Schodek rozpočtu na konci července byl 214,1 miliardy korun, od června klesl
Praha 1. srpna (ČTK) - Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.
"Červenec je druhý měsíc po sobě, kdy schodek klesá, za samotný červenec hospodařil rozpočet meziročně o 11 miliard korun lépe, a dosáhl tak mírného přebytku 1,2 miliardy korun. Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a dosáhneme-li s ostatními ministry shody na úsporách zhruba ve výši 20 miliard korun, podaří se nám dodržet plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard korun," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ekonom společnosti Deloitte Václav Franče ale vyjádřil pochybnosti o dodržení plánovaného schodku i přes očekávaný příjem rekordní dividendy energetické společnosti ČEZ a inkaso daně z neočekávaného zisku. "Problémy na výdajové straně - štědré důchody, štědrá, a tedy nákladná pomoc proti energetické krizi a vysoké a rostoucí náklady na obsluhu dluhu - zůstávají," uvedl.
Rozpočtové příjmy ke konci července dosáhly 1,068 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 17,2 procenta. Výdaje ke konci července byly 1,282 bilionu korun, proti předchozímu roku vzrostly o 16,2 procenta.
Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil, že na rozdíl od předchozích tří let se saldo rozpočtu v červenci nezhoršilo. "Pozitivním překvapením bylo v červenci inkaso daně z příjmů právnických osob, to bylo za samotný červenec vyšší meziročně o 12 miliard korun," uvedl.
Podle údajů ministerstva financí příjmové straně rozpočtu pomáhá zejména vyšší výběr daně z příjmu právnických osob. Stát na ní do konce července inkasoval 122,2 miliardy korun, o 37 procent víc než v loňském roce. Vedle toho přináší dodatečné příjmy odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny, na kterém se dosud vybralo 13,4 miliardy korun. Příjmy z daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) se zatím v rozpočtu neprojevily, splatnost prvních záloh je v září.
Výnos daně z přidané hodnoty pro státní rozpočet do konce července byl 208,9 miliardy korun, meziročně se zvýšil o 5,9 procenta. Na dani z příjmu fyzických osob stát získal 80,2 miliardy korun, o 24 procent víc než před rokem. Odvody pojistného na sociální zabezpečení se meziročně zvýšily o 9,2 procenta na 397,5 miliardy korun. Ze spotřební daně stát inkasoval 82,1 miliardy korun, což je o šest procent méně než loni. Projevuje se změna preferencí spotřebitelů tabákových výrobků a snížení spotřební daně z nafty, která se ale od srpna vrací na původní úroveň. Podle ministerstva financí by se tak měl do konce roku pokles daňového inkasa v této oblasti vyrovnat.
Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 503,5 miliardy korun. Z toho 395,9 miliardy korun šlo na důchody, jejich objem se meziročně zvýšil o 18,9 procenta. Nejvyšší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které se zvýšily o 142,6 procenta na 87,1 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 51,1 miliardy korun. Výrazně meziročně narostly i náklady na obsluhu státního dluhu, za sedm měsíců činily 38,9 miliardy korun, což bylo o 44,1 procenta víc než loni.
Kapitálové výdaje ke konci července dosáhly 95,2 miliardy korun, meziročně vzrostly o 15,4 procenta. Největší podíl na nich mělo financování dopravní infrastruktury, na které šlo 29,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje směřovaly také na investiční nákupy ministerstva obrany nebo do programu Nová zelená úsporám.
Hospodaření státu v milionech korun:
leden-červenec 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
saldo -76.160 -69.007 -61.056 -51.693 -27.562 4490 25.704 75.628 24.974 16.584 -9677 -205.059 -279.395 -192.700 -214.110
Zdroj: Ministerstvo financí
str rot
Nezaměstnanost v EU v červnu zůstala na 5,9 procenta, v ČR patří k nejnižším
Brusel/Praha 1. srpna (ČTK) - Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu zůstala na květnové úrovni 5,9 procenta, oznámil dnes Evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázala Malta, a to 2,6 procenta. Za ní následovaly Česká republika a Polsko, obě s hodnotou 2,7 procenta. Údaje Eurostatu nicméně ukázaly v Česku na výrazný vzestup nezaměstnanosti mezi mladými lidmi.
V eurozóně zůstala míra nezaměstnanosti v meziměsíčním srovnání rovněž beze změny, a to na 6,4 procenta. V meziročním srovnání ale v eurozóně i v EU nezaměstnanost klesla. Loni v červnu v eurozóně dosahovala 6,7 procenta a v EU činila 6,1 procenta.
V Česku míra nezaměstnanosti podle údajů Eurostatu v červnu vzrostla na 2,7 procenta z květnových 2,5 procenta. Ve věkové kategorii do 25 let se ale zvýšila na 13,7 procenta z květnových 9,5 procenta. Meziročně se téměř zdvojnásobila ze 7,2 procenta, kde byla v červnu loňského roku.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek na dotaz ČTK uvedl, že údaje jsou sezonně očištěné, proto je nelze vysvětlit příchodem absolventů na trh práce ani opožděním sezonních prací. Výkyvy u nezaměstnanosti mladých ale byly i v minulosti, je proto podle něj třeba počkat, zda je červnový údaj jednorázový, nebo součást nějakého trendu.
"V každém případě průzkumy mezi firmami jasně ukazují, že část průmyslových podniků už pod tlakem slabých zakázek počty zaměstnanců snižuje, i když se dlouho snažily zaměstnanost udržet. A ve službách naproti tomu není až na výjimky vidět nějaký velký zájem nové zaměstnance nabírat. S ohledem na vývoj a krátkodobý výhled ekonomiky by proto mírný nárůst nezaměstnanosti neměl být překvapením," uvedl Dufek.
Nejvyšší míru nezaměstnanosti v rámci EU podle údajů Eurostatu vykázalo Španělsko, a to 11,7 procenta. Za ním následovalo Řecko s 11,1 procenta.
Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v červnu opět klesla a dostala se na 3,4 procenta, proti květnu se snížila o desetinu procentního bodu. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Eurostat v dnešní zprávě odhadl, že v EU bylo v červnu bez práce 12,802 milionu lidí, z toho 10,814 milionu v eurozóně. Proti květnu se počet nezaměstnaných v EU snížil o 2000 a v eurozóně o 62.000.
str pmh spr
