ČNB zhoršila výhled ekonomiky, čeká letos růst HDP 0,1 procenta
Praha 3. srpna (ČTK) - Česká národní banka v nové prognóze zhoršila výhled vývoje české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle ní letos vzroste o 0,1 procenta, v květnu předpokládala růst 0,5 procenta. Centrální banka zároveň zlepšila odhad celoroční inflace, která by podle ní měla dosáhnout 11 procent. V květnu odhadovala, že inflace bude 11,2 procenta.
"Letos bude ekonomika stagnovat. Domácí poptávka se ve druhé polovině roku odrazí ode dna," řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Hospodářské oživení by podle ČNB mělo přijít v příštím roce, kdy bude růst HDP 2,3 procenta. I v tomto případě ale centrální banka svou prognózu revidovala směrem dolů proti květnu, kdy očekávala tříprocentní růst. V roce 2025 podle ní HDP vzroste o 2,7 procenta.
Meziroční inflace, která byla v červnu 9,7 procenta, bude podle Michla v nadcházejících měsících pokračovat v poklesu, který se ale v říjnu zastaví. Důvodem bude loňské statistické započítání vládního úsporného tarifu jako snížení cen elektřiny a plynu. V příštím roce se meziroční inflace dostane ke dvěma procentům, ale jádrová inflace, jež zahrnuje komodity, které nepodléhají cenové regulaci, a potraviny a pohonné hmoty, které podléhají velkým cenovým výkyvům, zůstane nad třemi procenty, tedy mimo toleranční pásmo ČNB.
Průměrná inflace v příštím roce by měla být podle ČNB 2,1 procenta, proti předchozí prognóze odhad nezměnila. V roce 2025 centrální banka očekává celoroční růst spotřebitelských cen o 1,7 procenta.
ČNB ve své dnešní prognóze také předpokládá slabší korunu, než očekávala v květnu. Letošní průměrný kurz by měl být 23,90 CZK/EUR, v předchozí predikci centrální banka očekávala 23,70 CZK/EUR. V příštím roce by měl průměrný kurz oslabit na 24,70 CZK/EUR, předchozí prognóza centrální banky počítala s kurzem 24,30 CZK/EUR.
Michl zdůraznil, že centrální banka má nadále zájem o silnou korunu, protože pomáhá tlumit vnější inflační tlaky. Podle něj ale je nutným předpokladem také silná domácí ekonomika.
str rot
Britská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrok na 5,25 pct.
Londýn 3. srpna (ČTK) - Britská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,25 procenta. Banka se zvyšováním úroků snaží bojovat s vysokou inflací a v prohlášení také varovala, že náklady na půjčky pravděpodobně zůstanou po nějakou dobu vysoké. Měnový výbor Bank of England (BoE) zvýšil hlavní úrok už počtrnácté za sebou a základní sazba v Británii je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.
Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali zvýšení o čtvrt procentního bodu. Někteří však spekulovali, že by BoE mohla zopakovat červnový překvapivý krok a zvýšit úrok až o půl procentního bodu, protože inflace nadále zůstává vysoká.
Na rozdíl od centrální banky USA (Fed) nebo Evropské centrální banky (ECB), které minulý týden rovněž zvýšily sazby o čtvrt procentního bodu, BoE příliš nenaznačila, že by zvyšování sazeb mělo skončit. Británie totiž stále bojuje s vysokou inflací, která se sice v červnu snížila na 7,9 procenta, je však stále nejvyšší ve srovnání s dalšími předními světovými ekonomikami a daleko od dvouprocentního cíle BoE.
Banka nyní očekává, že do konce letošního roku inflace zpomalí na 4,9 procenta. To je výraznější snížení, než odhadovala v květnu. K dvouprocentnímu cíli se však má inflace vrátit až ve druhém čtvrtletí roku 2025, tedy o tři měsíce později, než předpokládala v květnu.
Ekonomika země je podle banky překvapivě odolná. V letošním a příštím roce podle nové prognózy čeká zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta a v roce 2025 o 0,25 procenta. V květnu předpověděla, že HDP letos stoupne o 0,25 procenta. Mezinárodní měnový fond nedávno uvedl, že podle jeho prognózy britská ekonomika letos vzroste o 0,4 procenta, což bude druhý nejpomalejší růst ze zemí skupiny G7 po Německu.
Britská ekonomika, kterou zasáhl šok z brexitu, ale také pandemie nemoci covid-19 a nárůst cen plynu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, se v letošním roce zatím vyhnula všeobecně očekávané recesi. Na rozdíl od většiny ostatních velkých bohatých ekonomik se však zatím jen stěží zotavila na úroveň z doby před pandemií.
Bank of England začala zvyšovat náklady na úvěry jako první z velkých centrálních bank v prosinci 2021. Kritici ji však obviňují z nedostatečně razantního postupu.
irl jd
