Ceny v průmyslu v září zpomalily meziroční růst, v zemědělství zmírnily pokles
Praha 16. října (ČTK) - Ceny průmyslových výrobců v Česku rostou v meziročním srovnání šest měsíců v řadě, v září růst zpomalil na 0,6 procenta. Naopak ceny v zemědělství 17 měsíců klesají, v září to bylo o 0,2 procenta. Ceny stavebních prací byly v září meziročně vyšší o 1,9 procenta a ceny tržních služeb pro podniky se zvýšily o 3,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
V meziměsíčním srovnání ceny v průmyslu klesly o 0,2 procenta a v zemědělství stouply o 2,1 procenta. Ve stavebnictví byly ceny proti srpnu vyšší o 0,4 procenta a ceny tržních služeb pro podniky meziměsíčně vzrostly o 1,3 procenta.
Ceny průmyslových výrobců v září zpomalily meziroční růst ze srpnových 1,1 procenta. V září meziročně stouply ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu o pět procent, motorových vozidel, přívěsů a návěsů o téměř tři procenta a oprav, údržby a instalace strojů a zařízení o 4,7 procenta. Naopak nižší byly zejména ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných výrobků.
"Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly ceny výrobků investiční povahy o 2,8 procenta. Snížily se ceny meziproduktů o 0,9 procenta a energií o 0,1 procenta. Ceny průmyslových výrobců bez energií byly meziročně vyšší o 0,9 procenta," uvedli statistici.
V zemědělství ceny v září zpomalily meziroční pokles ze srpnových 0,5 procenta. V rostlinné výrobě ceny klesly o 2,9 procenta. Brambory zlevnily o víc než pětinu a obiloviny zhruba o šest procent. Naopak ovoce zdražilo téměř o třetinu a o asi pět procent stoupla cena olejnin. V živočišné výrobě byly ceny vyšší o 4,1 procenta. Ceny skotu se zvýšily o 8,9 procenta a mléka o 13,8 procenta. Naopak zhruba o desetinu zlevnily vejce a drůbež, ceny prasat pak klesly o 8,8 procenta.
Ceny stavebních prací zrychlily meziroční růst na 1,9 procenta ze srpnových 1,7 procenta. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví se meziročně nezměnily, stejně jako v srpnu.
Ceny tržních služeb pro podniky byly meziročně vyšší o 3,4 procenta, stejně jako v srpnu. Ceny za reklamní služby a průzkum trhu vzrostly o téměř deset procent, stejně jako ceny za služby v oblasti zaměstnání. Ceny za služby v oblasti nemovitostí stouply asi o osm procent a za právní a účetnické služby o necelých pět procent. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 2,9 procenta, stejně jako v srpnu.
fsl rdo
Česko si v ekonomické svobodě pohoršilo, je 22. na světě
Praha 16. října (ČTK) - Česko je dvaadvacátou ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. Proti loňskému revidovanému žebříčku si pohoršilo o čtyři příčky, ekonomická svoboda se ale zhoršila i v absolutním hodnocení. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Institut liberálních studií. Ekonomicky nejsvobodnější zemí světa je Hongkong, žebříček uzavírá Venezuela.
Index se zveřejňuje od roku 1996. Letos zveřejněné údaje vycházejí z dat roku 2022. Zpoždění je způsobeno tím, že je nutné počkat na údaje ze 165 zemí světa. Index se skládá z pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace. Dalším faktorem je měnové prostředí dané země a inflační prostředí.
"Ekonomická svoboda v České republice setrvale klesá od roku 2016, jedinou výjimkou byl druhý pandemický rok 2021, který byl o kousek svobodnější než první rok pandemie. Jde o velmi znepokojivý trend," uvedl k aktuálním výsledkům indexu ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek. Česko si podle indexu mírně polepšilo ve čtyřech z pěti hodnocených kategoriích, výrazně ale ztratilo v oblasti inflačního prostředí. V roce 2022 nabrala v Česku na síle inflační vlna, když průměrná roční inflace dosáhla 15,7 procenta.
Ve středoevropském regionu nicméně Česko stále patří mezi ekonomicky svobodnější země. Nejlépe index hodnotí Německo, které je na 16. místě. O příčku za Českem skončilo Rakousko, Slovensko obsadilo 45. pozici, Maďarsko 55. a Polsko 70.
Podle Institutu liberálních studií je v zemích s vyšší mírou ekonomické svobody větší prosperita, lidé se dožívají vyššího věku a mají více občanských svobod. V zemích v první čtvrtině žebříčku žije v extrémní chudobě s příjmem méně než 1,90 dolaru (44 korun) na den jedno procento obyvatel, zatímco v zemích v poslední čtvrtině žebříčku to je 30 procent. Rozdíl ve střední délce života mezi ekonomicky nejsvobodnějšími a nejméně svobodnými státy je 15 let. "Kde mohou lidé sledovat vlastní štěstí a činit svoje vlastní rozhodnutí, vedou šťastnější a zdravější životy ve větší prosperitě," řekl Pánek.
str ptd
