Bundesbank: Německá ekonomika bude ve třetím čtvrtletí zřejmě opět stagnovat
Frankfurt 21. srpna (ČTK) - Německé hospodářství bude ve třetím čtvrtletí pravděpodobně pokračovat ve stagnaci, předpověděla dnes německá centrální banka. Ve své pravidelné měsíční zprávě o vývoji ekonomiky rovněž varovala, že cenové tlaky zůstávají vysoké a narůstá riziko, že inflace se bude po delší dobu držet nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB).
'Německá ekonomika se nadále nachází ve slabé fázi,' uvedla Deutsche Bundesbank, jak se německá centrální banka oficiálně nazývá. 'Ve třetím čtvrtletí zřejmě zůstane výkon německého hospodářství bez větších změn,' dodala. Poukázala v této souvislosti rovněž na negativní hospodářské dopady vysokých úrokových sazeb, pomocí kterých se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa ve druhém čtvrtletí zůstal beze změny po poklesu o 0,1 procenta v prvním kvartálu. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
Inflace v Německu se loni podle metodiky Evropské unie vyšplhala až na 11,6 procenta, od té doby však výrazně zpomalila. V červenci meziroční růst spotřebitelských cen zvolnil na 6,5 procenta z červnových 6,8 procenta.
Bundesbank dnes uvedla, že v příštích měsících se bude inflace v Německu pravděpodobně dál snižovat, zejména díky zlevňování energií. Varovala však, že pokles inflace bude brzdit silný růst mezd. 'To je jeden z hlavních důvodů, proč by se inflace mohla ještě delší dobu držet nad dvěma procenty,' dodala centrální banka. Poukázala i na riziko možného opakování cenových šoků u energií.
ECB loni v červenci v reakci na vzestup inflace v eurozóně zahájila zvyšování úrokových sazeb. Předtím základní sazbu několik let držela na rekordním minimu nula procent. Minulý měsíc ECB zvýšila svou základní sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Statistický úřad Eurostat minulý týden potvrdil, že inflace v eurozóně minulý měsíc klesla na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta. Loni v červenci přitom inflace dosahovala 8,9 procenta.
pmh spr
Maďaři kvůli inflaci masově vybírají peníze z bank a nakupují vládní dluhopisy
Budapešť 21. srpna (ČTK) - Maďaři nevěří, že se ekonomická situace v zemi zlepší a že spotřebitelské ceny půjdou dolů. Kvůli inflaci, která je teď nejvyšší v Evropské unii, masově vybírají úspory z bank. Nakupují za ně vládní dluhopisy, neboť předpokládají, že stát nezkrachuje. S odkazem na údaje maďarské centrální banky o tom píše agentura Bloomberg a další média.
Banky v Maďarsku aktuálně nabízejí úrokovou sazbu 12,5 procenta. Míra inflace v zemi v červenci činila 17,5 procenta, i když se posledních šest měsíců snižuje z lednového maxima 25,7 procenta, což byla nejvyšší hodnota za posledních téměř 15 let.
Střadatelé ve druhém čtvrtletí zvýšili držení domácích vládních dluhopisů téměř o 1,4 bilionu forintů (800 miliard Kč), což je o 13,5 procenta více než ve stejném období loni. Zároveň lidé v Maďarsku měli o 1,9 bilionu forintů méně v hotovosti a na bankovních vkladech, což představuje meziroční pokles o 10,7 procenta, uvedla minulý týden centrální banka.
Data podle Bloombergu ukazují, že přesuny úspor se konaly, už když vláda premiéra Viktora Orbána v červnu oznámila zvláštní 13procentní daň z úroků získaných z bankovních vkladů. Vláda tehdy uvedla, že chce zvýšit poptávku po maďarských vládních dluhopisech.
Orbán obhajoval podle něj vlastenecké nákupy dluhopisů v době, kdy Evropská unie zadržuje asi 28,7 miliardy eur (bezmála 690 miliard Kč) z finančních prostředků vyčleněných pro Maďarsko. Brusel krok zdůvodňuje obavami z úplatků a o stav právního státu v Maďarsku. S tím vláda v Budapešti nesouhlasí a tvrdí, že Brusel ji trestá za to, že na některé otázky v EU má jiný názor.
Vláda v Budapešti také omezila schopnost správců investičních fondů investovat do jiných aktiv, než jsou dluhopisy. Snažila se tak snížit úvěrové náklady.
Maďaři si většinou nakoupili dluhopisy navázané na inflaci. Objem retailových dluhopisů tohoto druhu, tedy těch, které drží drobní investoři, vzrostl v první polovině letošního roku o 37 procent na 5,9 bilionu forintů.
Růst spotřebitelských cen se může ve čtvrtém čtvrtletí dostat pod deset procent, řekl Orbán. Rychlý přesun bankovních vkladů bedlivě sleduje centrální banka, která bankám minulý týden sdělila, aby zintenzivnily řízení likvidity tak, aby se vyhnuly dalším kontrolám.
vjn spr
