Inflace v eurozóně v srpnu zůstala na 5,3 procenta, čekalo se zmírnění růstu
Brusel 31. srpna (ČTK) - Míra inflace v eurozóně se v srpnu nezměnila a zůstala na 5,3 procenta, uvedl dnes v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Analytici přitom čekali další zmírnění tempa růstu, a to na 5,1 procenta. Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, se podle očekávání snížila na 5,3 procenta z červencové hodnoty 5,5 procenta. Nejvyšší inflaci v eurozóně má Slovensko.
Míra inflace nadále zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem, který pro cenovou stabilitu stanovila Evropská centrální banka (ECB). Ta očekává, že na tuto hodnotu se inflace dostane ke konci roku 2025, což ale mají někteří zástupci centrální banky za příliš pozdě.
V rychlém odhadu nejsou data za ty členské země Evropské unie, které nejsou zároveň v eurozóně. Tuto širší statistiku zveřejní Eurostat v září.
Nejvíce se v srpnu zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční růst dosáhl 9,8 procenta. Je to ale zpomalení proti červencovému tempu 10,8 procenta. Druhý nejvýznamnější vliv na inflaci měly v srpnu služby, kde růst zpomalil na 5,5 procenta z červencových 5,6 procenta. Ceny energií se meziročně snížily o 3,3 procenta, a navázaly tak na červencový pokles o 6,1 procenta.
Z dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší srpnovou inflaci Slovensko, kde činila 9,6 procenta. Snížila se však z červencové hodnoty 10,2 procenta. Nejnižší inflaci v eurozóně měly v srpnu Belgie a Španělsko, a to 2,4 procenta. Trojici zemí s nejnižší inflací uzavírá Kypr se třemi procenty.
ECB ve snaze bojovat s vysokou inflací od loňska zvyšuje základní úrokové sazby. V červenci základní úrok zvýšila o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu a dostala se na rekordních 3,75 procenta.
V názoru na to, zda ECB zvýší úroky i v září, nebo zda je už měnit nebude, jsou však analytici rozděleni. Trh se přiklání k možnosti, že centrální banka v září zvyšování úroků pozastaví a později v letošním roce je zvýší naposledy. Od poloviny příštího roku analytici většinou počítají se snižováním úroků.
lsk spr
Švýcarská banka UBS měla díky převzetí Credit Suisse rekordní zisk
Curych 31. srpna (ČTK) - Největší švýcarská banka UBS vykázala ve druhém čtvrtletí rekordní zisk 28,88 miliardy dolarů (637,7 miliardy Kč). K výsledku přispělo převzetí konkurenční banky Credit Suisse, protože kupní cena za bývalou druhou největší banku v zemi byla výrazně nižší než cena účetní. UBS v dnešním sdělení zároveň uvedla, že chce plně integrovat švýcarské bankovní aktivity Credit Suisse do své skupiny, což si v příštích letech vyžádá ve Švýcarsku zrušení 3000 pracovních míst. Název Credit Suisse v příštích letech zanikne.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali zisk 12,8 miliardy USD. Výsledky za druhé čtvrtletí jsou první, které zahrnují i Credit Suisse. Před rokem UBS vykázala zisk 2,1 miliardy USD.
"Naše analýza jasně ukazuje, že plná integrace je nejlepším výsledkem pro UBS, naše akcionáře i švýcarskou ekonomiku," uvedl generální ředitel Sergio Ermotti. "Oba švýcarské subjekty budou fungovat odděleně až do jejich plánované právní integrace v roce 2024, postupná migrace klientů do systémů UBS by měla být dokončena v roce 2025," dodal.
Ermotti řekl, že kvůli integraci bank bude nutné zrušit 1000 pracovních míst. Toto propouštění by mělo začít koncem roku 2024. Dalších 2000 míst zanikne v příštích letech, a to kvůli hluboké restrukturalizaci Credit Suisse. Většina míst však má zaniknout v rámci přirozeného úbytku zaměstnanců, odchodů do důchodu a interní mobility. UBS po sloučení s Credit Suisse měla celkem zhruba 120.000 zaměstnanců.
UBS, která je největším správcem aktiv na světě, rovněž zvýšila odhad úspor nákladů, které od transakce očekává. Do konce roku 2026 předpovídá úsporu deset miliard dolarů, dřívější odhad předpokládal do roku 2027 úsporu osm miliard USD. Většina úspor má pocházet ze snížení počtu zaměstnanců.
Credit Suisse vykázala ve druhém čtvrtletí čistý odliv aktiv za 39 miliard švýcarských franků (přes 979 miliard Kč). To ukazuje, že záchrana nedokázala zastavit ztrátu důvěry ve značku. UBS však uvedla, že tempo odlivu bylo pomalejší než v předchozích čtvrtletích a v červnu už naopak zaznamenala příliv aktiv. Analytici upozorňují, že udržení stávajících klientů Credit Suisse je považováno za hlavní cíl, pokud chce UBS tento náročný obchod úspěšně dokončit.
Credit Suisse se letos v březnu dostala do tak vážných problémů, že začala ohrožovat finanční stabilitu globálního bankovního sektoru. Do věci se proto vložila švýcarská vláda, centrální banka a regulační orgány, které dojednaly záchranu banky v podobě jejího převzetí rivalem UBS. Spojení se tak stalo prvním spojením dvou globálních a systémově významných bank. Pro UBS to vytvořilo příležitosti i rizika. Na jedné straně analytici uvádějí, že UBS získala Credit Suisse "za hubičku", pouhé tři miliardy švýcarských franků, a zároveň získala velkou základnu aktiv, dobré vztahy s klienty a talentované zaměstnance.
Akcie UBS si od oznámení převzetí připsaly zhruba 30 procent a jsou na nejvyšší úrovni za 15 let. Zároveň však analytici upozorňují, že složitost a uspěchanost dohody přinášejí významná rizika pro realizaci transakce, protože UBS musí razantně snižovat počet pracovních míst, zmenšit objem investičního bankovnictví Credit Suisse a zvládnout odliv klientů.
irl spr
