Český HDP letos podle MF klesne o 0,2 pct., celoroční inflace bude 10,9 pct.
Praha 18. srpna (ČTK) - Českou ekonomiku letos čeká pokles o 0,2 procenta, příští rok hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 2,3 procenta. Celoroční inflace letos bude 10,9 procenta, příští rok tempo růstu spotřebitelských cen klesne na 2,8 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň uvedl, že neočekává prodloužení kompenzací vysokých cen energií do příštího roku. Vláda také zváží, zda bude v dalších dvou letech uplatňovat daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax.
Po hospodářské stagnaci z prvního pololetí podle ministerstva ekonomika ve třetím a čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně poroste, růst ale bude slabší než v loňském roce. Brzdí ho zejména utlumená spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace. Nízké jsou také investice, a to především v soukromém sektoru. Hlavním motorem ekonomiky je exportní aktivita firem, uvedl Stanjura.
Ministerstvo zhoršilo výhled od dubnové predikce, v níž čekalo letošní růst HDP 0,1 procenta a příští rok tři procenta. Je také pesimističtější než Česká národní banka (ČNB), která letos čeká růst 0,1 procenta a příští rok 2,3 procenta.
Prognóza už zohledňuje dopad vládního konsolidačního balíčku. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic řekl, že podle ekonomických modelů balíček sníží HDP zhruba o 0,3 procenta. Spuštění balíčku je ale podle něj vhodně načasováno, protože ekonomika už překoná stagnaci a bude v růstové fázi.
Prognóza také předpokládá letošní deficit sektoru vládních institucí 3,6 procenta HDP po loňských 3,2 procenta HDP. Zadlužení vládních institucí by se mělo zvýšit na 44,7 procenta HDP z loňských 44,2 procenta HDP.
Stanjura dnes znovu vyjádřil přesvědčení, že se podaří splnit plánovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun. Podle něj ale bude třeba upravit strukturu výdajů vzhledem k růstu mandatorních plateb. Úspory by měly dosáhnout 15 až 20 miliard korun a budou v provozní oblasti, nedotknou se investic. Ve středu Stanjura řekl, že čeká dohodu o úsporách do poloviny září.
Ministr také uvedl, že nepředpokládá prodloužení kompenzačních opatření kvůli vysokým cenám energií za konec letošního roku, ale ani jejich zkrácení. V souvislosti s ukončením kompenzačních opatření připravuje Stanjura také debatu o tom, zda bude stát i v příštím roce uplatňovat windfall tax. Daň, která se vztahuje na některé firmy z energetického, petrochemického a bankovního sektoru, by podle zákona měla platit pro zdaňovací období let 2023 až 2025. Ministr ale upozornil že účelem daně bylo pokrýt mimořádné náklady, které po konci kompenzačních opatření už nebudou vznikat.
Objem vybrané windfall tax zatím není možné odhadnout, zálohu za první tři čtvrtletí odvedou firmy v září. Loni při sestavování státního rozpočtu na letošní rok ministerstvo financí očekávalo celkový výnos windfall tax 85 miliard korun, letos v dubnu odhad přehodnotilo na 28 miliard korun s ohledem na vývoj cen energií.
str ptd
Analytici: Za propadem ceny zlata je posilování dolaru
Praha 16. srpna (ČTK) - Za propadem ceny zlata v posledních týdnech je především posilování amerického dolaru v důsledku zvyšování úrokových sazeb v USA. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Zlato od začátku roku zlevnilo o tři procenta na dnešních 1907 USD, tedy asi 42.100 Kč, za unci, což odpovídá 31,1 gramu.
"Za poklesem ceny zlata v posledních týdnech stojí posilování amerického dolaru a očekávání trhů, že americká centrální banka Fed ponechá po svém posledním zasedání úrokové sazby na současných hodnotách po delší dobu," řekl ČTK analytik Golden Gate Pavel Řihák. Cena zlata od posledního červencového zasedání Fed klesla v dolarech o 3,5 procenta. Pro české investory byl podle něj díky oslabení koruny pokles o 1,5 procenta.
"Od začátku května se cena jedné unce zlata propadla o 160 dolarů a aktuálně tak atakuje psychologickou hranici 1900 dolarů. Na této úrovni byla cena zlata naposledy na přelomu června a července. Ač by cenám zlata měla přát aktuální nejistota kolem kondice globální ekonomiky, opak je pravdou. Cena zlata skáče, jak píská americký dolar. A právě ten v posledních týdnech opět výrazně posiluje," uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Vysoké úrokové sazby jsou pro cenu zlata nepříznivé, protože prohlubují nevýhodu žlutého kovu proti investicím přinášejícím úroky, jako jsou například dluhopisy.
Americký dolar také podle Lejska posiluje kvůli nejistotě ohledně dalšího nastavení měnové politiky v USA. Poukázal na to, že úrokové sazby v USA vzrostly za posledních 17 měsíců jedenáctkrát. Do konce roku podle něj hrozí ještě jedno zvýšení úrokových sazeb. Producentská inflace za červenec a retailové tržby ukázaly na další inflační tlaky v americké ekonomice, míní.
Ač je úroveň 1900 USD za troyskou unci velmi silnou psychologickou rezistencí, při dalším posilování dolaru se může zlato propadnout ještě níže, odhadl Lajsek. Vyloučit tak podle něj nelze ani přiblížení k minimům z března, která byla kolem 1800 dolarů. Prohlášení zástupců americké centrální banky zatím spíše nahrávají dalšímu zvýšení úrokových sazeb, naopak trh navýšení již neočekává, řekl analytik. Právě tento kontrast působí na posilování dolaru, podotkl.
Pro zlato aktuálně nehovoří ani žádné zásadní makroekonomické důvody. Slabý výkon čínské ekonomiky může snížit poptávku po špercích. Výrazně výše by cenám zlata mohla podle Lajska pomoci asi jen eskalace situace mezi Ukrajinou a Ruskem, případně další pokus o převrat v Rusku. Čas zlata však podle analytika může přijít příští rok. Pokud by USA čekalo delší období stagflace, tedy vyšší inflace s nulovým ekonomickým růstem, může zlato dosáhnout i na historický rekord, uvedl. V dobách ekonomické nejistoty může být právě zlato jedním z nejlepších aktiv, uzavřel analytik.
fd ptd
