Inflace pokračovala ve zpomalování, v červenci klesla na 8,8 procenta
Praha 10. srpna (ČTK) - Spotřebitelské ceny v červenci meziročně vzrostly o 8,8 procenta. Inflace tak pokračovala ve zpomalování, když v červnu činila 9,7 procenta. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o 0,5 procenta, vyplývá z údajů které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků přispělo ke zvolnění meziroční inflace především pomalejší zdražování potravin a energií. Odborníci a Česká národní banka (ČNB) se shodují, že v dalších měsících bude snižování inflace pokračovat.
I přes zpomalení patřila česká inflace v Evropě k vyšším, vyplývá z analýzy investiční platformy Portu. Nejvyšší inflaci mělo nadále Maďarsko, kde v červenci byla 17,6 procenta. Ze sousedních zemí byla inflace vyšší na Slovensku, kde činila 10,9 procenta, a v Polsku, kde byla 10,8 procenta. V Rakousku ale byla sedm procent a v Německu 6,2 procenta. Nejnižší inflaci v Evropě zaznamenal Kypr s hodnotou 1,46 procenta.
"Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v oslabování meziročního růstu. Na tento vývoj měly výrazný vliv ceny potravin. Ty již od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 procenta. Oproti minulému měsíci ceny potravin klesly o 0,8 procenta," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 9,5 procenta, ceny služeb o 7,6 procenta.
Ceny potravin budou podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové po zbytek roku klesat, výjimkou bude vepřové maso. "Pevně doufám, že snižování cen bude pokračovat, i když těžko se náklady (zemědělců) vrátí na úroveň před válkou na Ukrajině," řekla Večeřová.
Červencová inflace byla o 0,1 procentního bodu pod prognózou ČNB, když byl pomalejší růst cen potravin. Vývoj cen podle centrální banky potvrzuje trend z prognózy, že inflace bude zpomalovat do září. Potom se podle ČNB projeví statistický dopad loňského úsporného tarifu na energie, který loni snížil srovnávací základnu. Na začátku příštího roku podle prognózy ČNB inflace skokově klesne ke dvěma procentům.
Analytici předpokládají, že inflace bude zpomalovat i v dalších měsících, i když menším tempem než dosud. Riziko ale představuje vývoj cen pohonných hmot. "V srpnu už by k dalšímu poklesu meziroční inflace nemuselo dojít. Inflaci totiž výrazně podpoří aktuální zdražování pohonných hmot, které odráží nejen vyšší spotřební daň na naftu, ale i vyšší cenu ropy na světových trzích. K tomu se přidá i nízká základna v podobě značného poklesu cen pohonných hmot v loňském srpnu. Kombinace těchto efektů může přidat k meziroční inflaci v srpnu odhadem 0,4 procentního bodu," uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Za celý letošní rok odhadují analytici průměrnou inflaci kolem 11 procent. "Zásadní bude, zda se inflaci podaří klesnout k hranici dvou procent na začátku příštího roku. Pravidelné lednové přeceňování ukáže, jaká jsou skutečná inflační očekávání," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Připomněl, že dvouprocentní nebo nižší inflace byla naposledy v prosinci 2018.
str rot
Slováky čekají vyšší splátky hypoték, většina domácností to podle úřadů zvládne
Bratislava 9. srpna (zpravodaj ČTK) - Přibližně polovinu hypotečních dlužníků na Slovensku čeká v příštích třech letech přehodnocení úrokové sazby z úvěru, většina domácností by vyšší splátky po růstu úrokových sazeb ale měla zvládnout. Informovalo o tom slovenské ministerstvo financí. Podle bank je riziko nesplácení půjček zatím nízké. Téma hrozících vyšších splátek z úvěru na bydlení využily některé politické strany v kampani před zářijovými parlamentními volbami.
Úrokové sazby z úvěrů na bydlení na Slovensku se z loňské úrovně kolem jednoho procenta ročně zvýšily letos asi ke čtyřem procentům. Dražší půjčky souvisí kromě jiného s obecným zpřísňováním měnové politiky centrálními bankami v reakci na vysokou inflaci.
Takzvaná refixace hypotečních úvěrů, tedy přehodnocení úrokové sazby po skončení sjednaného období platnosti aktuálního úročení půjčky, se na pětimilionovém Slovensku podle ministerstva financí dotkne 13 procent domácností. Dodatečné výdaje na vyšší splátky dosáhnou v průměru sedmi procent příjmů klientů bank. Nárůst splátek by neměl být výrazný i kvůli tomu, že dlužníci část hypotečního úvěru už splatili.
Slovenská bankovní asociace (SBA) uvádí, že díky měnové politice Evropské centrální banky (ECB) není nárůst úrokových sazeb na Slovensku tak vysoký jako například v České republice. Slovensko se jako členská země eurozóny řídí rozhodnutími ECB, která naposledy v červenci zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Klíčová sazba České národní banky (ČNB) činí sedm procent.
SBA minulý týden uvedla, že riziko nesplácení úvěrů na bydlení na Slovensku zůstává nízké a že refixace hypotečních úvěrů začala už na konci loňského roku.
Některé politické strany už využily téma zvyšování úrokových sazeb z úvěrů v kampani před předčasnými volbami. Například nejpopulárnější strana Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica chce v případě volebního úspěchu zavést státní příspěvek k hypotečním úvěrům a ke snížení úrokové sazby by podle ní měly přispět i samotné banky. Strana Hlas-sociální demokracie pak vybídla banky k předložení návrhů na ulehčení splácení úvěrů, v opačném případě pohrozila, že po volbách budou banky čelit tvrdým opatřením státu.
Adrian Bobok spr
