaso spotřebních daní z tabáku," uvedla.
Hrnčíř vedle dividendy ČEZ zmínil také prostředky Evropské unie, o které je podle něj třeba výsledek očistit.
Podle ministerstva financí k meziročnímu růstu příjmů výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a z Národního plánu obnovy, stejně jako rekordní dividenda ČEZ. Vedle toho rostly i příjmy z povinného pojistného a daňové inkaso. Na pojistném stát získal 454,8 miliardy korun, o devět procent více než loni. Z daňových příjmů nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob, na kterém stát získal 123,9 miliardy korun, o 38,3 procenta víc než loni. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 25,2 procenta na 93,9 miliardy korun, rozpočtové příjmy z daně z přidané hodnoty (DPH) vzrostly o 5,2 procenta na 230,7 miliardy korun. Naopak se snížilo inkaso spotřebních daní, které dosáhlo 96,5 miliardy korun, o 4,2 procenta méně než loni. Podle ministerstva je to způsobeno změnou preferencí spotřebitelů tabákových výrobků a také sníženou sazbou spotřební daně na naftu v první polovině roku. Vzhledem k návratu této daně na původní úroveň od srpna ministerstvo očekává, že za celý rok se odvod spotřební daně z minerálních olejů vyrovná.
Na odvodu z mimořádného zisku při výrobě elektřiny zatím stát inkasoval 15,3 miliardy korun. Daň z neočekávaného zisku se v rozpočtu zatím neprojevila, první zálohy jsou splatné v září.
Dnes zveřejněný náčrt plánu státního rozpočtu na příští rok Hrnčíř nechtěl komentovat s tím, že sami jeho autoři ještě mluví o změnách. Schillerová na sociálních sítích konstatovala, že návrh počítá s meziročním snížením deficitu o 43 miliard korun. "Vzhledem k tomu, že daňový balíček pro příští rok zvyšuje daně o 35 miliard korun, je téměř celá konsolidace dána zvyšováním daní. Tak, jak jsme varovali," uvedla.
rem mha
Schodek rozpočtu ke konci srpna klesl na 194,6 miliardy korun
Praha 1. září (ČTK) - Schodek státního rozpočtu ke konci srpna klesl na 194,6 miliardy korun z červencových 214,1 miliardy korun. Ke zlepšení hospodaření přispěla dividenda energetické společnosti ČEZ ve výši 54 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za osm měsíců byl nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň byl ale schodek čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl schodek ke konci srpna 231,1 miliardy korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že po slabším daňovém inkasu v prvním pololetí nyní stát získává vyšší daňové příjmy, rozpočet navíc ovlivňují skokové příjmy jako dividenda ČEZ. "Rozpočet se tak vyvíjí podle očekávání a nenaplňují se věštby opozice z křišťálové koule o katastrofickém vývoji schodku. Už v červnu jsem říkal, že výsledek rozpočtu bude v září lepší než v červnu, což se nyní naplnilo," uvedl. Vláda podle něj dělá vše pro udržení plánovaného schodku 295 miliard korun.
Rozpočtové příjmy ke konci srpna dosáhly 1,245 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 21,7 procenta. Výdaje vzrostly o 14,8 procenta na 1,44 bilionu korun.
Meziročnímu růstu příjmů podle ministerstva financí výrazně přispěly prostředky z Evropské unie a z Národního plánu obnovy, stejně jako rekordní dividenda ČEZ. Vedle toho rostly i příjmy z povinného pojistného a daňové inkaso. Na pojistném stát získal 454,8 miliardy korun, o devět procent víc než loni. Z daňových příjmů nejrychleji rostl výnos daně z příjmu právnických osob, na kterém stát získal 123,9 miliardy korun, o 38,3 procenta víc než loni. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 25,2 procenta na 93,9 miliardy korun, rozpočtové příjmy z daně z přidané hodnoty (DPH) vzrostly o 5,2 procenta na 230,7 miliardy korun.
Naopak se snížilo inkaso spotřebních daní, které dosáhlo 96,5 miliardy korun, o 4,2 procenta méně než loni. Podle ministerstva je to způsobeno změnou preferencí spotřebitelů tabákových výrobků a také sníženou sazbou spotřební daně na naftu v první polovině roku. Vzhledem k návratu této daně na původní roveň od srpna ministerstvo očekává, že za celý rok se odvod spotřební daně z minerálních olejů vyrovná.
Na odvodu z mimořádného zisku při výrobě elektřiny zatím stát inkasoval 15,3 miliardy korun. Daň z neočekávaného zisku se v rozpočtu zatím neprojevila, první zálohy jsou splatné v září.
Na výdajové straně rozpočtu tvořily nejvýznamnější položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 577,7 miliardy korun. Z toho 454,8 miliardy korun šlo na výplatu důchodů, jejich objem meziročně vzrostl o 18,9 procenta. Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 118,1 procenta na 98,3 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 56,6 miliardy korun. Na obsluhu státního dluhu šlo z rozpočtu 40,1 miliardy korun, o 41,9 procenta víc než loni.
Kapitálové výdaje státu meziročně narostly o 14,7 procenta na 115,7 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury na které stát použil 39,1 miliardy korun. Kapitálové výdaje směřovaly také na investiční nákupy ministerstva obrany, do programu Nová zelená úsporám nebo na investice v zemědělském sektoru.
Hospodaření státu v milionech korun:
leden-srpen 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
saldo -89.578 -78.673 -87.275 -67.022 -36.213 -14.758 18.969 81.189 15.632 14.773 -15.382 -230.256 -298.080 -231.100 -194.610
Zdroj: Ministerstvo financí
str rdo
