Reuters: Makléř eToro prodá na sekundárním trhu akcie za 120 milionů dolarů
Tel Aviv 31. července (ČTK) - Globální makléřská společnost eToro, která je z Izraele, nabídne na sekundárním trhu akcie za 120 milionů dolarů (2,6 miliardy Kč). S odkazem na své zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Krok přichází déle než rok poté, co firma zrušila plán vstoupit na burzu ve Spojených státech. Podnik nabízí makléřské služby v mnoha zemích světa včetně České republiky.
Sekundárním prodejem dává společnost svým zaměstnancům a takzvaným andělským investorům - tedy těm, kteří jí poskytli kapitál na začátku podnikání - šanci prodat akcie stávajícím investorům eToro. Podle Reuters to firma uvedla v interní zprávě, jejíž obsah potvrdil mluvčí společnosti.
Generální ředitel a spoluzakladatel eToro Yoni Assia ve zprávě uvádí, že firmě nejde o to, aby vybrala další peníze. Spíš jde podle něj o to umožnit získat hotovost některým dlouhodobým akcionářům a zaměstnancům.
Společnost eToro, stejně jako její rival Robinhood a další, se v poslední době těší značné popularitě mezi drobnými investory, zejména těmi mladšími. Obliba těchto internetových obchodních platforem se ještě výrazněji zvýšila za pandemie.
Prodej akcií firmu ohodnotí téměř na 3,5 miliardy dolarů, uvedl server americké televize CNBC. Na tuto částku byla firma oceněna v primárním kole financování na začátku tohoto roku.
Podnik v březnu získal 250 milionů dolarů od investorů včetně SoftBank Vision Fund 2 a Velvet Sea Ventures, kteří společnost ocenili na 3,5 miliardy dolarů. To je mnohem méně než ocenění, které loni nabídla dohoda se společností FinTech Acquisition, označovanou jako SPAC. Fúze, která ale byla později zrušena, firmu ocenila na 8,8 miliardy dolarů.
SPAC je zkratka pro firmy, které jsou na burze a jejichž cílem je dostat na burzu i jiné podniky, a to tím, že se s nimi spojí. Firmu FinTech Acquisition podporuje investorka Betsy Cohenová.
vjn spr
Inflace v eurozóně v červenci podle rychlého odhadu klesla na 5,3 procenta
Brusel 31. července (ČTK) - Míra inflace v eurozóně v červenci klesla o dvě desetiny bodu na 5,3 procenta, uvedl dnes v rychlém odhadu statistický úřad Eurostat. Ke zlepšení přispěl další pokles cen energií, inflace ale i tak zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). V rychlém odhadu nejsou data za ty členské země, které nejsou zároveň v eurozóně. Tuto širší statistiku zveřejní Eurostat v srpnu.
Nejvíce se zvýšily ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabák, kde meziroční nárůst dosáhl 10,8 procenta. Je to ale zpomalení proti červnovým 11,6 procenta. Druhý nejvýznamnější vliv na inflaci měly v červenci služby, kde růst cen zrychlil na 5,6 procenta z červnových 5,4 procenta. Ceny energií se meziročně snížily o 6,1 procenta, a navázaly tak na červnový pokles o 5,6 procenta.
Z dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší červencovou inflaci Slovensko, kde činila 10,2 procenta. Snížila se tak z červnové hodnoty 11,3 procenta. Slovensko je zároveň jedinou zemí eurozóny, která má dvoucifernou inflaci. Výrazně nižší už je inflace i v pobaltských zemích, kde loni patřila k nejvyšším ze zemí platících eurem.
Nejnižší inflaci v eurozóně měla v červenci Belgie, a to 1,6 procenta. Míra inflace v Lucembursku činila dvě procenta, trojici zemí s nejnižší inflací pak uzavírá Španělsko s hodnotou 2,1 procenta.
ECB ve snaze bojovat s vysokou inflací od loňska zvyšuje základní úrokové sazby. Minulý týden zvýšila základní úrok o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu na rekordních 3,75 procenta. V názoru na to, zda ECB zvýší úroky i v září, nebo zda je už měnit nebude, jsou analytici rozděleni.
Šéfka ECB Christine Lagardeová minulý týden signalizovala, že centrální banka by si v září mohla dát ve zvyšování úrokových sazeb přestávku. Zatímco inflační tlaky polevují, na vzestupu jsou obavy z hospodářské recese v eurozóně.
Analytici ze společnosti ING dnes uvedli, že vyhlídky pro vývoj inflace v eurozóně v příštích měsících jsou příznivé. "Očekáváme, že do konce roku inflace klesne na mnohem nižší úroveň," uvedli podle agentury Reuters. Předpověděli nicméně, že inflační tlaky v oblasti služeb zůstanou zvýšené delší dobu.
"Inflace ve službách je oblast, ve které by měla mít měnová politika největší vliv, protože služby odrážejí domácí poptávku," uvedl ekonom Dirk Schumacher ze společnosti Natixis. Představitelé ECB by se proto podle něj mohli dohodnout na zářijové přestávce ve zvyšování úroků, ale zároveň zdůraznit, že ve hře zůstává říjnové zvýšení sazeb.
Zastánci přísnější měnové politiky by mohli argumentovat ekonomickými daty, podle kterých se ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí vrátila k růstu. Za tímto růstem nicméně z velké části stálo Irsko, kde ekonomický výkon podpořily velké nadnárodní podniky, které mají v této zemi svá evropská ústředí. V poslední době se navíc objevují slabé údaje o vývoji ekonomické nálady, což zvyšuje obavy z hospodářské recese v eurozóně.
pmh lsk spr
